Je neuvěřitelné, jak poutavě a autenticky dokázali tvůrci natočit životní příběh zbožné dívky

Rád bych ke svátečním chvílím doporučil nádherné životopisné drama zfilmované podle románu Franze Werfela „Píseň o Bernadettě“, které líčí skutečný příběh čtrnáctileté francouzské dívky Bernadetty Soubirousové, jíž se v roce 1858 v jeskyni u města Lurdy několikrát zjevila „krásná paní“, přesněji Panna Maria.

Poutavý a pravdivý příběh
Je neuvěřitelné, jak krásně a poutavě dokázali tvůrci tohoto amerického filmu před více jak osmdesáti lety natočit životní příběh prosté zbožné dívky s malým vzděláním, kterou většina společnosti nebere vážně v lepším případě, v horším pohrdá. Ale je to právě Bernadetta, kterou si vybírá Panna Maria, aby ostatním lidem zvěstovala boží přítomnost, pokoj prostřednictvím modlitby a návrat k Bohu. Uzdravení boží mocí z léčivého pramene mají být chápána jako prostředek, nikoliv jako cíl, tím je duchovní očištění, naděje a Boží milost.

Nadutost a omezenost sekulární společnosti a intelektuálů
Panna Maria si nevybírá tituly a funkcemi ověšené hodnostáře, ale prostou vesnickou dívku, která ani pořádně neovládá katechismus, který se vyučuje na školách. Ale má krásné srdce a silnou víru, zbožnost, kterou by ji mohlo okolí závidět.

Hezky je ve filmu zobrazena intelektuální nadutost sekulární společnosti spolu s ignorováním samotné boží vůle a existence vyšší moci. Nepomáhá-li zesměšnění a ignorance, potom světská moc v podobě místního prokurátora nasazuje silnější páky ve formě psychického nátlaku nebo citového vydírání s hrozbou násilí. A když ani toto vydírání nefunguje, nastupují zákazy vstupu k prameni vody i její načepování. S jediným cílem, lidé mají na událost zapomenout.

Je na druhou stranu férové poznamenat, že skepse ze strany církevních autorit nebyla přehnaná, poněvadž se i v 19.století ve Francii objevovali lidé, kteří o sobě tvrdili, že k nim promlouvá, resp. mluvili s Bohem, popř. s Pannou Marií či dalšími světci. Proto v případě katolické církve byla tato opatrnost na místě.

Tvůrci dokázali na jedničku vystihnout tehdejší atmosféru
Co je potřeba u filmu vyzdvihnout, je bezesporu mistrné vytvoření autentického prostředí a atmosféry francouzské vesničky v polovině 19.století. Připočteme-li výborné herecké výkony hlavních postav, působí film po více jak 80 letech naprosto přirozeně. Ozdobou je krásný herecký výkon Jennifer Jonesové v hlavní roli, za níž obdržela Oscara (dohromady film získal čtyři Oskary).

Film obsahuje i celou řadu maličkostí, jimiž se zařazuje mezi diamanty světové tvorby. Jednou z nich je i nenápadné upozornění na úplném začátku filmu:

„Pro ty, kdo věří v Boha, není žádné vysvětlení nutné; pro ty, kdo nevěří, není žádné vysvětlení možné.“
Jde o slova pocházející přímo od autora stejnojmenného románu Franze Werfela shrnující základní poselství, že víra v Boha a setkání s Bohem (jako Bernadettina vidění v Lurdech) přesahují logické důkazy nebo měřitelné veličiny dostupné našemu chápání.

Film je možné shlédnout se slovenskými titulky ZDE:

Odkaz