27.1.2021 | Svátek má Ingrid


FILM: Hannibal Lecter a Norman Bates

15.7.2009

1.

Je léto, takže... Viděli jste už všechny čtyři díly Mlčení jehňátek? :-)

I včetně prequelu Hannibal – Zrození. Co? Že otázku považujete za nejapnou? A Hannibal – Zrození je dle vás silně parazitní a navíc i poněkud ubohý filmeček? Myslíte si také, že...

Ať si kdo chce, co chce říká, ať si mamka slzy utírá, podle mne není ani tato "čtyřka" zase tak zbytečná. Ne. A má dokonce i „něco do sebe“, i když... I když filmová kritika do ní nebývale šila!

2.

Problém s ní přitom vězí samozřejmě v tom, že film až příliš "vysvětluje" psychologii a prvotní motivace onoho "sympatického lidojeda" MUDr. Hannibala Lectera, jehož ve všech předchozích dílech tak mistrně sehrál vskutku geniální Anthony Hopkins (Propůjčil se k tomu! řekne teď a tady někdo povýšeně...)

Problém tkví i v tom, že čtyřka motivy vysvětlí takovým stylem, až vy tomu monstru nakonec fandíte a tudíž... Jste při sledování filmu bídně na jeho straně. Tedy možná. Je to správné? ptá se moralista.

3.

Mimochodem: k něčemu hodně podobnému došlo i ve filmech o „talentovaném“ panu Ripleym, které i dál vznikají podle románů Patricie Highsmithové, o nich ale třeba zase jindy, vraťme do nyní, pěkně prosím, do války. Té druhé. Malému, hodňoučkému Hannibalíkovi Lecterovi v tom čase dětství snědli hladem polomrtví vojáci velmi roztomilou sestřičku, když ji předtím (ale ne rádi) odpravili. Nu, a malému Hannibalovi dali vojáci dokonce ochutnat. Toť vše.

Tím ospravedlněno až nepředstavitelné mstitelovo dospělácké běsnění ve zbytku filmu.

Dotyčný zbytek je totiž "opravdu nářez". Není to "jen Hrabě Monte Cristo". Ne jen nějaký pan architekt Kersey alias Charles Bronson ve Hannibal filmech Přání smrti 1-5. Kdepak. Zde mstitel nejen vraždí osobně, ale vraždí i velice brutálně. Koho že? Ovšemže jedlíky. Jednoho po druhém. Po letech. Navíc ale i sledujeme, jak vraždění až nechutně přichází na chuť. V možná nejúděsnější scéně dokonce nejodpornějšímu z padouchů i zaživa okusuje obličej, i když, pravda, jest to snímáno z velikanánské dálky, čímž jsme šupem u známého paradoxu většiny amerických filmů pro širou distribuci. "Oni to, hajzlové, totiž celé natočí tak, že věc může bez újmy shlédnout i dítě, řekla mi jedna stará paní. Je to dobře? Ne.

V podstatě měla pravdu, říkám si. Fakta jsou totiž otřesná, ale podání musí být podle jakéhosi kodexu velice uhlazené a my se pak díváme a domyslíme si i to nejhorší, nicméně určité chvíle jsou „vystřiženy“, což... je právě na tu diskusi. Je to snad tak správné? Nicméně k faktům, jak by řekl Sherlock Holmes.

4.

Předlohu pro film napsal, jak jest taky dobře známo, americký novinář a spisovatel Thomas Harris. Byl to již jeho čtvrtý román o Hannibalu Lecterovi. Ten první se jmenuje Červený drak, druhý bylo Mlčení jehňátek, třetí (a zatím nejslabší a vzbuzující až smích kritiků) se jednoduše nazývá Hannibal, nu, a pak už následovalo Zrození.

Jiné pořadí měly romány při adaptování. Nejprve byl zfilmován Červený drak, nicméně pod titulem Lovec lidí. Výsledný film kdysi prošel biografy, ale skoro bez povšimnutí. Další tuctový thriller, no...

Pak ovšem došlo i k zfilmování Harrisova románu Mlčení jehňátek a režisér Jonathan Demme se tenkrát rozhodl poskytnout hereckou příležitost zbrusu novému představiteli doktora Hannibala. Kohopak vybrat? Váhal. Už málem došlo na Gene Hackmanna, jenže... Dokážete si Gena někdo dnes jako Hannibala představit? Já tedy ne. Postava žrouta a myslitele-génia je už totiž "neodmyslitelně spjata" (což je klišé) s Anthony Hopkinsem.

Úžasné! Pobyl přitom v Mlčení jehňátek na plátně jen šestnáct minut. Stačily. Odnesl si Oscara, stal se hvězdou, definitivně. Taky pan Thomas Harris má od té chvíle "vystaráno".

5.

Neodmyslitelně spjata, napsal jsem, ale...

Právě že už ne!

V onom čtvrtém pokračování, v onom prequelu dostal totiž šanci (jenom) jedenadvacetiletý francouzský herec Gaspard Ulliel a jeho úkolem bylo zahrát mladého Lectera. Udělal to. A vzhledem k pootevřenému konci není vůbec vyloučeno, že se i tenhle „nultý díl“ ještě dočká pokračování. Proč by nedočkal? Mezi závěrem filmu a Červeným drakem (který byl znovu zfilmován pod původním názvem a tentokrát už s Hopkinsem) i dál zůstává jistá mezera...

6.

Ale nepředbíhejme a raději si uvědomme, nakolik se návratem do vrahova mládí začala série o doktoru Lecterovi podobat i řadě filmů Psycho o Normanu Batesovi, který, jak si snad ještě vzpomenete :-), odpravil a preparoval vlastní matku. Podobnost je - pravda - na první pohled spíš vnější, ale... Stejně! Taky u Psycha je čtvrtý díl tzv. prequelem, kde se zpětně vysvětluje, jaká že to "hrůzná (ne)výchova" vedla u budoucího psychopata k deviaci! Hm, hm... Už to bude dnes asi taková móda, ne?.. Omlouvat. Nicméně, pozor, vrah z Psycha i Mlčení jehňátek (ne Lecter) měli za předlohu téhož skutečného psychopata!

7.

Většina kritiků se každopádně shodla, že jest film Hannibal – Zrození „zcela zbytečným odpadem“ a v pozadí jeho vzniku jen prostě trčí "hamižná touha Hollywoodu vydělat".

Určitě je to tak, je to pravda, ale jen jedna. I tak jsou totiž podle mého mínění podobné filmy třeba, ba dokonce jsou nutné. Ne všichni jsme - bohužel - na této modré planetě lidmi vyrovnanými, ne všichni jsme šťastni a jest prokázáno, že právě tyto a podobné horory spolehlivé účinkují co veliké odsavače deprivací.

Ne, nemyslím si, že zrovinka vy, co to čtete z laptopu, jste latentní kanibalové. A že se při tomhle filmu zrovna vy odreagujete. Ne, ona je ta úchylka ostatně dost vzácná, ale mluvím teď obecně o lidech, kteří mají problémy, hlavně pak o těch, které někdo opustil anebo zradil anebo zklamal... a taky těch, jimž někdo umřel, jimž někoho zabili.

I "vyvražďovačky" jsou filmy a filmy jsou strojky nikoli jenom na prachy, nýbrž i na emoce, i když zde a v tomto případě jenom na emoce jistého typu, takže takovýto "biják" ony emoce nastolí (technicky je solidně udělaný) a z plátna "vyzvracené" emoce VYVAŽUJÍ emoce deprivovaného diváka. Pokud se do kina tedy doploužil a měl na to. Nebo na DVD. A pokud byl zoufalý a sám, anebo dokonce vzteklý, odchází jako beránek. Vážně. Kdo tomu nevěří, neví nic! A ten člověk opravdu odchází i plný sebedůvěry. Proč? Je to záhada i není to záhada. Viděl však rozhodně něco tak hrozného, že to přebilo jeho vlastní emoce a vyrovnalo ho to s nimi. Hladiny se ztotožnily. Pravda, v horším případě se voyeur až příliš ztotožnil i s vrahem, nicméně obvykle kráčí o čistě chvilkové ztotožnění se - a o to jde! A ve filmu o zrození kanibala jest ostatně kanibal skutečně i spravedlivým mstitelem, i když, pravda, není Zorrem či Širokkem :-).

8.

Filmy (neříkejme "snímky") tohoto typu už se blíží braku, to ano, nicméně lidstvo podobný "brak" potřebuje, aby vybalancovávalo úzkost a beznaděj. V případě Zrození se navíc ještě můžete i zasmát. A ne? Nebo tedy aspoň pousmát. Jako litevský hrad vám totiž bude permanentně servírována Kost (zabíraná z Plakánku) a Marek Vašut, který Hopkinse tak nesmírně obdivuje a vždycky se s ním toužil osobně setkat, obdržel "hezkou", i když velekrátkou hereckou příležitost, na jejímž konci je rázně zlikvidován... Howgh!



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.