Pokud představíte psychopatického prezidenta Běloruska jako zadumaného vydavatele rozkazů typu „vyhlaďte Lidice“, kinosál ho mít rád nebude. Už je to ale spornější, hraje-li jej specialista na zlouny Gary Oldman.

Ve filmu Zabiják a bodyguard zosobnil právě on pána dotyčné východní země, ale nejenom jako administrátora. Prezident Běloruska asistuje při masakrech osobně a charismaticky nad masovými hroby likviduje vše živé. Aby to nebylo málo, disidentovi přímo před očima zavraždí synka a manželku. „Za tohle by vás v mé Rusi stáhli z kůže jako králíka,“ poznamená v jednu chvíli ke komusi. Útočí taky ořezanou tužkou a vše to vymyslil a sepsal scenárista Thomas O´Connor. - O jiných aspektech téhož filmu již se přitom na Neviditelném psu zmiňoval 4. ledna Robert Troška.

Ne, já nemám iluzí, že také podobní diktátoři mohou existovat. Dejme tomu Kim Čong-un se možná může někomu podobnému blížit. Ale přesto se v tomto filmu jedná o silnou licenci.

A Gary Oldman? Já opravdu nevím, zda během natáčení jen pokorně poslouchal režiséra, ale pochybuji o tom. Dílo je totiž komedií, avšak on ignoruje toto pojetí úplně. Rozhodně nic neparoduje, předvádí ukázkového psychopata (jako z příručky Radkina Honzáka) a do tohoto partu snad i vepsal tmavší část vlastní duše; aspoň podobný pocit vzniká. A „majiteli“ Běloruska poskytl porci věrohodnosti, ačkoli v prvním „svém“ záběru ještě vypadá skoro jako (dobrácký) Steven Spielberg.

Pak už zahlédneme spíš Rasputina, ba Draculu (jehož kdysi hrál). Maniaky.

„Psychopat necítí strach,“ opakuje nám už zmiňovaný psychiatr Radkin Honzák, nu, a Oldmanova kreace to zohledňuje bravurně. Zrovna jako megalomanii či automatismus lhaní, právě pro psychopaty typický.

Vyklenutí oblouku této zrůdné postavy vrcholí v momentě, kdy je u soudního dvora v Haagu dokonce naznačeno, že se může i takovýto politik stát po smrti mučedníkem. Nu, a paradoxně právě proto nepopraví tento bídák v úvodu příběhu onoho běloruského disidenta, ale jeho rodinu. Ne, hrdinu z toho nešťastníka nechtěl mít.

Na minimu prostotu, který dostal, předvedl Oldman dost, ale bohužel je otázka, zda natolik OPRAVDOVĚ hraje ve filmu ještě někdo další. Snad Salma Hayeková. Nu, na její „brutální“ parodii jižního temperamentu vážně nezapomenete, ale...

A Samuel L. Jackson, její filmový muž? Tak ten bývá rovněž označován za herce, to je pravda, avšak zde spíš jen je. A narodil se, dodejme, již roku 1948, což ho role titulního zabijáka sice nezbavilo, ale pravděpodobný v ní úplně není.

Základem tohoto filmu o dvou na sebe neustále nasupených parťácích byl přitom v podstatě jen vtip o ohroženém zabijákovi, který má svědčit v Haagu, i dostane bodyguarda, ale sám zabiják je natolik „in“, že levou rukou ochrání sebe i tohoto tělesného strážce.

A fór je ještě integrován. Bodyguard je označen jako nejlepší na světě.

A jak už řečeno, zabiják má u mezinárodního tribunálu svědčit proti vládci Bílé Rusi. Ten sice sedí, ale tahá dál za nitky. Jeho lidé nespí a snímek je tudíž plný honiček, přestřelek, vražd. Až úplně ztratíte schopnost rozlišit, kde jde o nadsázku. Ještě že celek šlape i díky soundtracku, který využívá různé hity a jimi i retrospektivami upomíná na díla Quentina Tarantina. Kombinace písní a scén je přitom někdy až neuvěřitelná. A pobaví například v autobuse s jeptiškami, anebo v momentě, kdy bodyguard vědomě vysadí... a dá si sklínku.

A pije, zatímco svět za jeho rameny ztratil hlavu.

Až kreslené grotesce či sérii Růžový panter se pak blíží sekvence, v níž osobní strážce postupně likviduje vrahy, kteří se pouštějí za zabijákem na jeho pouti městem. Vrcholem jsou nicméně honičky aut, motocyklu a člunu Amsterdamem, jehož půvaby vyniknou lépe než v jakékoli reklamě.

A ta hrozná míra násilí? Těžko soudit! Hollywood ostatně i dál udržuje jisté kodexy. Sám ale pamatuji léta šedesátá a neumím si představit, že by tenkrát podobný mix fórů a brutality v biografu prošel. Ale karavana „holt“ táhne dál - a do nebe stěží.

The Hitman´s Bodyguard. Scénář Tom O´Connor. Režie Patrick Hughes. Hrají Samuel L. Jackson, Ryan Reynolds, Gary Oldman, Salma Hayeková a další. USA 2017. 118 minut