Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

A čím se, milý Honzo, střílí po krůtách...???

Re: A čím se, milý Honzo, střílí po krůtách...???

Taky mě to hned napadlo. Taky to, že ten afghánský hrdina si domů neponese svazek bažantů, ale bude mu stačit třeba jen noha toho zajatce.

Pro R.

           Vše co jste napsal můžu podepsat. Skoro Vás podezírám, že nejste myslivec.

nenávidím divoké kance od té doby,

co mě jeden honil po lese. Bylo to v Krušných horách v březnu. Ani byste nevěřili, jak umím utíkat. Ještě že jsme měli běžky a to prase se bořilo a nedohnalo nás.

no a co? bažant je jídlo

mám si zvošklivit klobásu, pokud ošípanec před smrtí neprožil parforsní hon?

Re: no a co? bažant je jídlo

Naopak, auor Vám jistě přeje dobrou chuť. Tím spíš, že se do toho prasete před smrtí nikdo netrefoval "ze sportu".

Dobrý článek

a dobrá diskuse. To se moc nevidí.

Rozdíl mezi "lovem" bažantů a jatkami

vidím v tomto: na jatkách se zabíjením zvířat snad žádný úchylák NEBAVÍ, nebo ano?

Existují velmi přísné předpisy upravující zacházení s laboratorními zvířaty, včetně jejich usmrcování (rozhodně se nesmí střílet pro zábavu), tak doufám, že něco podobného platí i na jatkách. V lese nic takového samozřejmě neplatí....

Re: Rozdíl mezi "lovem" bažantů a jatkami

Já myslím, že to bude podobné. Úchylák, který bude zrovna bez dozoru na jatkách bude zvířatům vypichovat oči, protože se s nimi potom líp a s menší námahou manipuluje na ten dopravník, kde je zabijí. Úchylák v zeleném bude mít radost z toho střílení. Jenomže ani mistr světa ve střílení z brokovnice nedokáže schválně bažantům vystřelit oči a mít radost z toho, jak sebou mlátí na zemi. 90 % drobné zvěře je buď  trefeno a je během pár sekund mrtvé  nebo ho broky minou. Ze zbylých 10 % je převážná většina honci nebo loveckými psy ihned  dostižena a ručně zbavena života. Jen velice málo zvířet je postřeleno tak nešťastně, že dokáže utéct a potom někde v skrytu dlouho umírá.  Smrt broky nebo kulkou v přírodě je v průměru mnohem čistší a rychlejší, než když chované zvíře musí čekat hodiny někde v ohradě vedle jatek, čuchat pach krve nebo minuty být na pomalu jedoucím dopravníku a postupně sledovat, jak zvířata před ním končí. Ono zvířata, i když chovaná celý život někde v smradu v hale nebo chlévku nejsou blbá a i když se to lidi jatkách snaží skrýt, obvykle tu smrt vycítí hodně dopředu. Na rozdíl od zvěře střelené myslivci.

Připomělo mi to příhodu...

mysliveckého spolku v naší vísce. To se takhle naši ostrostřelci rozhodli, že si na podzim udělají pořádný lov na divoké kachny. No, nejsme zrovna ideální oblast na lov kachen. Když tedy nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. Myslivci se pustili s chutí a vervou do práce, rybníček udělali, plůtkem a sítí ochraňovali, kachničky s láskou celý rok chovali a krmili.

Aby se kachny nerozprchly na příliš velký prostor a každý ze spolku si přišel na své, vypustili je den před naplánovaným lovem. Tomu slavnému lovu jsem byl přítomen, sice náhodou a jen jako náhodný nezúčastněný pozorovatel, nicméně věřte, že níže popsaný průběh lovu se skutečně stal.

Po nezbytném formálním zahájení lovu vyrazili lovci vybavení flintami a loveckýmy psy k řece. Hustota pěkně vykrmených kachen s ukázkově lesklým peřím pohupujících se na vodní hladině dávala šanci dobrého úlovku. I na lovcích byla vidět rozechvělost a očekávání parádního lovu.

Po krátké chvíli ale bylo jasné, že něco není v pořádku. I přes veškeré snahy lovců vyplašit kachny střelbou a štvaním loveckých psů se nepodařilo dostat do vzduchu byť jen jedinou kachnu. Tedy podařilo, ale pětimetrové skoky po vodní hladině nelze považovat za let (pro neznalé, kachny se střílejí v letu, nikoli na vodní hladině). S postupujícím časem a marnou snahou to lovcům došlo. Ony ty divoké kachny sice byly ukázkové a dobře živené, jen jednu chybu měly. V umělém odchovu se nenaučily létat.

Dodnes s úsměvem vzpomínám na scénu, kterak lovci opouštějí potupně bitevní pole za zvuků veselého kachního "Kač, Kač", šířícího se po vodní hladině. Tehdy mi vytanul na mysli Heydtrichův citát o smějících se bestiích .

Re: Připomělo mi to příhodu...

Ještě  krátce po válce byl na polích a lesích mnoho koroptví,bažantu,zajícu.Najednou to všechno vymizelko.Zřejmě nemají kde hnízdit. Bydlím ve městě.Nikoliv na okraji,ale ve zdejších městech je spousta zheleně.Hned u domku mě dlouho hřadovalo hejno bažantu.Bažanty se přestěhovali,když na tom místě postavili sídlíště.U nás ve městech můžete uvidět spoustu druhu divoké zvěře.Podle žvástu antiami v ČR jev USA tak příšerné ovzduší,že přece zde nemůžou žít  lidi,natož divoká zvířata.

Nevěřím ale tomu pitomému vejžvyku,že Heydrich se o češích vyjádřil jako o smějících se bestiích. Nic bych za to nedal,že tento žvást dal do oběhu Hrabal.

Nerad bych to zakřiknul,

    ale příjemě mě  překvapila úroveň této diskuze.Snad k tomu přispělo jak autor fejeton napsal. Při tom vztahy mezi myslivci a těmi druhými bývají často napjaté. Své mládí jsem často trávil na hájence u svého strejdy. i dnes mám pár známých mezi myslivci. Střílení zvěře mě nijak neláká, raději ji fotografuji.  je daleko těžší udělat dobrý snímek zvěře než ji zastřelit. Otázka myslivosti je tak složité téma, že se nedá jednoduše zodpovědět. Vím o myslivcích - tak zvaných masaři a znám další, kteří nevystřelí jak je rok dlouhý.Je pravda, že někomu udělá dobře střelit si do živého a proto myslivost dělá.

Re: Nerad bych to zakřiknul,

S tím bych souhlasil.

I já mám mezi myslivci hodně známých  a občas jim na honech naháním.

komunističtí myslivci - Palas a spol.

Vlastním nějaké polnosti, ale zatím ještě nikdy myslivce nenapadlo, že by nám měli dát nějakou tu výslužku ze zvěře nalovené na našem. Procházejí se s flintou a loví si na našem jak kdyby jim to patřilo.

Re: komunističtí myslivci - Palas a spol.

Ha Ha. Myslivci od tebe tvůj pozemek pronajali a platí ti nájem. Choď na schůze honebního společenstva a dovíš se víc.

Pozor pánové

ze srovnání vyplývá, že smrt může být i krásná sranda!

Re: Pozor pánové

Asi jak pro koho.