Zatím co slovo přátelství definitivně zprofanoval fejsbuk a slovo láska inflačně znehodnotil svět šoubyznysu, výrazné slovo vášeň zatím odolává všem nástrahám. Nelze odhadnout, čím to je. Mně se zdá, že před fenoménem vášně mají lidé respekt - a autoři jsou taky jenom lidé. Vášeň se nevyznává, o vášni se nekecá, vášeň prožívá člověk odvážný, kdežto člověk bojácný ji odmítne asi tak jako banka odmítá podezřelé riziko.

Aby nedocházelo ke zmatení pojmů, je třeba ze všeho nejdřív vysvětlit, jaký je rozdíl mezi vášní a zálibou. Přesné definice po mně nechtějte, lepší bude příklad.

Dejme tomu filatelista. Sbírá známky ze záliby? Pídí se tedy po starých obálkách z rodinných archivů, vyměňuje s kolegy duplicitní kusy, prohlíží známky doma, používá k tomu lupu. Defektní tisky, vady zoubkování - ano, jistě, je o nich informován, mají svůj význam i cenu, ale pro zálibu filatelistovu pouze malou. Za úspěšné se považuje získání - nebo lépe: nalezení kýžené známky, která dokompletuje tak zvanou sérii. Když náš filatelista najde ve staré korespondenci po dědovi konečně chybějící československou známku s motivem Hradčan v barvě modré, pak známka, za kterou původní odesilatel dopisu zaplatil 5 Kč (v roce 1924!), je zdrojem potěšení: opatrně se známka i s kusem obálky vystřihne, ve vodní lázni odloupne, vysuší, vyrovná, prohlédne a zařadí do alba. Pocit, který při takové příležitost zahřívá srdce filatelistovo, se podobá pocitu milence, kterého zavedená milenka překvapí novým způsobem líbání. Filatelistova záliba se projeví také tím, že filatelista nad svým albem v tichém soukromí prožívá objevitelské úžasy: V akantové ozdobě Hradčan skrytý letopočet, je tam i jméno rytce a hleďme - ten Mucha se jmenoval Alfons! A filatelista sáhne po encyklopedickém slovníku nebo se prokliká na internetovém vševědu, aby se začetl do mistrova životopisu.

Všimněte si, že zatím nebyla řeč o penězích. Filatelistova záliba staví ekonomickou stránku věci na vedlejší kolej. Samozřejmě, sběratelské ceny jednotlivých exponátů jsou mu známé, od toho jsou filatelistické katalogy, ceníky a odborné časopisy. Není nutno je systematicky sledovat, stačí občas nahlédnout, aby člověk byl v obraze. Prosím, lze i nabízenou kolekci koupit - ale pokud možno pod cenou. Náš filatelista nikdy své známky neprodá, raději svou sbírku někomu daruje, když životní situace si takový obrat vynutí.

Vášnivý filatelista je zcela jiný druh. Vyskytuje se zejména na aukcích, profesionálních výstavách a podobných exkluzivních akcích. Před zavřenou filatelistickou přepážkou vydrží stát hodiny. Poštovní muzea zná jako své boty. Nikdy by cennou známku nevystřihoval ze zachované obálky - to je hrubá chyba! Neskladuje své svěřence v nějakých albech s průhlednými kapsičkami, nýbrž je přechovává na volných listech, které lze vázat dohromady, jindy lze zase vybrané listy ze šanonu vyjmout a nabízet. Nabízet? Ano, zájemcům o koupi známek. Ostatní listy mezitím zůstávají uzamčeny v trezoru. Tento vášnivý sběratel poštovních známek zná dokonale slabiny svého pokladu, a když mu jeho zvědové sdělí, kde, kdy a čím je možno sbírku doplnit, jde tam a nabídne majiteli částku, při které to nad stolem zajiskří. Nedostupnou známku je náš člověk schopen i ukrást - pokud by měl jistotu, že se na pachatele nepřijde. Mít na nepatrných ozoubkovaných nebo ostříhaných čtverečcích a obdélníčcích papíru koncentrované bohatství, které nestárne, je skryté před závistivci a lze ho přenést na jiné, žádoucnější místo - v tom tkví uspokojení vášnivého filatelisty.

Uspokojená vášeň je neologismem - pokud je vášeň vášní, uspokojit ji nelze, pouze živit. V tom je ten rozdíl od záliby nebo, chcete-li, od zaujetí. Království vášně sousedí s říší neřesti a na jejich hranici existuje pár hraničních přechodů. Jejich ostraha tam nebývá bdělá, pokud bychom o té propustnosti přechodů se měli vyjádřit slušně.

Pro svého pána je vášeň tím, čím je plamen pro ohniště. Nedodáte-li ohni včas palivo, oheň uhasne. Neobkroužíte-li ohniště ohnivzdorným kamenným kruhem, plameny můžou zažehnout požár, ve kterém lze i uhořet.

© Petr Kersch, Děčín, prosinec 2011