28.9.2020 | Den české státnosti


FEJETON: Ty kráso!

5.3.2007

(malá promluva)

Jistá intelektuální společnost nedávno v souvislosti s Viscontiho filmem Smrt v Benátkách probírala zásadní pojmy a došlo i na krásu. Co je vlastně krása? Nebojte se, nehodlám stavět z tvrzené filozoficko-uměnovědné oceli konstrukci, která se při prvním poryvu reálného větru zřítí na mou hlavu. Do hlavy ne! Nemám totiž známé ve filozofických kruzích, netykám si s jediným kunsthistorikem a z ministerstva krásy ke mně ještě žádný oběžník nedorazil. Nezbude mi než poskládat jen malou řeč, a to svépomocí, jsem totiž zanícený amateur.

Hned, když kolem proběhla otázka z prvního odstavce, vybavila se mi naše vysokoškolská asistentka z Ukrajiny, která měla ovšem mezinárodní řečovou vadu. Neuměla vyslovit r, ani ve svém rodném jazyce, ani v tom našem. Ale jinak byla odbounice na liteuatuu. Vybavuji si, jak nám svým kloubnatým prstem hrozila: „Já vauuju, vám nahvomadí!“ Samozřejmě účinek její uada měla, jako když huách na stěnu hází. Avšak nemíním se té vzdělané osobě z Ukuajiny posmívat, protože její semináře bývaly zajímavé. Mě konkrétně přivedla k meditování nad kategorií krásy právě ona, když vyprávěla, jak ji zaujal jakýsi totálně překřížený pes, „kteuý byl tak šeuedný, až byl kuásný“.

A jsme u jádra pudla. Čistokrevného. Krása by nebyla krásou bez své protichůdné sestry ošklivosti a nezvedeného bratra hnusu. Je velice zajímavé, jak se navzájem přitahují. Třeba při hodnocení: proč říkáme, že je něco pěkně těžké nebo hrozně pěkné? Angličané nakládají se svým pretty bad podobně. Jako by si ta slůvka s protikladným znaménkem navzájem dodávala vyšší hodnoty, větších rozměrů. Když o sebe „hrozně“ a „pěkné“ křísnou, zajiskří se a celý obrat se jaksi více rozzáří, stává se nepřehlédnutelným.

Stejně neoddělitelně jsou si krása s ošklivostí, vznešenost s přízemností souzeny například na gotických chrámech. Krajkovou vzdušnost fiál z opěrných oblouků, které stavbu nadpozemsky odlehčují, doplňují chrliče. Nebeské a pekelné zaklesnuto do sebe. A je zajímavé, jak si se ztělesněným hnusem dokázali kameníci vyhrát. Jaké konkrétní rysy dokázali ďáblům vtisknout a jak jimi oživili svatostánek. S jakou láskou, s jakým vzrušením hledali v kameni zlo, jemuž mělo být navěky zle vždy, když se zpilo deštěm. Se stejným vzrušením obchází chrám pozorovatel a vychutnává si hravost dávných autorů, lituje hluboce, že nemůže stát blíž, aby si ty nádherně ošklivé skulpturky pořádně prohlédl.

Ukázkovou juxtapozici krásy a ošklivosti a - nebuďme troškaři - dobra a zla najdeme v komiksu. Doufám, že mi ctěným čtenářem nebude předhazován příliš velký skok z výšin gotiky do kreslených storek. Již dávno jsem vyrostla ze snobského odmítání tzv. pokleslých žánrů. Zalistujeme-li například Drsným sbohem ze série Sin City od Franka Millera, sestoupíme rovnou a rádi do inferna de luxe, které Frank kreslil božím neo-noirovým perem. Pohleďte jen na ty všechny drapérie kabátů, šatů, hedvábných pokrývek, na ten švih a eskamotérské hrátky s perspektivou. Skvostné black & white. Skvostné protiklady. Mlátička Marve, jenž se neobejde bez prášků na hlavu a pohledný je jako Frankenstein a proti němu, zároveň však maximálně s ním, vzrušující kráska Goldie. Extra třída, ta nejvyšší. Musela umřít hned na začátku, aby dala Marvovi smysl komiksového života na hraně smrti.

Mauvovi se nahvomadilo. Šeuednému despeuátovi s dobuým svdcem. I chvličům se nahvomadilo, pvší a oni zvuacejí z chvámů. Jsou tak šeuední, až jsou kuásní.

V mé řeči již není co dodat. Děkuji vám za pozornost. A ty, kráso, se přestaň rvát s hnusem. Vezměte se za ruce a jděte. Já přeci moc dobře vím, že jeden bez druhého nemůžete být. Nejen Miller, i Visconti a další by mohli vyprávět...



Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!
Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!

Pokožka vašeho miminka si zaslouží jen tu nejlepší péči. Vyzkoušejte s námi řadu sebamed Baby, která byla vyvinuta speciálně pro potřeby citlivé...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.