13.8.2022 | Svátek má Alena


Diskuse k článku

FEJETON: Stala se mi legrační věc

Stala se mi svého času legrační věc: dva Angličané – lékařka a sociální pracovník (to je v Anglii, a nejen tam, velmi ceněná vysokoškolská profese) – dávali dohromady nějakou zprávu. Já jsem čekala na balkonu hotelu, s kávou a pěkným výhledem, až to budou mít hotovo.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Suková 14.10.2013 21:03

Re: K češtině

Jsou, pohříchu pro cizince. Pořádá se pár firemních kurzů, tedy kurzů pro firmy, ale jsou dost drahé. Jednotlivec asi nemá šanci. Pokud jde o mluvnici a pravopis, asi nejlepší jsou takové tenké sešitky pro tuším sedmou třídu základních škol, výklad je ale poněkud odborný; žáci vědí, co je vedlejší věta vztažná nebo příčestí, dospělý si to asi nepamatuje. Jediné, co mohu doporučit, je četba nebo poslech audioknih autorů s dobrým jazykem - bratři Čapkové, Karel Poláček, Ota Pavel,Bohumil Hrabal, Ivan Olbracht a další; z nových - moc to nesleduji, třeba David Jan Novotný (Sidra Noah). Ono to člověku nateče do hlavy, aniž si to uvědomí. Pro rychlou orientaci radím podívat se zde na Neviditelném psovi na lištu autoři (vlevo), najít si v ní záložku s mým jménem, jsou tam všechny články. Ty nejstarší jsou až na konci a zabývají se základními věcmi s výkladem, proč co jak je či má být.

V. Vaclavik 14.10.2013 20:39

Re: K češtině

Tak me napada, jestli existuje neco jako kursy ceske gramatiky a spisovne mluvy pro dospele.  Anebo jestli existuje prirucka, kde by to bylo nejakou ctivou formou vysvetlene. Pamatuji jak jsem jednou prisel na takovou nejakou prirucni knizecku spisovne mluvy v Anglickem jazyce, a dost jsem se zhrozil, jak to mluvim. Spisovna Anglictina je velice zaludna vec, asi stejne jako Cestina.

Mozna pilny Cech, ktery se Anglicky naucil v kursech, umi mluvit spisovneji, nez radovy emigrant, ktery sice mluvi uplne plynule, ale nikdy se gramatikou presprilis nezabyval, jestli vubec. Verejnost totiz mluvi povsechne dost ubohym jazykem, podobne jak Cesi vladnou Cestinou.

Š. Šafránek 14.10.2013 18:12

Re: Pěkný fejeton, díky.

Díky, přesně to jsem potřeboval. Jinak mezi autory jsem taky, kousíček za Vámi.

M. Suková 14.10.2013 17:21

Re: K češtině

Ještě poznámka. Máte pravdu, rozkaz "Neuměj!" je nesmyslný, i když si dovedu takovou situaci představit, mám dost bujnou fantazii. Ale prostě je to návod.

M. Suková 14.10.2013 17:04

Re: K češtině

On tu je dost důležitý důvod: čeština zná pojem "zamlčený podmět". Prostě nemusíte říkat "lidé (oni) něco dělají", stačí říci "něco dělají". Ten širší a užší tvar umožňuje rozlišit množné a jednotné číslo. Neuvědomujeme si to, ale dost často se ta záměna děje. V mluvené řeči spoléháme na jakési mimoslovné srozumění, tam to takovou roli nehraje, v písemném styku, obzvlášť chvatném, kdy píšeme, jak mluvíme, se omyl přihodit může.

V. Vaclavik 14.10.2013 16:52

Re: K češtině

"kteří anglicky neumějí."

Tady by me citove, jako sice ne gramaticky moc schopnemu, ale sectelemu cloveku prislo, ze by v tomto spojeni lepe sedelo ''neumi''. I kdyz to pravidlo, o kterem mluvite zde vyse, tedy ''neumej! -> oni neumeji'' by hovorilo pro vas. Jenze me uz i ten samotny rozkazovaci zpusob v tomto pripade prijde divny, vlastne nema smysl.

M. Hubáček 14.10.2013 16:52

Re: Ano, blízkost jazyků je ošidná

To je zajímavá informace, možná by stálo zato toto celé thema hodit na samostatnou platformu

Taroky znám spíš od Jihomoravanů, se kterými jsme stejně nakonec pospolu usedli u mariášového stolu...

B. Hudzieczek 14.10.2013 16:21

Re: Ano, blízkost jazyků je ošidná

Měl jsem doposud za to, že je to platné pro Slovensko obecně - rozdávají "ako sa kosí". Stejně se ale rozdává i ve hře v taroky. Bez rozdílu. I když si nejsem jist, zda jsou na Slovensku taroky rozšířeny.

M. Hubáček 14.10.2013 16:21

Re: Ano, blízkost jazyků je ošidná

On byl především šachista, asi proto se omlouval. My mu říkali - neomlouvej se a zaplať. I dnes se dá jeho jméno dohledat mezi současnými slovenskými šachisty. Mariáš jsme ho naučili až na koleji, snad mu něco naše snaha i dala do těch šachů.

Směr hraní, atp: Se Slováky, se kterými jsme máro na koleji hráli, jsme z nedostaku jiné činnosti vymysleli variantu, kde směr hry určil ten, kdo vyhrál licitaci. A třeba betl se hrál tak, že se karta skutečně nesměla přebíjet, alébrž podbíjet - vynesená karta se strkala na spodek štosu.

J. David 14.10.2013 15:56

Re: Ano, blízkost jazyků je ošidná

Nač se omlouvat, zaplatí renonc a jede se dál. Asi to nebyl mariášník. Jinak se divím, v některých lokalitách na Slovači se "jede" mariáš proti směru hodinových ručiček, forhont je napravo rozdávajícího. Docela "síla".

M. Suková 14.10.2013 15:46

Re: K češtině

Pravidla češtiny nevymýšlí žádná vrchnost, ale lidé, kteří po celá staletí česky mluvili, i dnes mluví. "Budu se soustředit" je obrat, který nerespektuje rozlišování vidu dokonavého (soustředit se - už jsme soustředění, budoucí čas je soustředím se - budeme soustředěni) a nedokonavého (soustřeďuji se - ještě nejsem soustředěný; v krajním případě je budoucí čas "Budu se soustřeďovat", ale to je těžkopádné, přechod k dokonavosti: "soustředím se" je lepší). Angličtina, ke které češtinu mnozí přirovnávají, toto rozlišení nemá, zato má zase jiné záludnosti.

M. Suková 14.10.2013 15:39

Re: Pěkný fejeton, díky.

Prosím, na liště vlevo je záložka Autoři. Je to podle abecedy, takže jsem až skoro na konci (tuším za panem Suchým). Když odkaz na mne rozkliknete, najdete tam přehled všech mých článků s výkladem pravidel. Ty nejdidaktičtější jsou ty, které začaly vycházet vloni v létě, takže jsou taky až na konci. V podstatě jsou tam postupně pojednána základní pravidla češtiny, s vysvětlením proč, co, jak. To, co hledáte, se jmenuje tuším Sázejí. Jen krátce - stačí si říci rozkazovací způsob daného slovesa ve třetí osobě jednotného čísla: Mysli! Takže oni myslí. Sázej! Oni sázejí.Vyhlížej! Oni vyhlížejí.

P. Moravčík 14.10.2013 14:49

Mám podobnú skúsenosť.

V poslednej dobe sa viac ako nad obsahom prekladovej literatúry pozastavujem nad hrúbkami a nesprávne volenými výrazmi. Jeden preklad bol však tak perfektný, že som sa podíval na meno prekladateľa, aby som si overil, že nejde o preklad z dôb dávno minulých. Prekladateľka mala typické maďarské krstné meno aj priezvisko. Nuž, sú to paradoxy! Na Vašom názore o naštudovanej a materinskej reči asi niečo bude.

Š. Šafránek 14.10.2013 14:37

Pěkný fejeton, díky.

V krátkých tvarech třetí osoby množného čísla mám trochu guláš, protože jsou i v tisku natolik rozšířeny, že si často nejsem jist, co je správně (oni ví bych ale nikdy nenapsal). Ve Wikislovníku, kam se při pochybách dívám, jsou často povoleny tvary oba (vyhlíží/vyhlížejí) - v tom případě použiji tvar nezkrácený. Co však třeba sloveso myslet, které má stejnou koncovku jako vyhlížet (vyhlíží - myslí), ale navzdory oběma povoleným variantám mi tvar "oni myslejí" cit zkrátka nedovolí použít? Rád bych se ale zeptal, existuje-li nějaká pomůcka, podle níž se dá určit, jaký tvar je u kterého slovesa správný, resp. který by měl být tabu. Děkuji, s pozdravem.

M. Hubáček 14.10.2013 12:38

Ano, blízkost jazyků je ošidná

Spolužák, který přijel z Bratislavy, se jednou na strahovské koleji při renoncu v mariáši karetní společnosti omluvil výrazem "Přepáčte". Pak se opravil: "Přemiňte".

J. Kovaříček 14.10.2013 12:30

Re: K češtině

Jazyk je prostredkem komunikace, jde tedy o to, aby spolehlive tlumocil zadanou informaci. Co je tedy spatneho na "budeme se soustredit"? Ze to neni spravne cesky? A kdo to posuzuje? Soudime a budeme soudit! I to je spatne? Cestina ma mnoho hovadskych pravidel. Rad bych vedel (nebo chtel vedet?) kdo je vymyslel (ci vymyslil?) a proc. Co treba preklad slova demokracie? Vlada lidu? Ano, a kdo mu vladne? Vaznym problemem je viceznacnost mnohych slov, kdo se tim zabyva?

Hospodsky Palivec mel take svoji peknou cestinu a dovedu si predstavit, co by o tech jazykozpyteckych puntickarich rekl.

M. Suková 14.10.2013 10:29

Re: K češtině

Není to nové pravidlo a snad ani ne otrocký překlad - postřehla jsem, že se takto vyjadřují i lidé, kteří anglicky neumějí. Ačkoliv kdo ví, zlozvyky se šíří rychleji a mají trvalejší platnost nežli správnosti. Nejspíš je to dohromady osobní ledabylost, neznalost, špatná výuka a přijetí špatného zvyku z anglčtiny.

E. Heusinger 14.10.2013 10:09

K češtině

V poslední době se ve sdělovadlech rozšířilo slovní spojeńí  "budeme se soustředit". Díve se říkalo soustředíme se.

To je nějaké nové pravidlo? Nebo je to otrocký překlad z anglosaských jazyků?