Advent v plném běhuu. Praha už je patřičně vyzdobená. Souboje vánočních ozdob se světly výkladních skříní, stromy na Václavském náměstí v plném květu. Srdce supermarketů - oslnivá nadpozemská krása. Na Vltavě obraz zimy. Prahy opřené o sochy Karlova mostu perem malířů. Překapané jihočeské rybníky do kádí kapřích penízků. Houfování stromků. Na Staroměstském náměstí obří vánoční smrk. Ukotvený blyštivý, obklopený stánky, radostí, dětmi, dospělými. Jediná vteřina soumraku a světla mu dají tvář, která pojme do své záře celé náměstí. Kelímek horkého vína má k lidem blíž. I slovo má k sobě blíž. A davy lidí zjihnou, a při prvním tónu koledy se vezmou za ruce a zpívají. Bez ohledu na řeč zpívají, protože jedno jsou, jedno srdce mají, jednu radost vysílají, jednu motlitbu oproštěnou od všednosti.

A najednou, kde se vzala, tu se vzala, do té pohody vstoupila zlodějka. Než jsem se vzpamatovala, měla ruku v mé tašce a hledala peněženku. Když ji nenašla, řekla si drze o peníze. Peníze nemám, bránila jsem se zmateně. Vytáhla ruku z mé tašky a zahučela: Musíte je mít! Někde je musíte mít! Nemám. Žádné nemám, opakovala jsem, aniž jsem věděla proč. Na to zmizela v davu. Posléze jsem ji viděla, jak obtěžuje maminku s kočárkem. Desítky, stovky šťastných slušných lidí a jeden jediný zlý člověk otočí atmosféru večera naruby. V tom okamžiku zabije poezii. Dá punc nejen dané chvíli, ale i městu na několik let.

Ale poezie se ve skutečnosti zabít nedá. Je nesmrtelná. Žije a tepe od věků. V každém z nás. V myšlence, slově, ve verších. V kavárně ve středu Prahy, kde pan Alois Marhoul pro ni vytvořil domov. Duše v peří nazval ty večery, kdy se všechny duše odlepí z všednosti, aby vzlétly a našly souznění jinde než v supermarketech u pokladen. Vznášejí se prostorem, aby vnímaly lidské teplo, krásno, aby podaly vstřícnou ruku. Jednotlivé básně prolíná hudba. Někdo přivírá oči a prostřednictvím tónů promlouvá se svým nitrm. Maně rozevírám věnovanou knížku a oči zachytí první verš: Adam z fíkového listu elegantně stočil první cigaretu. Přihlížející Evu požádal o oheň... Do dnešní doby za ten akt tvrdě platíme. Tady je možno objasnit ty nákupní horečky v obchodech.

Foto autorka