Dnes je tu krásně. Modrá obloha, voda v bazénu 31 °C, žena šla někam nakupovat, cvičit a pak na oběd s „děvčaty“ a její příbuzná, kterou zrovna nemusím a která tu je s dvouma parchantama, bude do hodiny odjíždět. Ti její kluci (je jejich teta, protože je měla její sestra) jsou celkem normální kluci na svůj věk, ale... já už mám rád božský klid! Jsem ochoten jej obětovat jen pro vlastní potomky, ne ty cizí... a tak se těším, až půjdou do prdele!

Bože, jak se mi tím slovem krásně ulevilo... A to jsem vůbec neměl v úmyslu psát sprostě! Ale čeština úlevná je, nežene, a obzvlášť ta sprostší. Anglina je v tomto ohledu dost repetitive s tím jediným slovem, i když na druhou stranu, co vše se tím jedním slovem dá vyjádřit! Přirovnal bych to ke slovenskému jebať. To ten „to fuck“ skoro dohání. Ještě, že je čeština dost podobná slovenštině, snáze se to pochopí. Nepochopí to jen ti, čo im jebe. Doufám, že sis všiml, jak jsem schválně v předchozím řádku spojil tři slova dohromady a tím vytvořil slovo jiné?

Oni ti „tetiny“ normální kluci přece jen hlučí, hádají se, perou a já to chápu, ale proč u toho musí řvát, bouchat dveřmi a vyloženě kadit (už jsem se ovládl) na mé námitky? Prostě utrousí sorry a klidně jedou dál. Sílu bych ještě měl je srovnat, vynutit si respekt i ticho, ale odvaha k tomu mě už dávno opustila. Ach, kde jsou ty doby mého mládí, kdy se fackující dospěláci nejen nebáli, ale měli i recht? V dnešní společnosti by mě „tetička“ mohla klidně zažalovat a ještě bych přišel o farmu. My, normální heterosexálové, jsme to dopracovali tak daleko, že jsme podělaní strachem jaksi dopředu.

Jestlipak naše politické špičky jen nereflektují to, čím jsme se my všichni za doby blahobytu stali? Apísníky (od appeace, mírotvorci?), kteří pro trochu klidu jsou ochotni zavřít oči, nevidět ten bordel kolem nás a neustále odsouvat tvrdá rozhodnutí na později? Já se nedivím, že ty politické špičky jednají, jak jednají, protože v dnešním systému, jak se vyvinul, nepřináší bohatství a kariéru poctivost, tvrdá neústupnost zlému, ale právě opak těchto vlastností! Proto se ti poserové vratkých povah nakonec do těch pozic dostali. Stát se článkem řetězu zla, byť i jen neaktivním, ale tolerujícím ostatní články a předstírajícím, že to tak není, páč to odmítám vidět, přináší výhody. Především kariérní.

Takový posera to dotáhne daleko. V Česku klidně i na presidenta nebo předsedu čehokoliv. Vlády, partaje, ministerstev a někdy, což je tragické, i policejního presidia. Nebo neziskové organizace, kde jeho hlavní činností je, aby ta organizace nevykázala zisk! Bože, to dokáže každé trdlo! Netvrdím, že se tam občas někdo poctivý neobjeví, ale zpravidla dlouho nevydrží. Ti zlí a aktivní články řetězu zla ho brzy vyštípou. Někdy i nechají „odejít“... pak se div, že ti slušní do politiky ani moc nechtějí.

Porazit zlo je těžké, protože zlo se nedá potřít dobrem bez stejného odhodlání, s nímž operuje zlo. Odhodlání dobra však může přinést i zlo. Podívejme se třeba na ty levicové prosazovatele dobra. Ti tak dlouho vše a všechno podobřují, až si ani nevšimnou, že vytvářejí podhoubí a podmínky pro zlo, které nakonec semele i je.

Takže, abych jen nekecal, my potřebujeme vlastence! Ne proto, aby náš národ vyzdvihovali nad jiné, jako to činili nacionální socialisté v Německu, ale aby ho bránili! Bránili před nájezdy všehoschopných kariéristů. Aby ... hergot, tetička odjela, nastal božský klid a mně nic nenapadá! Zdravím všechny čtenáře!