Pondělí 16. června 2025, svátek má Zbyněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

FEJETON: Moje staré knihy

diskuse (31)


Ty doopravdy staré, vytištěné v sedmnáctém nebo šestnáctém století, ty nemám. Ty nechme ve vitrinách nebo v trezorech nebo vydražit u Sothebyho - takové knihy se nečtou. Jedná se o unikáty a o velké peníze.
Mám potíže s obyčejnými knihami. Najednou zjišťuji, že jich je v mé knihovně víc jak moc. Další regály? Bohužel, půdorys pokojíku žádné rozšiřování knihovny nedovolí. Za tolik let se řady knih v mých regálech zdvojnásobily a na ty zadní řady není pořádně vidět. Svazky stojí hřbet vedle hřbetu, nového člena mezi sebe nepustí.
Kladu si otázku, na kterou my, co spolu mluvíme rádi o knihách, narazíme pokaždé: Kam s těmi přečtenými i dosud nepřečtenými, draze v knihkupectví zaplacenými, s důvěrou v Elku kdysi předplacenými, šikovně v antikvariátech vyšťouranými, a také - přátelé, přiznejme to - vypůjčenými a nevrácenými, a nakonec - s uzarděním, prosím - odcizenými miláčky?
Za Balbínových časů by z nich dělali kornouty na koření.
Chtěl jsem vymyslet nějaké selekční kritérium. Například by se mohly vyjmout knihy, ve kterých jsem se zklamal. Přečetl jsem kdysi - znuděn - Flaubertovu Paní Bovaryovou. Jenomže to mi bylo osmnáct! Byl jsem panic! Chtěl jsem mít v povinném maturitním seznamu přečtené literatury vedle všelikých Řezáčů, Kohoutů, Ažájevů a Drdů nějakou bombu! A hle: čtu znovu Madame Bovary a tajím dech! Tomu říkám pageturner! Ten Gustav, jak rozuměl ženám! A manželství!
Jiné kriterium: Vyřadím každou knihu, kterou jsem četl mnohokrát, znám její stránky téměř zpaměti, už se k ní nepotřebuji znovu vracet. Výsledek?
Jules Verne - Tajuplný ostrov! Držím knihu v ruce snad po sté a prohlížím černobílé ilustrace. Inženýr Cyrus Smith. Nemůžu vyřadit svůj životní vzor... A tady? Ohmataný paperback, stránky začínají žloutnout: Ray Bradbury - Marťanská kronika. Takhle jsem chtěl psát... Takhle bych měl psát. Ne, Mr. Bradbury, vás ne... Nahoře v poličce mezi drobnými knížečkami Světové četby vytáhnu svazek číslo 315: "Ráno 16.dubna vyšel doktor Bernard Rieux ze své ordinace a na schodišti uprostřed odpočívadla narazil na mrtvou krysu." Ano, nemýlíte se, Albert Camus; do jeho románu "Mor" nahlédnu pokaždé, když váhám nad svou dosavadní existencí.
Dejme tomu, že se nakonec pravidlo najde a vyřadím podle něj na padesát knih. Co s nimi?
V antikvariátu pan Dostál vrtí hlavou nad mým seznamem - to neprodám, díky. Není zač.
Na internetu jsem četl, že celosvětovým trendem je položit knížku na lavičku v parku. Řekl jsem si, že to zkusím.
V odpoledních hodinách jsem vzal Evy Kantůrkové "Valivý čas proměn" (Český spisovatel, a.s.,Praha, 1995) a položil v Tyršových sadech na lavičku. Bylo sychravé počasí, knížku jsem vsunul do průhledného polyténového sáčku na housky a zpoza rohu sledoval cvrkot. Za hodinu prošlo kolem lavičky asi deset lidí, z toho dva zamilované párečky a dva městští strážníci, zbytek tvořili pejskaři. Ti jediní se svědomitě starali, co to tam leží, aby to nebyla nějaká výbušnina. Opatrně položili knížku zpátky, rozhlédli se a pokračovali ve venčení. Druhý den dopoledne tam byl pytlíček s E.K. pořád, notně zavlhlý. Zbavit se takto úskočně knihy je něco podobného jako uvázat nechtěného čokla ke stromu, říct - však si tě někdo veme, neřáde - a odejít... Mezi slušnými lidmi se tohle nedělá. Vzal jsem si Evu zpátky.
Doporučili mi, abych přebytečné knížky donesl do městské knihovny. Ne že by o takové knihy knihovna stála, sami tam řeší stejný problém. Ale za vstupními dveřmi umístili velkou krabici od počítače a tam se může kolemjdoucí chtivý čtenář v odložených knížkách přehrabovat a vybrat si. Útulek pro zbloudilé a zaběhlé knihy!
Podle psí alegorie jsem došel k nápadu, že nejlepší cesta vede přes přátele a známé. Mám tady hezkou knížku, ale už jí u nás jaksi to... Nechcete ji?
Začnu víc chodit na návštěvy, abych omrknul, jak by se u cizích lidí mým svěřencům - nadbytečným knížkám - vedlo. Přece je nedám někomu, kdo má vlhký byt nebo štěnata. Zatím jsem byl u Zdeňka. Má taky hodně knížek. Nabídl mi fernet a Pána prstenů.

Psáno pro Neviditelného psa.
© Petr Kersch, Děčín, leden 2006

Aston Ondřej Neff
16. 6. 2025

Volič SPOLU nemá kam utéct.

Marian Kechlibar
16. 6. 2025

Torino je „kapesní velkoměsto“ na začátku Pádské nížiny.

Robert Kotzian
16. 6. 2025

EU připravuje podporu komunitního zabydlování migrantů

přečetl Panikář
16. 6. 2025

Rozhodnutí Ústavního soudu je vzkazem pro Brusel.

Ohlas čtenářů
16. 6. 2025

Proč volím, ale dávám prázdnou obálku.

idh Dominika Hovadová
15. 6. 2025

V neděli podvečer se v pražské Plzeňské ulici stala dopravní nehodě, při které se srazila čtyři...

aoc Adéla Očenášková, ČTK
15. 6. 2025

Tropické teploty odpoledne a večer na některých místech vystřídaly bouřky. Aktuálně už slábnou a až...

Lidovky.cz, VJ Václav Janouš, ČTK
15. 6. 2025

Policie zasahovala v Kostelci nad Černými lesy u Prahy proti aktivnímu střelci, na místě jsou dva...

jis Jitka Kubíková Šrámková
15. 6. 2025

Tři osoby zemřely dnes krátce před 17. hodinou zemřely při dopravní nehodě na Domažlicku. Došlo k...

Oldřich Haluza
15. 6. 2025

Hnutí ANO má kvůli bitcoinové kauze opustit brněnskou koalici. Krajské předsednictvo hnutí v neděli...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz