Diskuze
FEJETON: Lepší vdolky
Děkujeme za pochopení.
P. Dvořák
Autorka nemá vzpomínkový optimismus,
ale jedná se o mnohem horší a systémové poruchy paměti, které se obvykle dostavují až ve vysokém věku.
Tak např. "třešní jsme kupovali obvykle tak deset až dvacet deka" je nesmysl, protože jeden kg třešní stál maximálně čtvrtinu hodinové mzdy, kdežto dnes klidně kolem 200 kč/kg.
Také "Sehnat správné maso na obyčejný vepřový řízek byla jen náhoda. Tak se obalovalo kde co, salám, celer, houby nebo sýr. Nebylo to špatné, mnohdy dokonce chutnější než vepřové, nicméně poctivý řízek je poctivý řízek" není pravda, protože vepřového bylo všude dost, ale nebyl tehdy o polovinu levnější bůček. Nehledě na to, že dnešní vepřový řízek, to už musíte mít opravdu dobré zuby a trpělivost, než ho sežvýkáte.
Nějaký nový recept? "Zadělala těsto, utvořila z něj několik placek a dala je na horká kamna. Prozíravě však vedle rozehřála tuk a ostatní vdolky začala smažit." Dodnes jsem si myslel, že vdolky se zcela normálně dělají na oleji a nikoliv hlavně nasucho a ostatní jen tak mimochodem a "prozíravě" na oleji.
Re: Autorka nemá vzpomínkový optimismus,
Na které planetě jste prožil období reálného socialismu? Nepamatujete to kouzelné slovíčko "sehnat"? Kdy matky rodin utíkaly z práce, protože dostaly echo, že řezník dostal zboží, aby pak mohly doma radostně hlásit: "SEHNALA jsem řízky, popř. krkovici, játra a pod? Proč teda v pátek ve dvě vznikaly před řeznictvím fronty remcajícících žen. Asi proto, že je to bavilo, když si, podle vás, mohly přece koupit maso dle libosti kdykoliv si vzpomněly. A srandovní je úvaha o tom, jak tenkrát to maso šlo lépe žvýkat, to jste mne opravdu rozesmál. A nechtěně jste potvrdil autorčina slova z úvodu fejetonu.
K tomu údivu nad vdolky asi tolik: možná vám uniklo, že v různých krajích, mají různé recepty pro jídla se stejným názvem. Třeba kdesi jedí teplé brambory s cibulí, a říkají tomu bramborový salát, někde vysuší bramborové těsto v pekáči v troubě, a hele, prý bramborák. Taky byste se divil jako divizna?
P. Dvořák
Re: Autorka nemá vzpomínkový optimismus,
Fronty na maso byly někdy v šedesátých letech.
Jestli vám tehdy i dnes připadá maso stejně tuhé, bude to tehdy mizernou kuchařkou. Dnes jsou ty anabolická prasata nejedlá za všech okolností.
Vdolky byly vždycky vdolky, dělaly se na oleji. Ale podle vás se někde klidně bramborová placka dělá z kukuřičné mouky.
J. Novák 801
Re: Autorka nemá vzpomínkový optimismus,
"... protože jeden kg třešní stál maximálně čtvrtinu hodinové mzdy..."
Otázkou ale je, kolik byla v té době vaše hodinová mzda a kolik hodinová mzda běžného pracujícího, že?
I. Lyčka
Re: Autorka nemá vzpomínkový optimismus,
No, možná v Praze. Ale na venkově přiváželi v úterý salámy a v pátek maso, většinou bůček, kterým se tenkrát spíše opovrhovalo.
J. Lepka
Re: Autorka nemá vzpomínkový optimismus,
Plácáte nesmysly pane Dvořáku, velmi přesně si pamatuji jak roku 1984 byla díky extrémně studenému jaru nadprodukce třešní /a zdravých, nestihli se vylíhnout škůdci/, přesto se tenkrát daly sehnat v Praze jen v holešovické tržnici a za 13,- Kčs kilo. Do prodejen to soudruzi nějak už nestihli rozvozit. Pokud umíte dělit, aspoň na kalkulačce, lehce si spočítáte mou hodinovou mzdu, když jsem bral 1570,- čistého.
Vyhledávání
TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA
Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.
ondrejneff@gmail.comRubriku Zvířetník vede Lika.
zviretnik.lika@gmail.comHYENA
Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.
https://www.hyena.cz