M. Bílý 2.8.2017 15:55

Dobrý den, pane Juraxi! (14:47). Slyšel jsem ....

... od několika hudebních odborníků, že hudební hluch (termín je tuším Horníčkův) neexistuje a jen ve vyjímečných případech (morfologická vada ucha) je vnímání hudby znemožněno. Takže hudbu je schopen vnímat prakticky každý. Pokud tedy nechodíte na koncerty, či do opery a pod, tak Vás známý učitel hudby připravil o jednu, dost důležitou, životní nadstavbu.

U provozování hudby je to trochu jiné. Vždy jsem se s obdivem díval (na př. ve filmu) jak pan řídící, pan učitel, pan doktor a pan farář hráli kvartetní muziku. Já jsem byl dost levej (piano) a mohl jsem nechat oči třeba na kamádovi ing. arch. Vojtěchu Vojtěchovi (zvaném repetice) jak válí na piano, nebo na varhany. Přesto mi to ke vstupu do koncertních síní či do divadla stačilo. Hezký zbytek dne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovský 2.8.2017 16:19

Re: Dobrý den, pane Juraxi! (14:47). Slyšel jsem ....

Jo to mate pravdu. Zkuste si treba Sostakovicovu Leningradskou. Tu musite pretrpet alespon desetkrat nez zjistite, jak je uzasna. Jo hudba Vam neda nic zadarmo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bílý 2.8.2017 17:12

Dobrý den, pane Tachovský! (16:19). Já jsem vstup ....

.... do tak zvané vážné hudby nemusel dělat přes Leningradskou symfonii (je nádherná). Měl jsem to trochu jednodušší. Někdy v kvartě nebo kvintě jsem zašel do prodejny gramofonovych desek ve Vodičkově ulici s dotazem: "Máte nějaký varhany?" (mně se moc líbily). "Vy myslíte džezový, mladý pane." "No třeba." odpověděl jsem. "Tak to bohužel" nato prodavačka. "A něco jiného?" "Je tady jenom Tokáta a fuga d-mol od Bacha." Nic mi to neříkalo. "Tak mi to dejte."

Doma jsem dal desku do gramofonu, spustil a zhrozil jsem se. Ten randál se nedal poslouchat. Po chvíli jsem přenosku znovu nasadil na začátek (nechtělo se mi učit) a zopakoval jsem to snad desetkrát. A najednou jsem zjistil jak hezká ta muzika je. Tuhle příhodu považuji za konečný vstup do vážné hudby, jinak mě rodiče asi od dvanácti let brali občas na koncerty České filharmonie (pamatuji mladého, štíhlého, černovlasého Rafaela Kubelíka).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.8.2017 17:20

Re: Dobrý den, pane Juraxi! (14:47). Slyšel jsem ....

No jo, na koncerty vážné hudby aniž do opery nechodím. Není to moje parketa. Spíš folk a country a pochopitelně bigbeat let šedesátých. Každej jsme ňákej ...

Nicméně s tím hluchem nevím, já opravdu ku zpěvu aniž hudbě nejsem talentován, jakž se mnohokráte potvrdilo. Zapěl-li jsem, i moje milující žena tvrdila, že zpívám ani ne tak dobře jak nahlas ...

Když jsem se naučil dva akordy na vypůjčenou kytaru - už se nepamatuju které, ono je to cca 45 let - a pokoušel se zapět za vlastnoručního kytarového doprovodu Ze všech chlapů nejšťastnější chlap (Shejbni hlavu, kamaráde, tunel před námi, veksle tlučou, píšťaly řvou, zvonce vyzvání, ...), kolegové na koleji po mně vrhali kanady, nevybíravě mi klnuli, ba i fyzicky mne ohrožovali a odebrali mi kytaru. Záludný kolega mou produkci dokonce nahrál na magnetofon Sonet Duo a nahrané mi pustil - musel jsem uznat, že mi bylo klnuto etc. plným právem. Bratří Ryvolové se opravdu mé konkurence obávat nemuseli. Nahrávka se bohužel nedochovala ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek