Nebuďme troškaři a sáhněme hned třeba k nekonečným možnostem – čeho? Třeba odhodlaného a statečného srdce, stačí si vybrat pár hollywoodských zásadních filmů a není co řešit. My, lidé, totiž k smrti rádi přeháníme, umocňujeme, násobíme. Každou chvíli má někdo milión věcí na práci, tisíce výmluv, jako bychom ani neměli smysl pro rozumnou uměřenost. Ale je fakt, že spíše se přeci jen pohybujeme v nižších numerických hodnotách. Nejvíce asi od dvaceti níž. Takže když přeskočím logopedický Taxisův příkop: tři sta třicet tři stříbrných stříkaček, stříkajících o sto šest, dostávám se ke svěží dvacítce. Avšak zde musím zásadně zaprotestovat. Mohl by mi někdo vysvětlit, proč se pro osoby ženského pohlaví používá označení tohoto typu, kromě dvacítky také např. zajímavá osmnáctka, sedmnáctka, jež by za hřích stála, nebo šestnáctka v rozpuku – tedy proč se v této matematické řadě obvykle končí nejvýše u zachovalé třicítky? Co ty opomíjené a odstrčené čtyřicítky, padesátky, o šedesátkách a výše už ani nemluvě? Ty už prostě nestojí za řeč, ty ať uvaří, vyperou a pak se klidí, což? Jaká nespravedlnost!
Bohužel, this is the life. Spravedlnost nebo morálka? Prosím vás, kde žijete? Vždyť je stejně jeden za osmnáct a druhej bez dvou za dvacet a pro příklad nemusíme chodit daleko do historie, stačí si jen znovu přehrát slavný pohlavek uraženého zubaře Macka zaskočenému ministru Rathovi, který byl ke zhlédnutí nejen na českých zprávách, internetu, ale i třeba na CNN. Vyznamenali se, hoši, jen co je pravda. Doufejme, že hoši z naší jedenáctky se také vyznamenají, tentokráte přeci jen v oboru své činnosti. Až budeme u orosené dvanáctky fandit, snad to s naším týmem nepůjde od deseti k pěti, aby si v Německu nemuseli balit svých pět švestek příliš brzy. Hoši, do toho!
Já vím, že mi vypadla údajně šťastná sedmička. Hned se nedurděte a radši si dávejte pozor na zrcadlo a sedm let neštěstí, pokud je neopatrnou manipulací roztřískáte. Jestliže jste navíc tu smůlu náležitě zapíjeli, počítejte s tím, že druhý den budete zelení jak sedma. Ale to všechno jistě víte, určitě máte všech pět pohromadě. A zase jsme u pětky, kde trochu pobudeme. Je zajímavé, jak tuhle cifru vnímáme rozporuplně. Od vysloveně záporně zabarveného pátého kola u vozu, jež se tváří, že neumí do pěti počítat, či pětky ze žákovské až po nepřehlédnutelné pětky ve výstřihu nebo nějakou tu pětku, která se vždycky hodí. Teď mám ale problém, takový matematický oříšek: kam bych měla tak zařadit pět na stole v českých? Složitá šifra Mistra Doležela (již jsem se o něm v jiném fejetonu zmínila, nemohu za to, že mne tak pronásleduje). Obávám se, že v tomto případě jsem ve špatném odstavci, ale nechám to antikorupční jednotce, třeba si s tím poradí.
Může se případně zeptat Děda Vševěda, jehož tři zlaté vlasy také patří do pohádek, kde dobro vítězí nad zlem, kde Popelka nemusí do butiku, když dostala své tři oříšky, kde soupeří tři princové o tři princezny, ale dost toho dětského programu, přepněme raději na švédskou trojku, tak to jsme přehnali, tak na ruskou trojku tedy, nebudeme se přeci hádat, vždyť dobře víme, že když se dva hádají, třetí se směje a ať ten muž dvou tváří laskavě nesedí na dvou židlích, to už jsme zase v politice?
Asi ano a dokonce se ocitáme ve žhavé současnosti. Kdo bude numero uno v letošních volbách? Já tedy nevím, ale nechci přeskočit všechny ty nuly, jenže kde nic není, ani smrt nebere. No, uvidíme, které strany/ičky přelezou nemilosrdných pět procent, aby se na čtyři roky solidně zabezpečily v termitišti a jaké překvapivé koaliční množiny nám tam pak vlastně vzniknou. Jen se modleme, abychom se nedostali do červených hodnot.
Sečteno a podtrženo, čísla, a jedno jestli racionální nebo iracionální, hrají v našich životech podstatnou roli. Neříkala jsem vám to hned na začátku?