P. Krasny 18.8.2021 17:42

Než postavili Želivku tak se na Sázavě dalo bruslit dlouhé kilometry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 18.8.2021 11:37

Když mně bylo hodně málo let, tak se u nás bruslilo na místním výletišti. Bylo tam volejbalové hřiště, to se obehnalo mantinely ze sněhu a jak začalo pořádně mrznout, se v noci "půjčila" hadice s vodou z blízké chalupy a napustila se voda. Druhý den tam byl o na ledu spousta bruslařů a spousta diváků. Bohužel výletiště měli v nájmu a udržovali místní hasiči, což byli tehdy jednoznačně komunisté, zatímco po sametu ovládlo radnici místního města občanské fórum a v zájmu oslabení komunistů bylo výletiště rozparcelováno a prodáno soukromníkům.

Ale já mám vzpomínky spíš na sáně. Já jsem se trefil dospíváním do doby, kdy když mně bylo pár let, komunisté vyasfaltovali všechny , i svažité silnice ve vesnici . Ale lidi ještě auta neměli a pokud měli, v zimě s nimi nejezdili. Mimo průtahu vesnicí, kde v zimě jezdily hlavně náklaďáky firem a autobusy a traktory, byly všechny ty vyasfaltované silnice přístupné pro sáňkování. Nejlepší byly dvě svažité silnice, asi 250 a 400 metrů dlouhé, s převýšením asi 30 metrů. Jak bylo v zimě správné zimní počasí, tak tam byly věčně hordy lidí. Dokud se sníh na těch silnicích nepřeměnil v led a ten saněmi a lyžemi neprošoupal až na asfalt.

Když mně bylo tak k 15 - 18 letům, tak lidi bydlící u těch silnic už začínali používat auta a ty cesty se najednou začínaly sypat. Nejdřív popelem z uhlí z kotlů místních a jen na jedné straně, takže se ještě dalo jezdit, později už cestáři solili a sypali škváru a bylo po ježdění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 18.8.2021 9:40

Ano, a ta poslední věta svědčí o pokoře k přírodě, nevíme, jak bude. Velkou ledarnu bych si taky nepřál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hejna 18.8.2021 8:50

Dobrá.

Ale pohrabáč a hrablo byly v roce 1985 různé věci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 18.8.2021 8:01

Jako kluk jsem bydlel na břehu říčky Želetavky, chodil pěšky asi 1 km na zastávku autobusu a pak tím autobusem 9 km do školy. Mockrát jsem si přál, aby napadlo tolik sněhu, aby autobus nejel a splnilo se mi to asi 2 x. A řeka někdy zamrzla ve splavech tak, že se dalo bruslit. Byly to bezvadné roky a doba, kdy se občas splnila i malá přání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek