Hale depak byste se nadíli, že nejen hu nás na Chodsku se řiká Haleluja, ha ne Aleluja! Je těch jazyků na světě nějak moc a pletou se. Už ve starověkém Římě byly problémy s tím, že v některých provinciích se Caesar nečetl „cézar“, ale „kaizar“.
Americký asistent režie při natáčení slavného Amadea nás, český kompars, umravňoval zvoláním: „Tyhou! Tyhou!“ A my pak byli tyhou, tedy ticho.
V jednom francouzském filmu místo latinského „agnus dei“ zaznívá roztomilé „aňus dei“, což už je jenom krůček od „anus dei“ - a to by OPRAVDU neznamenalo „beránek boží“ jako v originále.
Někdy je pátrání v jazykových zákoutích docela náročné na představivost. V Karlových Varech jsem narazil na hotel (nebo co to bylo) s názvem Brams. Moje první myšlenka byla, že tohle napsal pitomec a nikdo to po něm neopravil, protože jim to nestálo za námahu. Ale pak jsem pochopil: Rusové cizí jména přepisují stylem „piš, jak slyšíš“. Vidět na kosmetice azbukou napsáno „Ív Roše“ je prostě zážitek a než jsem pochopil že v Karlových Varech cíl výletu Beha znamená v azbuce „Vienna“, nějakou dobu mi to trvalo. Takže Brahmse prostě přepisují do azbuky stejným stylem, a tady ve Varech jenom převedli své „obrázkové písmo“ do latinky, aby to cizozemské vlastnictví budovy tak nebilo do očí.
Tohle jazykové téma mne napadlo, když jsem v nákupním centru slyšel koledu Adeste fideles v podání jakéhosi amerického zpěváka. Američané jsou tak velký národ, že se mohou vykašlat na původní výslovnost (zajímavé - pravý opak Rusů), takže z reproduktorů znělo „Glourijá, in ekscelzís dýjou“. No potěš pámbu, tohleto muset poslouchat!
A hned mě napadla scéna. V Betlémě v jesličkách leží spasitel lidstva a přicházejí tři mudrci od východu. Jak pozdravili? Naučili se „šalom“? Nebo rovnou zkusili předběhnout dobu s „Laudetur Iesus Christus“? Nebo pozdravili ve své rodné perštině, hindštině, paštunštině nebo tak nějak? A co říkali dál? Jakou řečí si s Josefem, Marií a Ježíškem popovídali? Vysvětlili, k čemu je myrha, nebo to chudému tesaři a jeho ženě nebylo nutno vysvětlovat? Lingvisticky nejjednodušší vysvětlení záhady by asi bylo, kdyby tito mudrci z východu byli ve skutečnosti z nějakého města tak asi dvacet kilometrů východně od Betléma. To by si všichni rozuměli, ale zase by to nebyl tak pěkný příběh.
Tak hezké svátky a mezisvátčí i posvátčí a tak vůbec!
Převzato z autorovy Palety názorů a ptákovin