Existuje určitá skupina českých žen, které nejsou vysloveně obézní, ale nejsou ani štíhlé. Žijí na pomezí nebezpečné otylosti, za kterým lidem hrozí, že se dostanou mezi chronické cukrovkáře, stálé klienty ortopedických ambulancí, mezi čekatele na kyčelní endoprotézy a kandidáty náhlých cévních příhod.

Čeština pro neštíhlé slečny a paní nalezla veselý, optimistický - dalo by se módně říct "kultovní" - termín: říká se jim baculky. Parametry jejich postav nepatří na pódia missek (ačkoliv, pravda, soutěž krásy bývá někdy organizována i pro tyto dámy, nespravedlivě ostrakizované). S rozměry například 130 - 99 - 125 by vás v castingu na nejnovější telenovelu taky přijmuli pouze výjimečně.

I když krása znamená pro ženu hodně, neznamená nikdy všechno. Ve hře jsou taky ony složky osobnosti, ve kterých se angažuje bohyně Psyché. A zde baculky bodují. Skeptikům a Casanovům a ostatním rádobyznalcům ženského rodu se výsledky mého pozorování nezdají dosti objektivní, nejsou statistikou podloženy, nejsou vědecky zdůvodněné. Moji moudří současníci je ale potvrzují vlastními zkušenostmi, o kterých dlouze vyprávějí, často s nostalgickým výrazem ve tváři.

Ve skupině žen, charakterizovaných jako baculky, se vyskytuje mimořádně vysoký podíl žen úsměvných, pozitivně naladěných. I když rády přesvědčují své partnery, že umějí romanticky toužit, mají praktický pohled na život. Jsou těmi, o kterých se mluví jako o ženách do nepohody. Nezdržují se módními hity - snad vyjma užitné parfumerie. Pro děti, zejména pro malé děti, mívají nevyčerpatelnou zásobu citu, veliké pochopení, trpělivost, šikovné ruce i rozumnou, neuspěchanou hlavu. Dovedou se o děti starat bez nervózního poštěkávání, bez inflace rodičovských příkazů a zákazů. Chci říct nebo vlastně napsat - jsou to dobré mámy v tom nejlepším smyslu slova. Však taky kypré tvary maminky mají dětičky mnohdy "na svědomí". Výrok "po těch třech dětech jsem přibrala" je v Česku považován za racionální zdůvodnění ve smyslu "holt něco za něco". Je s tím spojena další příčina: Baculky umějí vařit.

V pracovním prostředí se setkáváme s baculkou vysedávající u nějaké přepážky: na poště, za pokladnou v hypermarketu, u prodeje jízdenek na dráze... Sedávají i v cirkusové pokladně nebo v divadelní šatně... Zkuste ji pozdravit, říct pár vtipných slov, jako třeba "už jsem tu zas" nebo "máte to tu hezký" - najednou vidíte, jak se její modré, unavené oči rozzáří, pobaveně se usměje, vesele odpoví... V tom okamžiku se baculka promění na báječnou ženskou. Jistěže, na zlomek chvilky, ale jako důkaz platnosti mých tvrzení to stačí.

Gynekologové, sexuologové a psychosomatologové by baculkám do dalšího odstavce dodali všelijaké varování, doporučení a napomenutí. Abych je zde všechna citoval, mě ani nenapadne. Stačí jedno jediné, nejzávažnější, pro všechny: Baculky, přestaňte o sobě tajně pochybovat. Tak jako neexistují dokonalí muži, neexistují ani dokonalé ženy.

© Petr Kersch, Děčín, srpen 2009