„Co mi to donesli za aušus, pane Palivec?“ vece Josef Švejk, zíraje na obrázek vyleptaný na jeho oblíbený krýgl v hospodě U kalicha.

„Věděj, to ne já, ale vrchnost....“ zašeptal hostinský Palivec. „To teď ta nová, už ne Habsburg, toho picli. Ale ti po něm. A nový koště dobře mete....“

„No, ale tady píšou, že pivo škodí zdraví, to je mi novina, táta ho pil, děda ho pil a dožili se nějakýho věku. Věděj, že i já u vás dělám těch svých pár kousků, a že bych se chystal do truhly, na to nevypadám, že jo...“

„No to jo, ale teď máme ten... pokrok,“ opět zašeptal Palivec a opatrně se rozhlédl kolem. „Voni už mi tady zatrhli viržínka, prej že krátěj život, a pár štamgastů teď chlastá doma z těch odporných flašek s keramickým špuntem, místo aby přišli na točený. Vy jste mi věrnej, pane Josef, a to se cení. Dáte si ještě jedno?“

„No, to nevím, teď jsem nějak ztratil chuť, když mi tady píšou, že budu dřív mrtvej, impotentní a blbej. Donesou mi panáka kontušovky, ať si spravím chuť.“

„Malér, pane Švejk, malér, na flaškách s kontušovkou je to samý, navíc ještě s vobrázkem, a místo skleněnejch panáků to musíme lít do umělejch kalíšků. To víte, vrchnosti se nezdálo, jak to paní Millerová umejvala, že jsou z toho prý ty infekce, tak jsem je musel vyhodit a panáky lijeme do pápundeklu. Jednou jsem to nalil svýmu švárovi do posledního skleněnýho panáka, věděj, toho památečního z likérky. Viděl to Bretschneider z ouřadu a dostal jsem pokutu a poslední varování. Prej zavřou Kalicha i mě.“

„Víte co, pane hostinský, tak bych si dal chleba se sádlem a škvarkama, ty co dělá vaše panimáma, ty mi vždycky zvedly apetyt.“

„Pane Švejk, už je nedělá. Vrchnost zakázala. Prej zase nějakej učenej přišel na to, že sádlem rychlejc kornatěj tepny, tak mi ho škrtli. Už nemám ani utopence v láku. Mohl bych vám nabídnout vařenou cuketu a dušenou mrkev.“

„Zelíčko by nebylo?“ zašeptal Švejk

„To ne, věděj, co to s nima potom dělá, až přijdou domů. Prej ten metan, co vypouštěj, otepluje planetu. Víte co, dejte si ještě jedno, protože já to tu zejtra zavřu. Dostal jsem flek po Bretschneidrovi, kterej jde vejš. Dostanu jeho rajón v Nuslích a bude po ptákách.“