J. Černý 21.11.2022 11:38

Němci popravili 360 000 Čechoslováků. A sudetští Němci zradili Československo a přeběhli k Hitlerovi . Tak co byste s ním udělal.

Jednak odsun byl rozhodnutí vítězných mocností a týkal se celé Evropy. Beneš to nemohl udělat a tvrdí se že i Stalin nebyl velký příznivec odsunu Němců z Československa. Nejvíce na něm trval Churchill.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 21.11.2022 11:34

Jistě smutná událost, ale proč ČT právě k výročí 17.listopadu nenatočila dokument o popravených studentských vůdcích z roku 1939 ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 21.11.2022 11:27

Jestli bych měl mít pro Beneše nějakou omluvu, že nás spolunatlačil do chřtánu SSSR, tak tuto: musela to být hrozná prda, kdy po dovršení národního obrození a vzniku Československa, stačilo 20 let a bylo po ptákách. Takže se sověty bylo možno odsunout Němce, národnostně toto území sjednotit a na 40 let toto uspořádání zakonzervovat, takže je snad na pár desítek let národnostně klid, zvláště po rozdělení na Čechy a Slovensko v 92 r. Bohužel se nepovedlo poněmčení tohoto prostoru. Mohli jsme vyhrát 1. světovou a druhá by nebyla. Skoro bych řekl, že hlavním cílem USA v 2 SV bylo vytlačení Británie z pozice světového lídra - hlavně na moři, což se jim povedlo a trvá dodnes. Když se podíváte na poválečný vývoj, tak se sice kecalo přes železnou oponu, ale hlavní poražený byla Británie a Francie. To tyto země a i celý svět pochopily roce 1956 při Suezské krizi, kdy musely hanebně vycouvat z Egypta a následovala nezadržitelná dekolonizace. A v tomto geopolitickém souboji první kategorie se dáli souboje i mnohem menší, nepodstatné, zanedbatelné i když lidsky tragické.. Např. kdo přežije únor 1948 resp jestli budu poslancem/ministrem o měsíc déle. jen připomenu, že slavní Jan Masaryk a Milada Horáková po roce 1945 byli součástí Národní Fronty, kdy třeba AGRÁRNÍ STRANA NEBYLA PŘIPUŠTĚNA K VOLBÁM. A v únoru 1948 někteří nepodali demisia tím neumožnili Benešovi se vymluvit na ústavu a celou vládu odvolat a jmenovat nového předsedu vlády.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 21.11.2022 11:22

Jean-Paul Marat nebyl obětí Robespierra a jakobínského teroru, ale jedné soukromé teroristky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Andreas 21.11.2022 11:10

Ta Jalta je ale víceméně mýtus. Při studiu dokumentů a pamětí účastníků zjistíte, že se o Československu nejednalo. Hádka byla o Polsko. Beneš viděl nevyhnutelnost spolupráce se SSSR za dané situace a dělal to, co bylo možné (bylo toho velmi málo). V šachách se tomu myslím říká vynucené tahy. Pokud by totiž nespolupracoval, dovezli by Sověti do Prahy Gottwalda a vše by šlo do kopru hned v r. 1945, jako v Polsku. Beneš předpokládal, že se situace postupně uklidní a ČSR půjde právě tou "rakouskou cestou". Nebo přežije vnitřně svobodně jako Finsko. Koneckonců to byl odhad správný a dle průzkumů veřejného mínění by komunisti volby v létě '48 prohráli. Jenže když v Rakousku chtěla rudá lůza obsadit továrny a udělat puč, dělníci se zorganizovali a tamní komouše zpacifikovali. V ČSR byla rudá lůza mnohem silnější a organizovanější, při vyhlídce na prohrané volby se pokusila o puč a ten se jim díky silnější pozici podařil. Můžeme si za to především sami. Házet to na někoho z Jalty je dost výmluva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.11.2022 11:00

Rakousko ukázalo velké kulové, jenom nepadlo do spárů východního bloku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 21.11.2022 10:56

Také likvidace Slánského - původní rodinné jméno Salzmann - byla součástí tažení proti židům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 21.11.2022 10:52

Rakousko se ovšem nacházelo v jiné geopolitické situaci. Bylo, podobně jako Německo rozděleno na okupační zóny. Z Československa se západní ozbrojené síly stáhly již v průběhu roku 1945, zatímco rakouská státní smlouva značící definitivní konec okupačního statusu byla uzavřena v roce 1955.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 21.11.2022 10:47

Osud Otto Schlinga byl předurčen jeho jménem. Na konci ho čekala Schlinge - oprátka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sládeček 21.11.2022 10:45

To bude zase ideologie, viďte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. M. 21.11.2022 10:17

Rakousko ovšem bylo po válce v úplně jiné situaci - nebylo předhozeno SSSR jako státy na sever a na východ od něj, nýbrž rozsektorováno jako Německo (a Vídeň jako Berlín) - račte juknout na Wiki. Západu se nepodařilo udržet dostatečný vliv, podařilo se mu vyjednat pouze Österreichizaci, tedy vojenskou neutralitu s velkým vlivem SSSR na jeho politiku, a to jen díky tomu, že se Rakousko doslova a do písmene vyplatilo z hrozícího úplného zabrání Sojůzem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 21.11.2022 9:52

Příčiny, průběh a konečné účtování s jednotlivými aktéry dramatu II. WW nelze shrnout do několika příspěvků. Lze však k věci přidat několik hesel: Krize - obklíčení před Mnichovem - zbrojní výkonnost protektorátu - Stalinova bezradnost - opožděný nástup USA - pocit spoluviny - pocit vděčnosti - protichůdnost cest při hledání ekonomického a obranného bezpečí v nejisté situaci - viz Kléma, Fierlinger či jak se jmenoval, J. Masaryk a národní socialisté. Viděno ze Stalinova pohledu, roztřískaný svaz měl plné právo na kolonizaci jím dobytého území, zvlášť když k nám přitáhl na nezamýšlenou pozvánku našeho západního souseda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 21.11.2022 9:28

To Vaše konstatování je určitě pravdivé, jenže s odstupem doby. jak se říká: "po bitvě je každý generálem". Srovnejte to s dnešní dobou. Kdo ví, co je správné, co je pravdivé a jak se máme rozhodnout. A to máme k dispozici nesrovnatelně více informací, než tehdy. Ta tehdejší doba byla zatížena temnými dobami Protektorátu. Nový stát se teprve rodil a přicházela mladá garda. Jako dnes. Upřímně, nevím, jestli bych se v těch dobách dokázal správně orientovat, obzvláště, když tolik skvělých osobností hájilo Sovětský svaz. Třeba Jan Masaryk. Takže bych byl k našim předkům velmi shovívavý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 21.11.2022 8:10

Otto Schling pocházel z německé židovské rodiny a s největší pravděpodobností se stal obětí stalinské antisemitské čistky v komunistických stranách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rybník 21.11.2022 8:08

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Musil 21.11.2022 8:05

Uch, to shrnutí poválečného vývoje je hrozně zjednodušené. Ve skutečnosti naši politici neudělali po válce naprosto nic, aby zabránili "sovětizaci". Přispělo k tomu i zklamání z "mnichovské zrady", zejména Beneš ji nikdy nepochopil a budoucnost viděl ve spolupráci s SSSR. Že to šlo i jinak, ukázalo Rakousko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Fialek 21.11.2022 7:50

. . . týká . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Fialek 21.11.2022 7:49

Snad jsem to nepřehlédl - nevím, co dělal ve své funkci Šling. Autor na začátku článku zmiňuje Slánského. Ale přece Slánský patřil před svým zatčením k největším sekerníkům. Nepožírá každá revoluce své děti? Abych nebyl napaden - má poznámka se týký Slánského.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rybník 21.11.2022 7:41

Mnoho článků začíná vatou. Pak je někde uprostřed ukrytý odstavec, pro který vznikl nadpis a to ostatní. A pokud ne, platí první věta pro celek, pro zcela zbytečný článek. Stejně jako viz výše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Liborek 21.11.2022 6:26

"P.S. O tom by měli začít přemýšlet všichni idealističtí genderisté, mládež bojující za „Fridays for Future“ a pomatení „ekologisté“." Tak ti tady určitě jako čtenáři nechodí, to si pište...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Válek 21.11.2022 4:11

Dík za odkaz na film,jinak kritizujete manipulátory dějin a sám neděláte nic jiného.Teď je tu na Psu článek Big Bena,ten si přečtěte. (já ho jinak moc nemusím).

• reagovat
• nahlásit příspěvek