Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

"Již nebude blbů?" ??????

Ale bude, dokonce si myslím že více než jich je dnes. A to zejména proto, že lidé stále více mají inteligenci a s ní spojené vědomosti nikoliv v hlavě, ale v mobilu. Používání umělé inteligence tu lidskou blbost jen znásobí.

AI je jako vyhledávač stokrát ověřených faktů spolehlivým pomocníkem . Mám na mysl např. definici Hookeova zákona nebo referát o bitvě u Rábí. Pokud se od ní požadují poznatky z oboru, který prochází neustálým vývojem, pak jejímu uživateli předkládá přednostně nejčastěji uváděné informace a pak je na něm, aby ji naváděl na správnou stopu.

Jasně.. Díky.

Záludnost umělé inteligence je v tom, že člověk si rychle zvykne na to, že všechny informace, co potřebuje nebo bude potřebovat, mu AI najde. Lidská paměť, mozek, ale vlastně celé tělo jsou ovšem navrženy, že se využívají, jen když je to zapotřebí. Pokud člověk od mala nebude mít potřebu si pamatovat některé věci, protože mu je v případě potřeby okamžitě vyhledá AI, tak si jednoduše pamatovat nebude, resp. si je nebude pamatovat detailně. Je to stejné jako s svaly kosmonautů ve vesmíru: pokud kosmonauti necvičí, tak jim svaly rychle atrofují. Silné svaly jsou totiž v beztížném stavu spíš překážkou než výhodou.

Je to stejné jako s kalkulačkou: pokud by dítě odmala na počítaní i těch nejsnadnějších matematických úkolů používalo kalkulačku, tak si později nebude schopno vypočítat banální příklad.

První "vlaštovky" takového přístupu bylo vidět před několika lety na Slovensku, kdy se jedné mladé progresivní poslankyni Národné rady ptali, zda ví, kdy vznikla Československá republika nebo kdo byl její první president. Nevěděla a zdůvodnila to tím, že ona není příznivkyní memorovaní. 😊 Zde je krátké video:

https://youtu.be/PN5gw06mGEg

Mladá, progresivní a blbá. Ideální materiál na poslance.

autore jen upozorním, že AI si ráda vymýšlí--a to ve všech případech, kdy něco neví. neumí zkrátka říct NEVÍM. jinak té rychlosti se nedivte- už v momentě, kdy začnete psát dotaz, sumíruje odpovědi (jste na ni napojen)- nikoliv až po odkliknutí. překvapivé, že?

Občas ano, ale znám tolik lidí, kteří halucinují stokrát víc než nějaká AI.

Teď je otázka, nakolik jsou její vývody a analýzy smysluplné. Totiž:

pan Pešat tu zmínil její neschopnost chápat dvojsmyslné narážky. Inspiroval jsem se a požádal o "dvojsmyslné narážky na folkaře Honzu Nedvěda". NĚCO vyprodukovala, za citaci to nestojí; dokonce bych řekl, že to s dvojsmyslnými narážkami nemělo mnoho společného.

Jedna z nich vycházela ze "Známé písně Podvod". Jářku - já ji asi neznám, nebyla by citace?

Citace přišla obratem: "Píseň Podvod začíná slovy „Na dřívko popel kreslí, už svítá, noc je pryč,“ a refrén obsahuje známé „A já tě zval, já tě zval, teď už vím, že to byl podvod“.Chtěl jsem celý text, odbyla mě, ať si ho najdu na Karaoketexty.

Po vlastní linii jsem zjistil, že ta píseň opravdu existuje. Je to ta "...pro jednu pitomou holku Pro pár nocí touhy...".

Byvši konfrontována s touto skutečností pravila: "Máte naprostou pravdu a velice se omlouvám za mystifikaci – moje předchozí citace byla úplný nesmysl a s písní Podvod neměla nic společného."

Nu což. Nikdo nejsme dokonalý .

tak to je faus pas

Někde jsem četl, že vůči vlakům se zpočátku zvedl u jisté části obyvatelstva odpor. Člověk prý není stavěn na rychlost vyšší, než je rychlost koně. Může umřít! I jakési lékařské dobrozdání se v tomto smyslu prý objevilo.

Před více lety jsem četl poměrně rozsáhlý článek, jak si nás zotročuje satelitní vysílání. Nejen že škodí, ale je protikřesťanské. Dokládal to ten nešťastník nápisem SAT, tvrdíc, že to je od slova satan.

Takže i když mám tu čest prožít podzim života s AI, v šoku z toho nejsem. Opatrný ano. Když vidím, jak se z Wikipedie stává nástroj ideologie, obávám se téhož i s AI. Stvořil ji totiž člověk...

Tedy pane autore, vy ale máte starosti. Pokud bych si už někdy hrál s takovými tématy, ptal bych se například: Může poslech písní Karla Gotta narušit umělecký vkus? Dolož na příkladech. Nebo poťouchlost: Který detektiv z pera A. Christie je ti nejsympatičtější? Odůvodni.

Lidstvo si ovšem se zbytečnými bláboly vystačí samo. Četl jsem esej rozebírající, proč mají záporné postavy v kreslených Rychlých šípech velké nosy!

:-)

RE:"Karel Machala

19. 8. 2026 3:16

S literaturou si hravě poradí a na požádání přeloží do japonštiny, ale na jednom si láme zuby."

-------------------

s textem urcite, s literaturou nikoliv, protoze AI nema abstraktni mysleni, literatura tam jsou jinotaje/dvojsmyslne narazky/basnicka licence=co tim chtel basnik rici, to dokaze pouze lidsky mozek.

Cest

Aha, takže jste zatím ve fázi primárního nadšení...

Myslím, že právě zde je dobré rozlišovat mezi inteligencí a zesilovačem inteligence. AI je především páka. Člověk, který něco ví, umí položit správnou otázku, pozná slabé místo odpovědi a dokáže se doptávat, s ní může za hodinu udělat práci, která mu dříve zabrala den. Fenclovy otázky jsou ostatně pěkným příkladem: nejsou triviální. Musíte vůbec vědět, kdo byli Raffles, Rocambole, Souvestre nebo Robert Marasco, a hlavně vás musí napadnout, že mezi nimi může existovat zajímavá souvislost. AI pak tuto intelektuální práci dramaticky urychlí a rozšíří.

Z toho ale podle mě neplyne Fenclovo optimistické „již nebude blbů“. Spíše naopak: AI může rozdíly mezi lidmi v některých ohledech ještě zvětšit. Inteligentní člověk dostal mimořádně výkonného spolupracovníka. Člověk, který neumí problém formulovat, nepozná dobrou odpověď od špatné a nedokáže si všimnout sebevědomě podané nepravdy, dostal stroj schopný velmi rychle produkovat přesvědčivě znějící text.

AI tedy do značné míry násobí to, co před ní stojí. Dobrá otázka vede k dalším dobrým otázkám, chybný předpoklad může vést k dokonale formulované slepé uličce. Samozřejmě může i méně schopnému člověku pomoci a něco ho naučit. Ale informace a úsudek nejsou totéž. AI výrazně zlevnila získávání informací, formulování textu a část analýzy. Nezrušila však potřebu poznat, na co se ptát, čemu věřit a co z odpovědi vlastně plyne.

Možná tedy nevstupujeme do světa, kde už nebudou hloupí lidé, ale do světa, kde bude stále méně důležité, kolik toho člověk sám ví, a stále důležitější, co dokáže udělat s inteligencí, kterou má k dispozici. A právě tam mohou být rozdíly mezi lidmi překvapivě velké.