Nedávno jsem po x-té viděl známou adaptaci Smrti na Nilu s Peterem Ustinovem a Davidem Nivenem: výpravný film, který již Agatha Christie bohužel nemohla zhlédnout. Shodli jsme se doma, že kdo nezná předlohu a žádnou adaptaci ještě nevstřebával, naprosto nemá šanci na uhádnutí vraha. Tak je tento slavný krvák propracovaný.

Viděla ho nepochybně i autorka českých detektivek Zuzana Rampichová, jinak taky tvůrkyně „decentnějšího“ románu Příliš tichá Šumava anebo krimi-povídky knihy Sherlock Holmes vítězný, ale bez ohledu na to zda předlohu obdivuje nebo ne, podívala se do „vražedného“ Egypta také. A to zhruba sto let po Howardu Carterovi, objeviteli Tutanchamona.

Výsledkem její píle je topograficky přesně lokalizovaný román Faraonova pomsta, kde se dočkáte hned několika vražd. I když zprvu vyhlížejí jen jako „divná úmrtí“.

Pátrání probíhá ve zcela konkrétním letovisku Hurghada s noblesním hotelem Giftun na pobřeží Rudého moře, Poirot nepřijde, ani kouzelník ne, ale nevadí to. Jednoho listopadu se tu sešlo pár českých turistů a mezi nimi sedmiletý Mára, kterému Zuzana Rampichová knihu i připsala. Respektive jeho předloze. Chlapec vše sleduje dospěláctvím nezatíženým pohledem, a když se začnou luštit záhady, tento „fanoušek Lega“ neostrouhá. Už má tip mezi podezřelými.

Může se samozřejmě mýlit a uvažujeme sami. Márova bezdětná teta Julie není ani na dovolené šťastná. Tvrdá, úspěšná byznysmenka Marcela je osamělá. Cestovatel a hallibutonovský snílek Robin má IQ vysoké hodnoty, které možná přebíjí i toho Poirota, ale . emoční inteligenci má nízkou. Doplácí na to. A je vrah?

Či stojí za zločiny spíše jeho plachá, půvabná láska Hedvika?

Hosté v hotelu Giftun (na stejnojmenném písečném ostrově) mají mezi sebou, jak by mohl chybět, i šaška, a jenom není zprvu jasné, kdo drží tuto pomyslnou kartu opravdu. Gay Martin? Asi ne. Chová se spíš jako bytost životem otrávená… a má partnera, pečujícího a za hrob obětavého Roberta. A pak… je zde kapitán turistické lodě s vizáží árijského poloboha. Playboy. Rád se potápí, ale nikdy nic nenajde.

Triumfem knihy ale nejsou ani tak povahopisy a možná ani odhalení, ačkoli k němu díky Márovi dojde; tím triumfem je autentičnost se všemi kontrasty. I (až páralovskými) stereotypy. „Stále to samé dokola. Jeden týden příjezd, další týden odjezd. Každých sedm dní nové tváře, nová těla, nové mince a ty samé vtipy; hovory o počasí.“ A domorodý barman z pláže Nefaarudž (s praxí v Evropě) dávno, dávno vypozoroval, že bohatí mluví o počasí, zatímco mezi Egypťany se o horku nepípne. Pro ně přece horko není.

Egypt je, dodejme, podle aktuálních mínění lehce přeceněnou destinací; ale to si vyprávějte vlastní babičce, když už máte šanci si tam zajet. Ano, ano, možná je Egypt přeceněn, a přece se tam lidi dál hrnou po milionech. Ta země z turismu vegetuje a davy každoročně navštíví letoviska jako Taba, Marsá Alam, Šarm aš-Šajch či právě Hurghada. Pokud přežijí (a v této knize přežití jisté nemají), doma si málokdy stěžují.

Autorka asi nebyla placena za propagaci, ale už vím, že má hotel Giftun 478 pokojů, kuřáckou a nekuřáckou restauraci, židličky na terasách, orientální kavárnu, pizzerii, „beach restauraci“, diskotéku, sladkovodní bazén s barem atd. A taky vím, že to byly vraždy a kdo za tím, prokrista, stál. Co chtít víc. A je to pravdivá fikce, tedy žádná fakta.
Zuzana Rampichová: Faraonova pomsta. Ilustrační fotografie Lucie Rambousková a sama p. Rampichová. NAVA. Plzeň 2023. 224 stran.
Faraonova pomsta - Zuzana Rampichová | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví