Sám George Lucas, žijící v kalifornském Marin County, se uvolil napsat na obálku pevně vázané knihy Jen chudý stařík (česky v červnu 2026) slova o „nesmírně cenné součásti literárního dědictví“, kterou tato pro Spojené státy představuje. „Nejvíc mě na těchto komiksech Carla Barkse baví jeho představivost,“ svěřuje se slavný režisér Hvězdných válek hned úvodem knihy. „V každém je tolik bláznivých nápadů - jedinečných, zvláštních, bizarních -, ovšem ne ze současného pohledu, ale z pohledu dítěte vyrůstajícího v padesátých letech. Na takové působila Barksova díla velice exoticky.“

Lukas taky vyjmenoval několik vlastností, kterými podle jeho vnímání Barks charakterizuje Američany, a to vynalézavost, morální integritu, odvahu, lásku k dobrodružství, odhodlání, smysl pro humor a „jistý druh laskavé nenasytnosti“.

Komiksový příběh Only a Poor Old Man (1951) vznikl z toho důvodu, aby jím Carl Barks (1901-2000), který ho jak napsal, tak nakreslil, udělal titulního strýčka Scrooga (nikoli Sama) prvně hlavní postavou vedle kačera Donalda a jeho synovců. Rozdíl mezi Donaldem a Skrblíkem je přitom ten, že první začal ve filmu a druhý v komiksu. Jen chudý stařík pojednává o Skrblíkově zbohatnutí a celek má 32 strany.

Barks navázal mimo jiné příběhem Zpátky na Klondike (březen 1953), situovaným do roku 1897, ve kterém se vynořila životní láska Skrblíkova mládí Zářivá Zlatka.

Náš svazek ovšem přináší i dva extrémně zajímavé a dnes už klasické Barksovy komiksy. Tajemství Atlantidy (též známé jako Potopené město) je z března 1954 a jedná se o pečlivě budované trojdílné vyprávění, ve kterém honba za pokladem odstartuje teprve ve třetí části. Zelení Atlanťané zde „kupodivu“ vypadají zrovna jako rybí muž z filmu Netvor z Černé laguny (1954), který šel do kin týž měsíc, kdy komiks vyšel, a právě v tomto komiksovém díle je poprvé v dějinách přesně situován Donald, avšak nikoli Donald Trump: Kachní 1313.

Další dlouhý příběh Tralla La (1954) je o putování do skryté země s izolovanou civilizací a Barks vychází jednak z klasického Ztraceného obzoru James Hiltona (1933), prvně zfilmovaného roku 1937, a za druhé z článku časopisu National Geographic ze října 1953, ve kterém se píše o odlehlém království v údolí řeky Hunza, hluboko v pákistánských Himalájích; a jak jsme v této Barksově knize informováni, „bohatá fotografická příloha zachycovala terasovité plošiny poseté řadami kvetoucích ovocných stromů, které proti okolním horám vypadaly jako trpaslíci, a pro jeho krásnou a živoucí scenérii posloužily co model“.

Myšlenku tohoto komiksu pak ukradla roku 1981 známá filmová komedie Bohové musí být šílení (1981), když ovšem víčko nahradila láhví koly, která vypadla z letadla. V idyle domorodého kmene způsobí boží dopuštění.

Na konci duhy (září 1953) je jedním z kratších Barksových příběhů a možná to není fér, ale prozradím, že na dotyčném místě, což je pointa, se vyskytuje Skrblíkův trezor.

Tato knížka obsahuje 27 komiksů, ale pozor, 18 z nich je podobně jako ten duhový pouze jednostránkových. A nutno říct, že jako byl „Chudý stařík“ střídmý ohledně utrácení, je Barks naopak štědrý při kresebném i scénaristickém vykreslování jeho povahy.

Pro Disneyho dělal Barks od roku 1935 a přestěhoval se tenkrát kvůli tomu do Kalifornie. Do roku 1942 se podílel na šestatřiceti filmech a do roku 1966 napsal a nakreslil co naprostý autodidakt (který ovšem miloval a napodoboval Winsora McCaye či Elzeho Segara) přes šest set tisíc stran více než pěti set komiksů. S letteringem a vytahováním pozadí mu nicméně pomáhala jeho třetí žena Margaret.

Napsal a kreslil Carl Barks: Jen chudý stařík. Předmluva režisér George Lucas. Překlad Michaela Šprtová. Vydalo Nakladatelství Crew. Praha 2026. 248 stran.

Strýček Skrblík: Jen chudý stařík - Don Rosa | KOSMAS.cz - online knihkupectví