Uvař raka! je právě vydaná antologie 57 vědeckofantastických povídek 37 autorů, mezi kterými jsou jak matadoři Vilma Kadlečková, František Novotný, Ondřej Neff, Jaroslav Veis (*1946), tak tvůrci méně známí, nebo známí odjinud (Vladimír Merta).

Jednu z tří předmluv knihy psal Ivan Adamovič (a svazku přispěl dvěma prózami) a duo editorů skrytých pod jmény Longin a Morten se vrací v prvním z úvodů do roku 1962, kdy sestavil Adolf Hoffmeister první československou antologii sci-fi Labyrint.

Roku 1967 následoval (objemnější) Tunel do pozítří, ale jednalo se i podruhé o překlady, zatímco čeští tvůrci se podobné knihy Neviditelní zloději dočkali až roku 1980. „Ale strukturou ještě nejde o antologii,“ jsme upozorněni, čímž se vyzdvihují teprve Vojtěchem Kantorem editované svazky Lidé ze souhvězdí a Železo přichází z hvězd, představující průlom. Druhá je (de facto) posmrtně vydanou prózou klasika z největších Ludvíka Součka, doplněnou „vzadu“ texty dalších scifistů…

Sci-fi se naštěstí, ne-li pravidelně objevovala v řadě časopisů, které jsou taky připomenuty (Světová literatura, ABC, Technický magazín, 100 + 1 zahraniční zajímavost, Zápisník, Čtení, Květy, Ohníček, Sedmička, Pionýr) a za její jinak patový stav byl (podle Ondřeje Neffa) nejodpovědnější normalizátor ministerstva kultury Jan Kristek, podle kterého sci-fi ztělesňuje „podvratné buržoazní tendence“.

Úvod knihy od obou pseudonymních autorů, mezi něž patří i Petr „Morten“ Krejzek (*1965), mj. původce výborné povídky Sejdi horu a dvou povídek dalších, obsahuje i sporná tvrzení, která jako hnidopich nechci vyjmenovávat, ale zkuste i jen sami dumat nad tím, nakolik jako český národ vzhlížíme ke hvězdám, a je-li to vůbec pravda, je-li to dáno tím, že jsme vnitrozemští.

Obdobně diskutabilní, avšak pravdě bližší je Krejzkovo a Longinovo tvrzení, že jsme národ lhostejný k budoucnosti a milujeme následkem toho spíš horory a „temné“ detektivky.

Ne že by oba autoři předmluvy vyloženě pletli jablka a hrušky, ale chvályhodně se pokusili o nejmaximálnější zobecnění a snad i krapet zavádějí, cituji: „Díky utopistickým atompunkovým projektům došlo k extrémním šerednostem: přehrady, zblbnutí lidí, transporty do pekel a dvě globální války. Kontaminace řek a lidských myslí. Na obyčejné řece si dnes ani nezabruslíš, ani nevezmeš do ruky raky.“

„Experimentální rozmary, které psali Poe, Kafka, Leacock nebo Woody Allen.“

Zde jsou, pravda, míněny vědeckofantastické rozmary.

Matador František Novotný (*1944) přispěl knize povídkami Turecký mat a Protokoly sovětských mudrců. První se, klid, netýká politika Filipa Turka, druhá zohlednila dějiny Ruska. Cituji: „Jsou to zápisy ze soukromých hovorů vysokých sovětských funkcionářů od Stalina až po Brežněva, hovorů s jejich generály a poradci NKVD. Snění o světovládě.“

Dalšími přispěvateli i výtvarně krásné knihy jsou Zdeněk Rampas, Josef Pecinovský (*1946), Eva Hauserová (1954-2023; mj. Láska v čase Druhé internacionály), Eliška Mostecká (*2001; mj. Na Venuši v kožichu), Karolína Francová (Sexuální kronika Artěku), Petr Stančík, (zahradní architektka) Kateřina Němcová (*1988; Tajemství proutěného raketoplánu), už zmíněný písničkář a filmař Vladimír Merta (*1946; Bůh není na webu), Lucie Lukačovičová, Martin Vopěnka (Oceán, mlž a tichý výkřik), provozovatel loutkového divadla Jiří Olšanský (*1950; Andy Warhol ve službách Pentagonu), René Silvestr Vaněk (mj. Pomezí soubojů dvou páternosterů a Muži z kanálu, což je prima „foglarovština“), Alexandr Králík (mj. Statečná androidka či Houboví lidé, ale autor píše pod pseudonymem Saša Gr.), Vladimír Němec (*1958, mj. Poslední dny Arkádie), Jan Poláček (°1957; Pronájem nejlevnějšího pekla) nebo (poněkud záhadný) Longin Albert Wdowiak (*1971), jinak režisér a výtvarník.

Kdo se pídí po tom, co je science fiction, sotva ji může pochopit, říká v této knize Ondřej Neff, a „co píšeme, je hlavně odvázanost od reality. V lepším případě odvázanost od konvence.“ Přispěl a otevírá knihu povídkami Hoši, jděte na sever (odkazující na Raye Bradburyho) a titulní povídkou Uvař raka!

Ta je víc než hříčkou. Ona připomíná beletrizaci naléhavého snu, který se autorovi zdál, aby ho po probuzení pouze opsal, ale jde daleko, daleko dál. Ještě za Lustigovo varování ohledně toho, nakolik máme pokorně a tupě poslouchat lidi, kteří nám třeba zase řeknou, abychom si, a proč prý ne, sbalili švestky a poodešli na kterékoli shromaždiště.

Ale Ondřej Neff říká touhle povídkou ještě víc. Jistá množina lidí je natolik pošetilá, až jim ani nemusíte lhát ohledně toho, že je odpravíte. Půjdou. Půjdou na porážku. Proč ne?

Jako pocta za „emanaci imaginace v české fantastice“ je tato kniha věnována spisovatelům Evě Hauserové (zároveň je spoluautorkou) a Ladislavu Szalaiovi.

Uvař raka! Antologie nové české fantastiky. Ilustrace Anna a Petr Krejzkovi. Argo. Praha 2025. 240 stran.

Uvař raka - Morten & Longin (ed.) | KOSMAS.cz - online knihkupectví