Autor Pána prstenů Tolkien se narodil v lednu 1892, takže mu bylo začátkem první světové války dvaadvacet. Studoval, ale už psal povídku a nazval ji The Story of Kullervo. Až teď vyšla poprvé česky jako samostatná knížka a Tolkiena podnítila epos Kalevala, který se stal Finům vzdálenou obdoba našich Rukopisů. Ala ano, Kalevala (Země hrdinů) je nepochybně i lidového původu, avšak sestavitelem i spoluautorem byl v první polovině 19. století vesnický lékař (a amatérský folklorista) Elias Lönnrot (1802-1884).

Podle všeho Tokiena rmoutilo, že nemá Británie mýty „na úrovni“ Germánů a Řeků, zvlášť mýty finské na něj ve dvaceti zapůsobily a jeden „opravdu skvělý“ (jak se vyjádřil snoubence) začal vylepšovat a prokládat kousky poezie. Jde o příběh nevzhledného a mstivého Kullerva (jméno znamená Hněv) a spisovatel už tady předjímá vypravěčské postupy pozdějších děl a již zde má syrový materiál, ze kterého jednou vytvoří Húrinovy děti, jeden z nejsilnějších svých příběhů, a vlastně jedinou skutečně tragickou postavu vlastní mytologie, a totiž - svéhlavého a pošetilého - Túrina Turambara ze Silmarillionu (1977). A jde o - zlověstně temné - drama krevní msty, incestu, zneužívání, vražd a sebevraždy. Ani náhodou ne o pohádku pro děti.

Roku 2004 zveřejnila badatelka Anne Pettyová článek, kde Tolkiena srovnala právě s Eliasem Lönnrotem a upozornila na vysoce obdobný způsob, kterým oba ne zcela vědecky čerpají ze starších pramenů, přičemž jednotlivé prvky příběhů klidně i nově pořádají. A pořadatelka naší knihy Verlyn Fliegerová? Ta prostě konstatuje, že je Příběh most mezi Kalevalou a Tolkienovou Středozemí.

Sám Tolkien byl zajímavého názoru, že je mytologie takřka totožná s jazykem, z něhož je hnětena, anebo to přinejmenším jsou dvě strany mince. A právě v čase před narukováním do války, kdy prvně adaptoval finské mýty, vynalézal i ryze svůj jazyk, a totiž tzv. quenijštinu. Taky některá jména z jeho Příběhu působí, jako by u nich aplikoval slovní zásobu onoho jazyka. Co víc? Inspiroval se, a přiznává to, i způsobem, kterým psával William Morris (1834-1896), takže angličtinu mimo jiné záměrně archaizoval. Hath psal místo has, doth místo does… a vkládal postavám do úst až přehnaně dlouhé básnické promluvy.

A co Tolkiena vlastně zaujalo na předloze Příběhu? Badatel John Garth soudí, že směs vysoce nekonvenčního hrdinství, mladické romance a… zoufalství. „A jistě taky to, že byl Kullervo sirotek,“ domnívá se Fliegerová, přičemž připomeňme, že sám Tolkien ztratil otce ve čtyřech letech a jeho matka zemřela na cukrovku, když mu bylo teprve dvanáct.

O co jde v původní Kalevale? Svár mezi bratry vede k tomu, že Kullervův strýc zabije jeho otce, zpustoší jeho rodný dům a unese mu maminku. Tam ještě krásný Kullervo se tím pádem už narodí do zajetí a ještě jako batole přísahá „strýčínkovi“ pomstu. Ten se jej postupně a třikrát pokusí zavraždit, a to utopením, upálením a oběšením, ale pracuje magie, nejde to.

Je strýc padouch? Jistě je, ale taky vězme, že už jako třídenní rozkopal Kullervo kolébku „na třísky“, a když měl - nedlouho poté - ukolébat kterési nemluvně, vydloubal mu oči.

Strýc jej nakonec prodá kováři, ale ani kovářově manželce mladíček k srdci nepřiroste, i zapeče mu do chleba kámen. Nepočítala ovšem se zmíněnou už magií a Kullervo dokáže přečarovat dobytek, který pase, na medvědy a vlky. V době dojení je zažene na dvůr a šelmy kovářku zabijí. Následně mladík ještě znásilní dívku a ona se zabije, když se odhalí, že jde o jeho rodnou sestru! Původní rozhodnutí pomstít se strýci vlastně tak dochází naplnění i následkem toho, že je hrdina stravován vinou!

Badatelé připomínají, že měl Tolkien opatrovníka Otce Francise Morgana a ten ho tehdy dočasně odloučil od dívky, kterou miloval; jistě to ještě nemusí znamenat, že Tolkien v opatrovníkovi uviděl onoho strýčka, a zrovna tak Tolkienova teta Beatrice Suffieldová, do jejíž péče byl po smrti matky dočasně svěřen, může být těžko vnímána jako vtělení oné kovářky, ačkoli je fakt, že Tolkienův životopisec Carpenter konstatuje, že se jí „nedostávalo náklonnosti“.

Tak či onak přepracoval Tolkien původní příběh v méně zvláštní a opravil vše, co pan doktor blbě slátal z nesouvisejících zdrojů. Teprve Tolkien pečlivě propojil příčiny, následky a motivace a vlastně vyplnil mezery a zadal práci nezapojeným prvkům. Něco nechal, něco ne a třetí radši úplně změnil. Rozhodl, že bude hrdina nevzhledný a zřetelně motivován raným traumatem. To je důvod, proč je zahořklý a vzteklý. Živí si zášť, je věčný outsider a holomek jen nevčlenitelný do společnosti.

Už v Kalevale má taky psa, a to jménem Musti, coč finsky znamená Černý, ale tam pes ještě není moc významný. U Tolkiena ano. Činorodě vystupuje v několika epizodách a Tolkien se rovněž rozhodl, že se pes bude umět měnit v jiné bytosti a bude umět čarovat. Právě on tuhle schopnost předá Kullervovi. Přesněji řečeno u Tolkiena zachrání hrdinu před třemi strýcovými pokusy o vraždu právě a postupně tři chlupy tohoto věrného a dobře viditelného psiska, které pána nakonec následuje i ve smrti.

A co ještě víc? V obou případech má bijec meč a nůž. Noži dal ovšem teprve Tolkien jméno Sikki; a když se zlomí o kámen v placce, hrdina ho oplakává (ve verších) a nazývá svým jediným druhem. Jeho meč byl, pravda, mluvící už v Kalevale, jak však upozornil badatel Richard West, propracoval Tolkien roli meče předaleko za to, co našel ve finském zdroji, a učinil z něj ztělesnění krutého osudu, který hrdinu stíhá. U Tolkiena má tento meč daleko větší dramatický účinek a Tolkien zároveň snil o tom, že hovoří „hlasem krutého a cynického hrubiána“.

Ono je to vlastně tak, že ten incest v Kalevale vznikl chybou sestavovatele. Lékař k sobě přiložil dvě lidové historky ve stylu každý pes - jiná ves: on takto bohorovně spojil úplně nesourodé runy. Až Tolkien věc přepracoval a propracoval a vybudoval dokonce expozici. Dívka se u něj jmenuje Pláč a je dvojčetem hrdiny. Na dlouho se jejich cesty rozdělí. Není neuvěřitelné, že se nepoznají. On ji chce získat, ale ona jej kritizuje a odmítá. On ji unese, jistou dobu spolu šťastně žijí, než se ona vrhne do vodopádu, a v Tolkienově podání si čtenář uvědomí pravdu o incestu daleko dřív než hrdina!

Tohle pozapomenuté Tolkienovo dílko je tedy spojovník mezi ještě divným Kullervem z Kalevaly a psychologicky propracovaným Túrinem Turamberem ze Silmarillionu. Aby to ovšem vydalo na knihu, přiřadila editorka za příběh dvě Tolkienovy přednášky O Zemi hrdinů a Kalevala.

John Ronald Reuel Tolkien: Příběh o Kullervovi. Ilustrace na obálce a frontispisu autor. Z originálu The Story of Kullervo (2015) přeložil Jan Čermák. Závěrečná studie, úvod, poznámky, komentáře a uspořádání Verlyn Fliegerová. V květnu 2026 vydalo Argo. 144 stran.

Příběh o Kullervovi - J. R. R. Tolkien | KOSMAS.cz - online knihkupectví