CO ČÍST: Návrat Arsèna Lupina
Novým spisovatelem, který produkuje dobrodružství lupiče-gentlemana Arsèna Lupina (mj tak následuje známou dvojici Boileau- Narcejac) je - extrémně plodný - francouzský autor Frédéric Lenormand (*1964). Nová kniha z jeho pera Návrat Arsèna Lupina teď vyšla česky.
Lenormand píše „až moc“ - a rovněž pokračování „čínských“ detektivních románů Roberta van Gulika Nové vyšetřování soudce Ti. Jen těchto knih dosud zvládl šestadvacet.
Částečně existují ta pátrání již i v češtině, tak jako část - desetisvazkového - vyprávění O tajných službách Marie Antoinetty (2019-2024), zahrnujícího mj. části Královna je uvězněna a Žena se zlatou zbraní.
Lupič-gentleman Arsène Lupin se - v Lenormandově podání - napravil a „páchá“ ryze dobro, přičemž v aktuálně vydaném příběhu v akci potkáme i reálné historické osobností, a to ne vždy zcela padoušské: Matu Hari a Pabla Picassa.
Na tento svazek navazují už tři pokračován, česky doposud nevydaná, a to Vánoce Arsèna Lupina (2019), Zamilovaný Arsène Lupin (2021) a Soukromý život Arsèna Lupina (2022), a dle Lenormandy odvážné vize byl vlastně kleptoman.
Je to samozřejmě nesmysl, nebo určitě pro znalce původní ságy, ale uznejme, že nesmysl jakž takž věrohodný.
Podle Lenormandovy koncepce Lupin dokonce vyhledal pomoc terapeuta, který mu kleptomanii oficiálně přiřkl: diagnostikoval, a zřejmě aby se Lenormandovi ještě lépe psalo, „odstavil“ génia zločinu od té práce, která ho - pro mnohé - činí nejpřitažlivějším. A tak Lupin ponechal kasy kasami a honosná sídla honosnými sídly a dokonce si zařídil detektivní kancelář! V první ze čtveřice detektivek pátrá po (přeceněném) plátnu samotného Eugena Delacroixe - a nezůstane při tom.
Připomenu, že Lupin je dítě období fin de siècle. Práva na jeho příběhy propadla koncem roku 2011, nicméně od roku 2013 rodina vlastní lupičovo jméno jako ochrannou známku. Duchovní otec gentlemanův Maurice Leblanc (1864-1941) ještě mohl osobně znát Julese Verna, který zemřel právě před 120 lety, a téhož roku, kdy Verne zemřel (1905), zveřejnil Leblanc první svou lupinovskou povídku - Zatčení Arsèna Lupina.
A hned v lednu příštího roku, snad aby to jaksi korunoval, se podruhé oženil.
Povídka velmi uspěla. Následovalo 61 dalších „lupinovek“, když do seznamu zahrnu i pět divadelních her, přičemž poslední lupinovský román od Leblanca poprvé vyšel teprve roku 2012.
Obsahy některých těch dobrodružství lze úspěšně studovat i jen zde (Maurice Leblanc – Wikipedie), ale bude to pro vás škoda. Leblac totiž psát opravdu umí… a pouhé poznání obsahu vás připraví o poetiku, uchvácenost a další aspekty vnímání.
Nenarodil se tak docela na zelené louce a jednoznačným vzorem pro Lupina byl, dodejme, dnes už zapomínaný zloděj Raffles - z příběhů Doylova švagra Ernesta Williama Hornunga (1866-1921).
Roku 1918 si Maurice Leblanc koupil dům na pobřeží v Étretatu (dnešní Clos Lupin) a psalo se mu tam dobře. Pro Frédérica Lenomarda je, pravda, jeho hrdina až pozdní životní volba a nevím to, ale snad byl mimo peněz a chutě tvořit ponouknut i tím, že sám převzal - skutečně existující - Cenu Arsèna Lupina.
Přiléhavým mottem jeho románu je výrok Jeana Cocteaua:
„Když už nás tajemství přerůstají, předstírejme, že jsme jejich organizátory.“
Frédéric Lenormand: Návrat Arsèna Lupina. Z francouzského originálu (2018) přeložila Aneta Fáberová. Ve společnosti Albatros Media vydalo nakladatelství Garamond. Praha 2025. 240 stran.
