V autě u své chaty u Čerchova umře profesor Josef Hudeček - znalec výtvarného umění. Vše vypadá na sebevraždu. Soudní lékař není však ořezávátko a má odlišné mínění. Souvisí Hudečkova smrt s posudkem na - nepodepsaný - obraz Jana Zrzavého, který od Jana Zrzavého možná ani vůbec není?

Jak obraz vypadá? Prostě i typicky: Na plátně je muž u stolu s kartami.

Vyšetřováním Hudečkovy smrti je pověřena kapitánka Kamila Vernerová, známá už z předchozích knih Václava Grubera, a ne poprvé jí efektivně pomáhá chirurg Michal Kameník; nevyloučil bych, že bývá schopnější než sám Sherlock Holmes, a nedá se pochybovat ani o snaze Kamilině. Patrně však už víte, jak tomu - i navzdory schopnostem pátračů - v detektivkách bývá: U jedné vraždy nezůstane.

Slavný malíř Jan Zrzavý (1890-1977) je románem opět připomenut co klasik magického realismu i nejlepší ilustrátor Erbenovy Kytice (1928). Již okolo roku 1905 se univerzu zdálo, že nebude tento výjimečný muž dlouho žít, a tak mu táta dovolil studovat malířství. Vlastně jenom následkem toho! Mimo jiné učil „Zrzavce“ i František Ženíšek (1849-1916), ale na pražskou Akademii se zkoušel dostat nespočetněkrát a nikdy ho nechtěli. Zůstal autodidaktem, fascinujícím, a od roku 1924, kdy ilustroval Máj, trávil hodně času v Paříži (kterou poznal poprvé už roku 1907).

Svou síň i hrob má dnes Jan Zrzavý v Krucenburku, který zachytil na stejnojmenném obraze (1923), a už za první světové války měl malý ateliér v domě číslo 6 na Novém Světě. Později pracoval U Nejsvětější Trojice na Malé Straně (ve Šporkově ulici) a od roku 1959 žil v domě číslo 6 U Pelikána na Zámeckých schodech, kde jste ho ještě možná potkali. Vynikajícím způsobem zachycuje Zrzavého ve vzpomínkách Jaroslav Seifert a malíř se krátce objevuje i v hraných filmech Káťa a krokodýl (1965) či Zlatý déšť (1977).

Sporu není, a to neberte jako kritiku, že se námětově dost opakoval a hodně - dnes legendárních - obrazů vlastně dokončil už roku 1912. Spícího hocha, Melancholii, Kázání na hoře, Kleopatru…

A otázka bez odpovědi? Zní: Jedná se v Gruberově detektivce o falzifikát anebo o originál? Odhalení i aspekty řady mordů přinese podle očekávání teprve poslední kapitola Srdcová dáma a sám již uvolním jediný postřeh. Tou nejspolehlivější metodou při konstruování zápletky okolo série vražd bývá situace, kdy zcela prvý zločin ani vraždou vlastně není, ale jen tak vypadá.

Pátrání se - v tomhle příběhu - posléze přelévá až do Regensburgu (Řezna) a oodotknu, že se dají prodeje obrazů realizovat za výhodnějších podmínek ve Spojených státech. Ale netvrdím tím, že to přímo souvisí s vraždami, a přijměte radši následující radu, kterou mi svého času poskytl plzeňský výtvarník pan Šindelář, bratr známého kytaristy ze skupiny Katapult. Každou přemalbu lze zlikvidovat a nejpohodlněji tak, že na podkladovou malbu nanesete před přemalováním izolační vrstvu. Šelak. Když je vrstva šelaku dost tenounká, není zjistitelná rentgenem, a přemalujete-li cenný obraz tak, že na podklad nanesete obraz do puntíku stejný, jste šaman. Anebo dokonce král podfukářů. Hlava se vám v tom případě již odedávna bortí ke straně jako Velkému šéfovi a s lehkostí zvládnete realizovat i nejšikovnější z podvodů.

A konkrétní fakta z Gruberovy knihy?

V pravém dolním rohu (a tudíž na stole uvnitř obrazu) Zrzavý zachytil ne méně než pět karet.

Desítku, kluka, krále, eso a...

A otázka: Je ta pátá karta, která je díky kompozici takřka neviditelná, srdcová dáma?

Odpověď: To se neví, ale pravděpodobnost se zdá být vysoká, a pokud tomu tak bude, má před sebou onen záhadný muž z plátna (s jasně žlutýma očima) tu nejmaximálnější pokerovou kombinaci. Královskou postupku. A má? Z páté karty registrujeme leda bílý roh. Možná však i jakousi čárku, čárku uvnitř růžku. Je to snad čárka písmene Q?

Anebo tam právě ona chybí?

Vloudila se chybička? Jde o nedostatek přemalby? Nevím. Ale - včetně úvodní Poslední vůle Armina Grolla - má tato Gruberova knížka (s perfektně ubíhajícím dějem) pouze jedenáct kapitol, což se zdá být únosné, a napsaná je natolik dobře, až vás strhne. I v případě, že znáte některou z technických fines pointy.

Úvodní motto zní: „Oko vidí jen povrch, pravda je schovaná v hloubce.“

Václav Gruber: Případ falešného hráče. Vydala Moravská Bastei MOBA. Brno 2026. 336 stran.

Případ falešného hráče - Václav Gruber | KOSMAS.cz - online knihkupectví