Středa 17. června 2026, svátek má Adolf

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

CO ČÍST: Duchařiny

Pod titulem Duchařské příběhy… a s původními ilustracemi velice schopného Williama Bragga byl v říjnu 2025 v Česku vydán anglický soubor Ghostly Tales, jehož podtitul zní Hrůzostrašné povídky viktoriánské éry.

Těch povídek je tady pouze sedm, což není, uznávám, příliš, ale… Jsou mezi nimi povídky natolik klasické a fascinující, že to svým způsobem stačí.

Pro mě osobně je, hú, určitě nejznámější a nejoblíbenější železničářský Hradlař, mistrný to výtvor Charlese Dickense (1812-1870), který bohužel jinak moc hororů nenapsal. Měl na to, ale jaksi zároveň měl i na víc, jak si zřejmě ani nemusel říkat. Hradlaře (respektive Hlídače) jednoduše není možné neznat a jestli mě neklame paměť, četl jsem to prvně jako dítě v tenkrát oblíbeném Ohníčku, strašidelně podlouhlém to čtrnáctideníku, nu, a přes rameno mi nakukoval někde na táboře nejchytřejší náš spolužák Miroslav Manda, později lékař v Aši a dnes, předpokládám, v Německu. Jestlipak si taky na ony překrásné minuty pamatuje? Já ano! „Dej to sem!“ řekl za mnou zničehonic a jako bych jej pořád slyšel a přečetl si v jediném zátahu povídku i sám a nadchla ho (nápodobně), a tak jsme sdíleli ten samý pocit, což bylo milé. Víc než to! Rozuměli jsme si. A sice ten skvělý text pro potřeby dětského časáku na počátku let sedmdesátých poněkud vykuchali, jak to jinak říct, ale lepší něco nežli nic a celé jsem si to vyprávění ostatně prostudoval později a zralejší. Nemá to chybu a celé je to vybudováno na atmosféře míst, kde trať pozvolna vstupuje do tunelu, ale ještě tam nejsme…

Ten hororek, jak říkám, dostal Mirka i mě, a prozradit mohu, jakými slovy dnes nový český překladatel vyjadřuje jeho památný ústřední slogan. A cituji: „Haló! Vy tam dole!“

Respektive ještě: „Pro lásku boží, uhněte z cesty!“

Zfilmovali to, podotýkám, opakovaně, ale nejlepší bude britská verze s Denholmem Elliotem, což je onen zábavný herec nejznámější dnes z filmů o Indiana Jonesovi, kde je neohrabaným jeho přítelem. Stále poněkud vykulený Elliot se k Dickensově povídce vyloženě šikne, vraťme se ale na začátek.

Svazek uvozuje jiná známá povídka, již napsal muž, který se na duchy (na rozdíl od Dickense) ukrutně specializoval - Montague Rhodes James (1862-1936) - a česky je stejný děso-příběh známý pod titulem Jen hvízdni, chlapče, a já přiběhnu!

Dlouho jsem se mylně domníval, že je ta věta očekávatelně Jamesovým výmyslem, ale není to tak. Jde o titul básně skotského národního barda Roberta Burnse a z-z-zde v překladu Jiřího Valji.

Na Jamesových krátkých a zcela typicky psaných prózách fascinuje, jak jsou nonšalantní a jak málo je v jejich průběhu autorem tlačeno na pilu, ačkoli on je mistr a šikovně pracuje na vašem vyděšení. Pod prahem bolesti, nebo kde. Je to jako britský odstup, ale bacha: přesto vyjukaní býváme. Spíš tím spíš.

V naší knize následuje obdobně působivý Příběh staré chůvy od Elizabeth Gaskellové (1810-1865) a Stevensonův (1850-1894) Zloděj mrtvol, který dal pod titulem Lupiči mrtvol roku 1970 název jedné z nejpověstnějších v této zemi sbírek překladových hororů.

V aktuálních Duchařských příbězích pokračujeme hú a húú… Doylovým (1859-1930) Kapitánem Polárky, přičemž Polárka či Polární hvězda je, připomínám, jméno lodi, a na závěr (bravurně ilustrované) publikace přichází sama Křičící lebka od Francise Mariona Crawforda (1854-1909), známého taky románem Pražská čarodějka.

A tak… Jistěže! Jediným neprofláknutým textem je vlastně v této knize Přízračný dostavník Amelie Edwardsové (1831-1892), který autorka později přejmenovala na Poštu ze severu a ze kterého ocituji aspoň tuto klíčovou větu: „Z mých rtů se vydral výkřik hrůzy, divoké, nesrozumitelné volání o pomoc a o smilování, a já jsem se vrhl proti dveřím a marně jsem se je pokoušel otevřít.“ Jářku! A teď, dřív než začnete číst, sami zkuste hádat (a je to velice lehké), kdo asi tak mohl s vypravěčem té story zapeklitým dostavníkem cestovat a kolik jich bylo, že ho tak vylekali.

k

Duchařské příběhy. Z originálu Ghostly Tales přeložil Marek Čtrnáct. V edici 1400 vydal DOBROVSKÝ. Praha 2025. 176 stran.

Duchařské příběhy - kolektiv autorů | KOSMAS.cz - online knihkupectví

Aston Ondřej Neff
17. 6. 2026

Ohlas na hloupé plácnutí bezvýznamného poslance je „nevyvážený‟.

Jan Kovanic
17. 6. 2026

Tak si Američani s Íránem podepsali takový hezký mír. Zatím elektronicky.

SÝR ZDARMA
17. 6. 2026

USA prý financovaly tajné biolaboratoře na Ukrajině a lhaly o tom.

Petr Homola
17. 6. 2026

USA se na možnost střetu s Íránem připravují nejméně od roku 2002

David Floryk
17. 6. 2026

Česko nepřipustí další obchodní sankce EU vůči Izraeli

Lidovky.cz, ČTK
17. 6. 2026

Lionel Messi rozvlnil síť už v páté minutě, ale kvůli ofsajdu jeho gól nebyl uznán. O chvíli...

Lidovky.cz, ČTK
17. 6. 2026

Fotbalisté Norska v úvodním utkání na mistrovství světa porazili 4:1 Irák. Zápas v Bostonu rozhodl...

Zbyněk Petráček
17. 6. 2026

Spojené státy podepsaly memorandum o porozumění s Íránem a v pátek mají podepsat dohodu. Zatím se o...

duff Dominik Duffek, ČTK
16. 6. 2026

V prvním poločase nestíhali, v tom druhém nastoupili jako vyměnění. Francouzští fotbalisté nakonec...

ČTK, Lidovky.cz
16. 6. 2026

Semifinalista Roland Garros Jakub Menšík zahájil travnatou část sezony porážkou. Na turnaji v...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz