Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Skvěle napsáno a rozebráno.. Zkrátka a dobře..

**

Vaše texty často těší,

když svítí Slunce,

případně prší..

Knihovna láká k potravě duši,

přečíst pár řádku denně

- to se sluší...

díky

Tak jsem si přečetl tvůj nostalgický článek o říkadlech a poesii. Našel jsem si článek o Mateřídoušce, její historii i současnosti a ejhle: říkadla - nět, poezie - nět, komixy, vystřihovánky, reklama, angličtina -da. Také by si asi noví čtenáři nebyli schopni naučit básničku jako Tvoje sestra. Dnes jenom čumí do mobilů a scrolují TIK Tok krátké sekvence. Holt jsme boomeři a lepší už to nebude.

Zdraví Vladimír

jo, lepší již to nebude. Čet jsem taky Špalíček od Hrubína včetně těch jeho 14 veršovaných pohádek. Dost básniček jsem uměl zpaměti, tak okolo těch devíti let už jsem se je ale musel učit víc silou. To si pamatuju. Muselo to být v druhé, třetí třídě, kdy mi otec musel vysvětlit, že se "do mě" delší báseň nenaučí sama, že musím vždy sloku, pak druhou, a tak to přibírat. Do té doby jsem byl zvyklý, že mi tam ta básnička do paměti většinou skočila celá..

Krásný článek, dnes jste vyloženě zachránil úroveň Neviditelného psa.

No a básničky z Mateřídoušky si klidně přečtu ještě i dnes, když na štos Mateřídoušky uklizené v komoře občas narazím

Moje oblíbená, i když dnešní děti by jí asi nerozuměly :

Tele chtělo telefon,

dali mu ho do žlabu,

zněl v něm stále stejný tón:

bú a bú a bú a bú.

Od Bruknera, jestli se nepletu.

hezké

Oprava. V prvém řádku mělo být v závorce (I když NE právně). Za druhé ke své škodě chybně nezmiňuji, že jsem okolo roku 70 dostal Hrubínovu knihu Špalíček, kde je básniček moc, moc, a to velmi dobrých. Takže to jsem taky čítal, nejen "Špity".