Čtvrtek 13. listopadu 2025, svátek má Tibor
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

CO BYLO: Když se četly Světovky

diskuse (3)

Jako mladík - a jenom díky svému kulturnímu tatínkovi - jsem horlivě čítal (i) časopis Světová literatura. A nejen tedy Ábíčko (CO BYLO: Když se četly časopisy ABC - Neviditelný pes).

Až do „kaslíku“ nám Světovka chodila teprve od roku 1979 (kdy mi bylo patnáct), ale měli jsme doma k dispozici mnohem starší čísla a třeba i s články Josefa Škvoreckého.

Roku 1979 byl šéfredaktorem této Revue zahraničních literatur Zdeněk Volný a v redakci pracoval například kritik a bohemista Vladimír Novotný. Světovka - jako taková - vycházela mezi roky 1956 a 1996, tedy přes čtyřicet let, ale začátek normalizace ji kvalitativně poněkud poškodil. Až roku 1977 se stal šéfredaktorem (právě) Zdeněk Volný a během jeho éry (do roku 1988) se revue zlepšila. Nejen díky pravidelnému uveřejňování děl klasiků science fiction.

Na druhou stranu to ale pořád byla divná doba, kdy zde třeba letmo (odvaha!) zveřejnili kratičký článek o Howardu Phillipsi Lovecraftovi, který ovšem problematiku okolo tohoto autora (zrovna česky vycházejí nové komiksy podle jeho povídek) uměl leda vytrhnout z kontextu.

Když se ještě vrátíme v čase, zjistíme, že až do roku 1961 vedl Světovou literaturu spisovatel Jan Řezáč. Následovalo sedm šéfredaktorů i včetně překladatelky Anny Kareninové (od roku 1991) a skvělého Jan Vladislava; ale on otěže sevřel na jediný rok 1969-1970.

Roku 1979, kdy mi padl do rukou, se časopis leskl… voněl… a každé číslo mělo přes 250 stran. Nedalo se to, pravda, louskat vše, ale byl jsem rád… a nejvíc dodnes vzpomínám na výtisk s Bradburyho divadelní hrou Sloup ohně (překlad a úvod Zdeněk Volný, ilustrace Jiří Vančura), tj. jinou verzí románu 451 stupňů Fahrenheita. To bylo počteníčko.

Revue byla vlastně dvouměsíčníkem a celoroční předplatné stálo tenkrát 84 korun a zase taková sláva to uvnitř být asi nemohla, vždyť v redakční radě pracovali i soudruzi jako Alexej Pludek či Jan Pilař, přičemž to celé tisklo Rudé právo.

Ve dvojce 1979 je lotyšská anebo ugandská próza i nizozemští humoristé a - úžasné - pasáže Lásky Kozmy Prutkova - v překladu Petra Pospíchala, s obrázky Jiřího Šalamouna.

Kozma Prutkov byl, jak asi víte, jakýsi ruský Jára Cimrman devatenáctého věku, tj. autor fiktivní, jehož díla vytvořila skupinka několika literátů. Světovka konkrétně přináší jeho drama Zbrklý Turek aneb Je příjemné býti vnukem? Ačkoli to Jiří Šebánek, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak nikdy nezdůrazňovali, i osvědčený Kozma Prutkov patřil k jejich - mírným - inspiračním zdrojům!

Závěr každé Světovky pak tvořil koberec recenzí, glos i úvah, jejichž autory bývali Jiří Cieslar (oblast filmu), Radoslav Nenadál, Jarmila Ortová, Martin Hilský či Květa Hyršová. Ve čtyřce 1979 celkem překvapí (v oněch časech!) povídky Roberta Blocha (přeložené Veronikou Veisovou a s obrázky Jaroslava Bedrny) a je zde jak rozhovor s Alejo Carpentierem, tak Nenadálova úvaha Čím je americký román americký? A nechybí recenze Vladimíra Macury.

Hned následující ročník (1980) ostře startoval povídkami Roalda Dahla (otce nadchla Farářova záliba), následují Márquezovy texty (Montielova vdova, Dobrý Blacamán, prodavač zázraků) a ukázka z díla amerického spisovatele Jamese Baldwina. Následuje sci-fi mistr Theodore Sturgeon (Muž, který ztratil moře v překladu Jiřího Markuse), ale literární revue se vzápětí zastaví také nad díly Oskara Kokoschky anebo před herečkou Liv Ullmannovou. Glosou přispěla Kateřina Pošová, „Novými pohledy na sci-fi“ Ivan Volný, přítomen je i článek Třicet let polské sci-fi anebo recenze na novinku Johna Updika. Takto bych mohl pokračovat dalšími a dalšími čísly, z nichž vystupují Ecovy poznámky ke Jménu růže, Stanislaw Lem svou televizní hrou Podivný host profesora Tarantogy, esa němé filmové grotesky v portrétech francouzského publicisty Maurice Bessyho, Jařabova recenze na Vonnegutovu Květnovou neděli (u nás ovšem do převratu nevydanou), sekvence Neznámý William Faulkner, povídky Alfreda Bestera a začátek Golda za všechny peníze od Josepha Hellera.

Světovka zde byla, ale hmotně i dál je. Pomáhala a už sice nepomáhá, ale když si ji před sebe někde ve veřejné knihovně rozložíte, zaručeně na chvíli zapomenete na soudobý virtuální čas.

Aston Ondřej Neff
13. 11. 2025

Necukla ani jedna, ani druhá strana.

Jiří Chýla
13. 11. 2025

V čem prezident Pavel vidí možný střet zájmů Andreje Babiše?

Gustav Sitař
13. 11. 2025

Případ odstávky americké vlády

Ondřej Neff
13. 11. 2025

Nic snazšího. Uvedu to na názorném příkladu.

Tomáš Vodvářka
13. 11. 2025

V našem politickém kotlíku se pořád něco děje.

mul Matyáš Müller
13. 11. 2025

V korupční kauze Dozimetr hovoří před soudem další svědek. Jan Šurovský působil jako technický...

Petr Kolář
13. 11. 2025

Štafetový kolík po Filipu Turkovi převzal Jindřich Rajchl. Neboli nekonečné internetové i hospodské...

Lidovky.cz, ČTK
13. 11. 2025

Všech 14 lidí, které policie v úterý zadržela v souvislosti se zakázkami Ředitelství silnic a...

Matouš Waller
13. 11. 2025

Už jen pár dní zbývá do jednoho z nejvýznamnějších svátků České republiky. Na pondělí 17. listopadu...

idh Dominika Hovadová
13. 11. 2025

Počasí v Česku bude do konce týdne pod vlivem výrazné inverze, která přinese velké teplotní rozdíly...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz