V posledních 15 letech zažíváme i v Česku ohromný boom mikropivovarů. Dokonce takový, že jsme se v počtu pivovarů na obyvatele nedávno dostali na první místo na světě.

Je jich (těch maličkých s výstavem pod 10 tis. hl ročně) u nás už přes 450 a další přibývají tempem jeden nový mikropivovar za šest dnů. A to jich u nás v roce 1991 byly pouhé dva. Nové pivovary nabízejí nové pivní zážitky, nové originální pivní styly, zajímavé experimenty, nové chutě, vůně, nové radosti. A leckde i krásné prostředí, dobrou kuchyni či milou obsluhu.

​Ale to vůbec není všechno. Při navštěvování pivovarů se můžete dostat do takových končin naší vlasti, kam byste třeba ani jinak nezavítali. Cestování za pivem je tak nezábavnější tehdy, je-li spojeno s turistikou, s poznáním nových lidí, neznámých míst nebo třeba příležitostí podívat se někam po mnoha letech.

Lze si vybrat jakýkoli kout naší republiky a tam vymyslet zajímavou a poučnou pivní trasu. Dnes to ale zkusíme jinak a pojmeme pivní cestování jako hledání zeměpisných pivovarských nej. Jaké jsou tedy naše nej pivovary?

Ten nejzápadnější najdeme podle očekávání v Chebu. V tomhle tisíciletém městě, které rozhodně stojí za návštěvu, se pivo vařilo odjakživa, v každé ulici bývalo pivovarů několik. S nástupem průmyslových pivovarů i zde v 70. letech vznikl jeden z největších tehdejších pivovarů u nás, ale ten se podobně jako ony prastaré naší dnešní doby nedočkal, zbyla z něj jediná budova a na místě areálu je velké nákupní centrum. Oživovat místní pivní tradici se jal už před lety sládek Jiří Dymáček. Nejdříve si postavil pivovarský provoz v restauraci Vesmír na sídlišti Spáleniště, po nějakém čase se vynořil se svými skvělými pivy v kasematech Chebského hradu, do třetice zkouší podnikat s pivovarem v ulici Na hrázi. Jeho piva občas nabízí asijská restaurace v patře nad pivovarem, ale lze zaklepat na okna pivovaru v přízemí a vyžádat si stočení piva do petky s sebou, nejlepší je asi tmavý ležák. Není to zrovna komfortní, ale nejzápadnější naše pivo budete mít odfajfkované.

Nejjižnější pivovar najdete kousek pod hrází Lipenské přehrady ve Vyšším Brodě přímo na náměstí v krásném prostředí starého historického domu. Už deset let se tu vyrábí pivo Jakub, známá je hlavně zdejší světlá dvanáctka, tmavá čtrnáctka a také pšeniční pivo bavorského typu. Nejslavnější místní památkou je pochopitelně Vyšebrodský cisterciácký klášter, fantastická památka v prstenu šumavských hor.

Až na česko-slovensko-polské Trojmezí musíte za naším nejvýchodnějším pivovarem. Nalézá se v Hrčavě a jmenuje se Hrčavský grunt. Můžete tu popít místní hrčavské pivo a kochat se krásným panoramatem beskydských kopců. A protože jsme v Beskydech, pivovar buduje vlastní sýrárnu. Zakousnout si k pivu slaného ovčího sýra v tomhle prostředí, to je požitek pro znalce.

O titul nejsevernějšího pivovaru naší vlasti svádějí vyrovnaný boj Falkenštejn v Krásné Lípě, Kocour ve Varnsdorfu a Albrecht ve Frýdlantu. Za návštěvu stojí všechny tři, ale přece jen o několik desítek metrů vítězí varnsdorfský Kocour. Z jeho pozemku je to na hranice s Německem jen pár kroků a je to také možná jediný mikropivovar na světě, který má vlastní železniční zastávku. V pivovaru najdete bar, restauraci, zahrádku, ale hlavně zde mají špičková piva, především ta svrchně kvašená, včetně kousků, které patří mezi nejsilnější piva u nás. Často tu pořádají zajímavé akce a festivaly, nedávno třeba k deseti letům založení, odfajfknout si pivní sever tu může být pořádným zážitkem.

Tím ale nejsme s výčtem našich pivovarských nej u konce. Ještě nám zbývá pivovar nejníže a nejvýše položený. S tím nejnižším bude trochu potíž. Jsou totiž dva se stejnou nadmořskou výškou. Oba v Děčíně. U zámeckého rybníka se usadil donedávna ještě kočovný pivovar Nomád jednoho z nejslavnějších českých sládků a pivních misionářů Jana Kočky. Byl to především on, kdo k nám už před 20 lety začal neúnavně vozit zahraniční, hlavně americké inspirace a na jejich základě nejen provádí své dokonalé pivní experimenty, ale i ovlivňuje mnoho dalších našich sládků. Na opačném břehu Labe najdeme bývalý městský pivovar, jehož areál byl přestavěn na moderní obchodní středisko. A právě v něm se nachází pivovar Kapitán. Originální spojení starého s novým dává vyniknout obojímu (je to stejný koncept, jaký použili v Opavě u pivovaru Nová Breda). No, a oba pivovary, Nomád i Kapitán, mají nadmořskou výšku 137 metrů. Chtělo by to nějaké měření v decimetrech, asi u dna vystírací kádě. Pokud někdo nevěříte a hledáte nejnižší pivovar na jižní Moravě, pak vězte, že nejnižší moravský pivovar, pivovar Frankies v Břeclavi, má polohu 159 metrů nad mořem, to je o komín výš.

A nakonec jsem si nechal pivovar nejvyšší. Prý dokonce nejvyšší ve střední Evropě, ale to bychom se museli shodnout, co to je střední Evropa. Nám postačí, že nejvýše položený pivovar u nás mají na Luční boudě, což je ve výšce 1413 metrů nad mořem, hned pod Luční horou v Krkonoších, která je druhou nejvyšší horou u nás. Tady si můžete popít místní pivo Paroháč, koukat při tom na Sněžku a přikusovat k tomu třeba obří rohlík z místní pekárny.

Tak co, nestojí ty pivovary za pěkný výlet? Za sebe tvrdím, že rozhodně. A je třeba začít rychle, vzpomeňme si, že každých šest dnů vzniká jeden nový pivovar a jistě zase na nějakém zajímavém místě.

Psáno pro časopis My

Převzato z blogu autora