Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČEŠTINA: Předložky
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Z. Kulhánková 23.8.2012 17:31Ještě k místním jménům na -ice Jména jako Budějovice, Slavonice atd. vznikla jako označení sídla lidu pojmenovaného po svém vůdci (Budivojovici, Slavojovici), proto jsou logicky v množném čísle. |
J. Hajský 23.8.2012 15:17Na sále Autorka píše: Být na sále: tohle je důstojnický češtin. Být v sále je správně. Jazykový cit mi ale říká, že lékař se zeptá: "Je pacient připravovaný na operaci již NA sále?" A nikoli v sále. |
P. Krasny 23.8.2012 15:46Re: Na sále viz nize - padla facka na sale - a to je pisnicka z prvni republiky nebo jeste starsi. |
J. Hajský 23.8.2012 15:56Re: Na sále Ano, je to tak. Všiml jsem si Vašeho příspěvku, ale když jste ho na diskusi umístil, zrovna jsem psal a tak jsem si ho nevšiml. Tu písničku samozřejmě znám. |
L. Severa 23.8.2012 15:17Milá paní autorko, v rodné obci mých rodičů se již za první republiky chodilo na kino a na divadlo. Vysvětloval jsem si to tak , že byli občané zvyklí chodit na fotbal nebo na koncert. Posledně jste uvedla, že slovo protěžovat se píše, pro svůj francouzský původ, správně bez háčku. Asi ano, ale nevím, mám dojem, že si čeština s převzatými slovy dělá co chce. Garáž, etáž aj. se píše podle převzaté výslovnosti, ovšem bufet, nebo menu se jaksi počeštilo. Mám dojem, že protěžovat je tak vžité, že to bude jako s tím „ z důvodu nemoci uzavřeno“. Když jsem se totiž kdysi dávno ptal jazykového odborníka zda je to správně, řekl mi že už je to vžité. Ovšem také jsem tehdy slyšel, že „ do kolektivní smlouvy musíme vmontovat……“ Co však považuji za naprosto katastrofální jsou germanismy, které slyšíme každý den ze sdělovacích prostředků. Když řekne kandidát na prezidenta, že se bude zůčastnit, celkem chápu - žije delší dobu v Americe, ale „ bude jich tolik, že se nebudou vejít do sálu“, „budu konat přednášky“, co bude nevědět „ale i „musíme se začít soustředit“,, „Rusko se začalo zásobit vodou“ mne uvádí v pochybnost, zda někdo v televizi nebo v rozhlase sleduje vysílání. Redaktoři, televizní a rozhlasová rada a jiní nemají dost prostředků k tomu abychom slyšeli správnou češtinu? P.S. Doufám, že v mém příspěvku nebude přehršle chyb. |
J. Hajský 23.8.2012 15:13Do města nebo na město? Předesílám, že Smíchov a Žižkov, byla ještě před sto lety samostatná města. Říká se jedu Do Sokolova, Tachova, Chomutova, Benešova, ale jedu NA Smíchov, NA Žižkov. Kdysi jsem slyšel pravidlo, že NA se říká, když je město na kopci (Žižkov) nebo na břehu řeky (Smíchov). Což ale třeba Sokolov není na břehu řeky? Jedu Na Zbraslav nebo Do Zbraslavi? Jedu Na Harachov nebo Do Harachova? |
P. Krasny 23.8.2012 15:46Re: Do města nebo na město? jedine na Zbraslav. Ale do Dejvic a pritom jsou na kopci. Myslim ze jde i o to, kde je jmeno mnozne/pomnozne: na Vinohrady, na Hanspaulku, do Nusli, na Vysehrad, do Zabehlic, na Sporilov, na Jiznak, do Nusli, na Karlak, do Karlina, na Florenc, na Harfu.... Co vinohradak jsem vzdycky rikal ze jdu dolu do mesta - mineno centrum, tedy trafous a okoli. |
J. Hajský 23.8.2012 16:05Re: Do města nebo na město? Narodil jsem se, a v mládí bydlel v Holešovicích. Jakmile jsem šel někam, a bylo nutno přejít Hlávkův most, tak jsem zásadně, stejně jako moji rodiče, říkal: "jdu do Prahy". Říkám to dodnes, když přijedu za synem do Holešovic na návštěvu. P.S.: Potěšil jste mne slovem trafouš - taky jsem to říkal. |
J. Hajský 23.8.2012 15:08Do města nebo na město? |
Z. Kulhánková 23.8.2012 17:32Re: Do města nebo na město? Do města, ale na kolo. |
J. Hajský 23.8.2012 15:07Sušice a Pardubice V prvním případě je jméno města v čísle jednotném TA Sušice, jedu do Sušice, ve druhém v čísle množném (pomnožném?) TY Pardubice, jedu do Pardubic. Je na to nějaké pravidlo, nebo záleží na jazykovém citu? Čech si ještě jakž takž poradí, ale co cizinec učící se česky? Třeba: jedu do Hostivice nebo do Hostivic? Myslím, že první je správně, leč krk za to nedám. Nebo jedu do Neratovice nebo do Neratovic? Myslím, že druhé je správně. |
J. Hajský 23.8.2012 15:42Re: Sušice a Pardubice Ejhle něco jsem našel na internetové příručce českého jazyka: Zvláštním případem jsou česká místní jména zakončená na -ice (Roudnice, Rokytnice, Lipnice, Sušice, Lužnice, Budějovice, Litoměřice, Hranice, Hostivice, Kaplice, Prčice). U těch si totiž mnohdy nemůžeme být jisti, zda se jedná o jednotné, nebo množné číslo. Jednoduchá pomůcka pro určení gramatického čísla bohužel neexistuje, vždy záleží na konkrétním případě. Pomoci nám může snad jen fakt, že jmen v jednotném čísle ve srovnání s číslem množným je velmi málo a podle příručky Naše místní jména se obvykle jedná o názvy odvozené od vlastností půdy, okolí, porostu daného místa. Např. Roudnice, Sušice (v Čechách), Lužnice, Rokytnice, Lipnice, Skalice, Kopřivnice. Většina ostatních jmen je v čísle množném. Skloňují se jako tzv. podtyp „ulice“. Když si nejsme gramatickým číslem jisti, je nejlepší ověřit si tento údaj ve slovníku či jiné jazykové příručce, v daném městě či obci, případně, pokud je to možné, na internetových stránkách tohoto města či obce, kde by měl být správný údaj uveden. Více o těchto místních jménech v kapitole Zeměpisná jména pomnožná. Některá místní jména mohou mít obojí tvary – podle čísla množného i jednotného, např. do Kytlic i do Kytlice, do Prčic i do Prčice, do Hostivic i do Hostivice. Zvláštní případ jsou jména jako Sušice: Sušice na Moravě jsou v množném čísle (do Sušic), Sušice v Čechách je v čísle jednotném (do Sušice). Jak z posledního příkladu vidět, je v tom stejně bordel. |
i. Hromadka 23.8.2012 15:03čestina - dodatek Vážená paní, vážení čtenáři kde jsme soudruzi udělali chybu...napřed jsme prznili češtinu ruštinou - na vojně to byla např. trenýrovka.... no ale teď, kdo neumí trochu anglicko-americky tak je vedle. quickfood,for sale, parcel logistik....no a nejlepší - dělal jsem vytaháře při stavbě nemocnice a měl jsem hrdý štítek: NO LIMIT GROUP....připadal jsem si spíše jako blbec, který má limitovaný mozek. My nemůžeme zůstat Čechy, ale musíme se opičit a strkat do češtiny paskvily jako hambáč a jiné a jiné. tedy - jak dál ? |
J. Hajský 23.8.2012 15:29Re: čestina - dodatek - a bude hůř! Už i ti mladí se neposílají do pr*ele, ale fakují - fuck of. A což názvy pražských lokalit: Holešovická tržnice je River Town Prague, administrativní budovy v Karlíně River City Prague! Hezky česky říkám, jděte se s takovými názvy vy*rat! |
i. Hromadka 25.8.2012 20:51Re: čestina - dodatek - a bude hůř! No jo mládež chce "být in" , mně jako dlouholetému učiteli vadí, že takhle sprostě mluví i holky před klukama...nadávat klukovi do ču** je na mne moc silný tabák... Bohužel za to může i televize tam se to takovými výrazy jenom hemží....no musíme čekat, že se narodí nový Dobrovský, který nám tu češtinu očistí - anebo snad radeji Koníáš? no nějak se nám ten vývoj v naší vlasti vymkl z ruky |
P. Krasny 23.8.2012 15:50Re: čestina - dodatek ale to dela kazdy jazyk. Americka anglictina prebira spanelstinu napriklad. Ale ja bych se nebal, cestina s s tim poradi. Mimochodem znate ftipne slovo fuckan (fakan) ?:) |
i. Hromadka 23.8.2012 14:56KAM KRÁČÍŠ ČEŠTINO Vážená paní Suková píší to raději česky, mohl bych napsat quo vadis, ale to by byl asi prohřešek proti čistotě jayzka. Ale k věci. Nebudu raději upřesňovat o koho se jedná, ale mám dojem, že některé ženy mluví tzv. pingvin česky - tedy řečí podobnou domorodců v Tichomoří - kteří si údajně vystačili s tak 500 sty slovy....když je slyším, že to stálo baťoh, pětikilo, jdu do baziku, neřeš to ...a to se prosím jedná o ženy středního věku. U mládeže, která už neví, jak se drží kniha, to mne nepřekvapuje...No ale stačí takovou domácnost navštívit ...a nevídíte-li tam jedinou knihu, tak asi máte jasno.No a otázka je - co se s tím dá dělat - dá se tomu nějak zabránít nebo potírat....navrhoval bych něco jako VUML tedy aktuálně VUČJ tedy večerní učení českého jazyka......aby se tím navýšila znalost spisovného jazyka.. |
P. Krasny 23.8.2012 14:47A co lidova pisen padla facka, padla na sale kdo mel ruce ten se pral. |
J. Milota 23.8.2012 10:05femme fatale. Vážená paní Suková, pokud by se k vám některý příspěvek nedostal, bude to asi tím, že administrátor bude považovat nadpis femme fatale za sprosté slovo a vymaže jej. |
J. Milota 23.8.2012 10:03ideální Přestože TV prakticky nesleduji, jako naschvál se namanu před ní, když hlasatel používá výrazu nejideálnější. Za to by měl být vyhazov. Tvar ideální sám o sobě značí něco, co už nelze překonat, nevím si teď sám rady, jak bych to popsal. Něco buď je ideální nebo není ideální. Já sám pro sebe jsem si vytvořil ještě něco lepšího než ideální. Ale jen pro sebe. Paní Suková mi jistě porozumí. Víc než ideální je už jenom Femme fatale. Dík za váš článek, paní Suková. |
P. Novák 23.8.2012 21:53Re: ideální Nabízí se otázka, proč vůbec máme v češtině slovo ideální? Proč nám naši intelektuálové zaprasili češtinu ohromným počtem zbytečných cizích slov? Proč každý "vzdělanec" se musí předvést, jaký je pašák, že se naučil několik cizích slov a čeština je pro něj jazyk podřadný a pro jeho vznešené a hluboké myšlenky nepoužitelný? Proč češtináři nejsou schopni popsat česky ani tu jejich češtinu? Tvar slova "ideální" samozřejmě svádí normálního Čecha k jeho stupňování. A to dokážou i věhlasní vědci, nejen zpomalovači rozhlasu či televise. Já mám na přiklad pochybnosti o tom, že může být něco "nejzákladnějšího". Je to základnější, než základní? |
J. Milota 23.8.2012 9:57dokonalý Dokonalý(á,é). Taktéž užívaný druhý stupeň (dokonalejší), nebo dokonce třetí (nejdokonalejší), nemá místo v českém jazyce. Sám stav dokonalý je nepřekonatelný, to pod tím a před tím je prostě nedokonalé. |
J. Tachovský 23.8.2012 11:59Re: dokonalý Puvodne dokonaly stav vylepsite a dostanete dokonalejsi. |
P. Novák 23.8.2012 22:00Re: dokonalý Sám stav dokonalý je nepřekonatelný, to pod tím a před tím je prostě nedokonalé. A právě proto ze dvou nedokonalých věcí může být jedna dokonalejší či z více nedokonalých věcí jedna nejdokonalejší .Čili nejdokonalejší věc nemusí být dokonalá. Nebo ne? |
J. Milota 23.8.2012 9:53čerstvý Něco k adjektivům. Řada z nich se vůbec nestupňuje. Vezměme například čerstvý. Zelenina právě sklizená z pole a neprodleně dodaná na pult není čerstvější než ta co na onom pultu vadne od rána. Je prostě čerstvá, kdežto ta ranní prostě není čerstvá. Podobně u adj.optimální, často užívaného v technikých textech. Znamená to dosažitelný stav, jako kompromis mezi několika proměnnými. Nemůže být něco optipálnějšího. Dosáhne-li technik seřízením motoru lepšího výkonu, je tento výsledek optimální, kdežto ten předchozí prostě je překonaný a už není optimální. |
J. Milota 23.8.2012 9:47dvěma Dobrý den, paní Suková. Někteří lidé používají číslovku dvěmi místo správného dvěma (hezký to český duál). Často se jedná o tzv celebrity či osobnosti. Prostý lid volí dvěma(míč proběhl brankáři mezi nohama). |
R. Langer 23.8.2012 8:45Já tedy nevím, ale když mávám s holí, tak prostě mávám "s kým, s čím" - s holí. Co je na tom nelogického? Zrovna tak, když beru cokoliv ze stolu, tak to beru "z koho, z čeho" - ze stolu, ať je to povrch, nebo šuplík. Připadá mi to naprosto jasné a logické, a nějaké výjimky ve stylu "s povrchu dolů" jsou pro mne absolutně nepochopitelné a matoucí a jako dítě jsem s tím měl hrozné problémy. Takže tomuto zjednodušení jenom tleskám. |
P. Jansky 23.8.2012 8:21pani sukova ala bazant mi fakt nevadi ale kdyz ministr drabek behem jedne minuty rekne v ct 10x samozrejme tak to povazuju za przneni cestiny |
L. Severa 23.8.2012 13:44Re: pani sukova ala bazant mi fakt nevadi To jsou t. zv. parazitní slova, jako prostě, zkrátka, že ano a j. |
J. Balej 23.8.2012 6:39sejdeme se na Andělu Na Andělu, Na Zličíně, Na Muzeu... Můžete mi prosím vysvětlit tu dnešní dorozumívací hrůzu. Na druhé stravě vžité " Na Smíchově, Na Petřinách, Ve Střešovicích. Děkuji Jiří Balej |