Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČEŠTINA: Přechodník a jiná havěť
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J. Novotný 6.9.2012 22:34Ajtíkův žal, ajtíkova radost Domů přindous, proklínám Windows. A pak, vesele si pískas, dám kocourovi Whiskas! |
J. Milota 6.9.2012 19:27tak, kolik, vlastně? Vážená paní Suková, dovolte krátký příspěvek k číslovkám. V jisté tuzemské televisi s oblibou opakovaně uvádí "jednou tolik" (např o částce za nákup) avšak ze souvislosti lze mít za to, že jde o dvojnásobek. Tedy, je-li něco zdvojnásobeno (násobeno dvěma), potom úkon popíšeme buď "dvakrát tolik" nebo "ještě jednou tolik". To "jednou tolik" není žádná změna, prostě A x 1=A. A k výpisu číslovek slovy - obvykle to píšeme na fakturách, kvůli bezpečnosti (u prosté číslovky lze připsat nakonec nulu nebo na začátek třeba jednotku. Tedy asi jak to dělám já: 2500 Kč (slovy dvatisícepětsetkorunčeských). Jinak děkuji za hezké čtení. |
B. Brousková 6.9.2012 19:22Příchozí vejda či Vejda Příchozího Vejdu a pochopitelně i Vejdovou, probírali už před dávnými lety v divadle pánové Werich a Horníček. Vejda vida Vinca atd. |
L. Hodboď 6.9.2012 17:37Líbí se mi to Jako námět pro další pokračování připomínám používání trpného rodu - mám dojem, že novináři a redaktoři v denním tisku i hlasatelé v televizi i v rozhlase (či ti, co jim text zpráv připravují), už dávno zapomněli, že něco takového v češtině existuje, a používají místo trpného rodu téměř výlučně tvary přídavných jmen - "dopis byl napsaný ..." místo "dopis byl napsán ..." atd. Děkuji za stručné a výstižné připomínání pravidel českého jazyka :-) Luděk Hodboď |
J. Kubička 6.9.2012 14:59Deflektivizace Představa, že deflektivizaci (zjednodušování časování a skloňování)češtiny způsobují články v humoristických časopisech, okresní tajemníci nebo Ústav pro jazyk český je směšná. Je to dost obecný jev nejen v češtině, kde probíhá více-méně plynule již od 14. století.Angličtina například se z původně flektivního jazyka měnila v jazyk syntetický již ve středověku ač tam žádné okresní tajemníky neměli. Přechodník minulý ostatně byl vždy knižní, byl vytvořen uměle na počátku 19. století. |
J. Kubička 6.9.2012 15:03Re: Deflektivizace Mělo být "v jazyk analytický"... |
L. Písařík 6.9.2012 14:56Pokud jsem dobře rozumněl, říkáte, že se dvěma je správně, se dvěmi nesprávně, je tedy správně se dvěma nohami? Nevím, proč je správně desátý a nesprávně 10-tý, nejste náhodou učitelka? A proč je správně číslovku vypsat než vyjádřit číslem, zkuste prvňákům vypisovat matematické příklady. Na co potom máme čísla? |
H. Gene 6.9.2012 17:32Re: Pokud jsem dobře rozumněl, Ne. Správně je se dvěma nohama. S rukama, očima, ušima. 10-tý není správně, protože čeština takto řadovou číslovku prostě netvoří. Od toho tam slouží tečka (10.). To bys taky mohl psát třeba "s 8-i auty". |
Z. Kulhánková 7.9.2012 3:03Re: Pokud jsem dobře rozumněl, Se dvěma nohama je člověk nebo pták, se dvěma nohami je stůl. |
H. Gene 7.9.2012 7:20Re: Pokud jsem dobře rozuměl, Ano, máš pravdu, úplně jsem pominul pravidelné skloňování v souvislosti s nepárovými subjekty. |
Z. Kulhánková 7.9.2012 3:10Re: Pokud jsem dobře rozumněl, |
Z. Kulhánková 7.9.2012 3:11Re: Pokud jsem dobře rozumněl, A správně je "rozuměl". |
R. Gramblička 6.9.2012 11:34xxx K těm číslovkám, vadí mi když se podstatné jméno skloňuje podle druhé části vyšších číslovek, příklad: padesátjedna jablek vs padesátjedno jablko dvacetdva koulí vs dvacetdvě koule podle mně je správně prvá verze, protože tvar "jablko" označuje jednotné číslo, stejně tak "koule" označuje 2 až 4, jenže v mém příkladu jich jsou desítky a to by měl tvar podstatného jména zohlednit. Jak to tedy je spisovně? |
E. Pavel 6.9.2012 13:23Re: xxx Vidíte, mně se zase líbí spíš to skloňování podle poslední číslovky (myslím číslovku matematicky), tedy 51 jablko. 51 jablek vychází dle mého (třeba chybného) názoru z obráceného čtení - jedenapadesát jablek. Je nás ovšem menšina. |
K. Oldřich 6.9.2012 13:46Re: xxx To je germanismus a to velmi sympatický. Padesát jedno jablko je vynález idiotský. |
K. Oldřich 6.9.2012 13:49Re: xxx Teď jsem si dodatečně uvědomil, že dle Ústavu je možná správně germanizmus. Ale nejsem si jist. Nejsem germanizta.:o) |
K. Oldřich 6.9.2012 13:52Re: xxx Dodatečně jsem si uvědomil, že podle Ústavu je asi správně germanizmus. Ale nejsem si jist. Nejsem germanizta.:o) |
K. Oldřich 6.9.2012 13:54Re: xxx Promiňte mi prosím. První doplnění neprošlo a pak obě současně. Asi se mi něco stane. |
R. Gramblička 6.9.2012 13:55Re: xxx No, jenže to právě postáda logiku. Když je věcí spousta je proti rozumu označovat je tvarem pro jeden, resp. dva kusy |
R. Gramblička 6.9.2012 14:01Re: xxx Napadla mně další podivnost, na kterou jsem si zatim nezvykl: že se neskloňují křestní jména končící na "o", napr. píseň od Miro Žbirky (od Mira Žbirky), viděl jsem Vašo Patejdla (Vaša P.), šel jsem i Ivo Novákem ( s Ivem)... |
P. Urban 6.9.2012 9:22Jak se tvoří minulé přechodníky ? To moc jasné není ... |
V. Novák 6.9.2012 13:08Re: Jak se tvoří minulé přechodníky ? třeba tady http://interval.cz/clanky/hrichy-pro-sileneho-korektora-jak-vyzrat-na-prechodniky/ je to pro ajťáky, takže celkem srozumitelně. |
F. Matousek 6.9.2012 9:12z německého jazyka pochází mnoho zdomácnělých zkomolenin, jako " mírnyx týrnyx ; hajzl ; erz ; být v trapu; hafo a mnoho dalších skvostů. Jejich původ lze nalézt ve spisovné němčině " mir nichts dir nichts; s.Häusl; ernst; traben: haufen; a podobně. Dále existují ještě další typicky " české " výrazy jako: šaltovat, plajte, knajpa, lochna, stres, ampl, kindr - vejce, šmírovat, špás, pauza, verzajk, šlus, šluk, lochna, montajzna, kravál, hadr, kýbl, rajtovat, presovat, špacír ..... a stovka dalších ! |
F. Matousek 6.9.2012 9:35Re: z německého jazyka jo a jeste jsem zapomnel typicky Ceské: nemlich ! |
J. Hejna 6.9.2012 8:27Vše marné! Čeština okresních tajemníků posvěcená servilním Ústavem pro jazyk český zvítězila. |
M. Trhlík 6.9.2012 8:51Re: Vše marné! Asi vše opravdu marné.V zemi, kde v současné době dělá hodně lidem problém stvořit holou větu, se asi těžko vysvětlují složitější nároky na češtinu.Už před hezkou řádkou let jsem měl na český jazyk nesmírně vzdělaného člověka s celou řadou vysokoškolských titulů, který nenašel uplatněnní díky svým postojům k režimu.Na tohoto člověka si vždy vzpomenu, když slyším slova, ventilovat, platforma a podobně. Ten nám vždy doporučoval tato slova nepoužívat, jinak mu hrozí propadnutí z českého jazyka.Sejně tak profesionální komentátoři, jstě s patřičným vzděláním se rádi prezentují na dotaz co je nového slovy:Tak tady se v podstatě nic neděje, či podobně.To nejde příspěvek začít jinými slovy? Dnes, kdy mám na krku pětasdmdesátku, už se přistihnu, že také tápu, ale snažím se nedělat ostudu. |