28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ČEŠTINA: Plevelná slova, sprosťárny, svatá slova

Je to silnější než my a vůlí to neovlivníme. "Vole, prostě, teda, jako, cože?, třeba, jánevim, víš, tak, no, ono to, ty, ještě jednou vole, tý hele, žejo, čéče…"

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Adler 25.2.2013 23:14

Re: Plevelná slova ....

Ony ty slovesné vidy nejsou zřejmě pro mnohé zrovna nejpřirozenější součastí jazyka - aspoň tedy to, co popisujete, není ani tak problém s budoucím časem, ale spíš s tim videm....

O. Kozel 25.2.2013 21:48

Re: Inteligenci lze odhadnout i podle jazykové vyjadřovací bohatosti.

Inteligentní a vzdělaný se takto neptá, ten odpověď zná.

J. Barto 25.2.2013 21:21

Re: Inteligenci lze odhadnout i podle jazykové vyjadřovací bohatosti.

No jo vole, ale co s tim ?!!

J. Vyhnalík 25.2.2013 21:19

Re: Trvanlivost tabuizovaných slov

O tom, že původní název byl moudíváček mi vyprávěli moji známí biologové, dokonce uváděli jméno toho, kdo se změněným názvem měl přijít. A to hnízdo opravdu vypadá jako moudíváček ;-)

Jestli je dnešní oficiální název důsledkem záměny podobných slov, nebo nějaké cenzury, bez důkladné analýzy historických pramenů nevyřešíme.

J. Aspirin 25.2.2013 20:10

Re: Trvanlivost tabuizovaných slov

Malá poznámka k moudivláčkům - Jungmanův slovník uvádí - moudivláček staví velká hnízda podobná moudí, z jihu Čech dokládá jména tohoto ptáka ...mundibláček, mundobálek... člověk malý, špinavý, který ještě neumí chodit (v původním významu batole)... tedy vláčí své moudí po zemi... přeneseně majitel velikého moudí což moudivláček bezesporu je. Můžeme tedy říci malý ptáček, který (by) své moudí vláčel po zemi.

Tedy moudivláček nemá nic společného s vlakem ale s vlečením. Navíc to slovo pro puritány není vláček ani váček ale moudí...

Jinak Vaše vysvětlení jsem slyšel poprvé - a vždy a ve všech atlasech ještě z dob kdy jsem byl "junyj ornitológ" bylo to s vlečením moudí. Ale budu si pamatovat i to Vaše. :-))

O. Kozel 25.2.2013 19:16

Re: Plevelná slova ....

Mluvíte mi z duše, pane Fardo.

O. Kozel 25.2.2013 19:14

Inteligenci lze odhadnout i podle jazykové vyjadřovací bohatosti.

Dosti často, po cestě Městskou hromadnou dopravou, se mi stane, že nedobrovolně vyslechnu část rozhovoru spolucestujících. Nezřídka se stane, že tito lidé jsou, co do vzhledu lidé u nichž by jste předpokládali jistou úroveň také na rovině komunikační a vyjadřovací. Nezřídka však jsem velice zklamán, dosti často mi je až k pláči, ten který rozhovor byl totiž ve velké míře tvořen slovy spadajícími do sféry biologie a psychiatrie. A to i vzhledem k tomu, že jazyková vytříbenost a vyjadřovací schopnosti jsou právě těmito považovány za nesporný znak duševní nedostatečnosti.

J. Farda 25.2.2013 18:46

Re: Plevelná slova ....

Děkuji za poskytnutí odkazu, rád si mateřštinu osvěžím a Vaším kvalifikovaným názorem potěším. Hezký den! Tečka.

R. Pavelka 25.2.2013 15:23

Re: Ty salony neexistuji

Domnívám se, že zánik zmíněných salonů začal o něco dříve. Ač nejsem příznivcem komunistů, nelze je vinit ze všech nepravostí. Nevím, zda jste opomněl nebo schválně, v souladu s dnešní společenskou objednávkou, neuvedl, kdo prvotně zapříčinil uvedený marasmus. Připomenu Vám to.

Byli to Němci, jež už o desetiletí dříve položili základy budoucího vývoje cílenou likvidací české inteligence a Židů. Z českého národa se mělo stát stádo nesvéprávných plebejců, plány na likvidaci toho židovského všichni dobře známe. 

Na rozdíl od židovského národa se to Němcům u toho českého podařilo dotáhnout do konce.

P. Krasny 25.2.2013 13:59

Ja se vzdy zastitoval citatem:

Tatinek vzdycky rikal, ze fajnovy lidi stojej za hovno.

A. Sedláčková 25.2.2013 13:18

Re: Plevelná slova ....

Pane Fardo, souhlasím s vámi. Co mne trápí nejvíc - mnohé současné texty vypadají jako špatný překlad z angličtiny. Člověk si musí přeházet slova ve větě, případně za některá dosadit významově lépe odpovídající, aby si mohl s úlevou říci: konečně tomu rozumím. Myslím, že čistota, bohatost a krása češtiny jsou vážně ohroženy. Tento proces je, bohužel, nevratný. Zkuste promluvit na toto téma  s mladými lidmi. Já od svých vnuků slýchám jako odpověď : babi, to nehroť...

J. Belling 25.2.2013 12:57

Re: To je těžké

Docouval jsem k němu:

s. poručík Prejsa byl "ukrajinské" národnosti, ve skutečnosti asi Lemko, tedy Rusín. Jako Vasil Bilak. Doma se mu určitě dostalo katolické výchovy, a tak v ČSLA to překonával kletebním řetězcem:

"ku*va Mária do Jéžiš p*če".

Pokud mu připadalo, že vidí nějaký nepořádek, užíval zvolání:

"Tady je takovej číhošť mr*ník". Dodnes vlastně nevím jistě, zda to měla být narážka na čihoštský zázrak. Před tím ani potom jsem se nikdy nesetkal s takovým prolnutím vulgarismů a náboženské tématiky (snad jen ve Švejkovi citované maďarské "baszom a krisztuszmarját").

J. Belling 25.2.2013 12:52

To je těžké

Přidal jsem příspěvek s citací z projevu jednoho svérázného lidového mluvčího, ale automat na sprosťárny mi jí semlel.

J. Vyhnalík 25.2.2013 12:21

Re: Trvanlivost tabuizovaných slov

Říkal jsem si, že asi srdeční mrtvice, ale jistý jsem si nebyl.

Mnou uvedená slova byla používána v běžné mluvě, ale zbyla z nich jenom památka ve formě jmen. Hrma (Ostře sledované vlaky), moudí (moudíváček, přejmenovaný soudruhy na nesmyslného moudivláčka), kep (Kepka, Kepák), Harapana (že by Harapes?).

Vždycky mne fascinovalo "krleš" v historických příbězích, až s odstupem jsem se dozvěděl, že šlo o kyrie eleison (pane smiluj se).

M. Suková 25.2.2013 12:04

Re: Trvanlivost tabuizovaných slov

Víte, o některých věcech se na veřejnosti nemluví, zatímco rozčilení jsme i na veřejnosti poměrně často. Ostatně slova, jež zmiňujete, jsou literární, nikoli pouliční. Jenom dotaz: víte, co je záhať? Tohle slovo v salonu užít lze.

M. Suková 25.2.2013 11:47

Re: Plevelná slova ....

Máte pravdu. Odpovědi na tyto otázky můžete najít, otevřete-li si záložku autoři. Pod mým jménem najdete seznam článků, v nichž se zabývám Vámi zmiňovanými problémy.

J. Vyhnalík 25.2.2013 11:47

Re: Trvanlivost tabuizovaných slov

Schválně, kdo ví, co kdysi znamenala následující slova: hrma, moudí, kep, harapana? Zmizela, zanikla, byla z jazyka vytěsněna novějšími, ale howno zůstalo. Zvláštní.

J. Farda 25.2.2013 10:54

Plevelná slova ....

Ve svých letech jsem už většinu z gramatických pravidel češtiny úspěšně zabudl, nejsem si jist, co je shoda podmětu s přísudkem, psaní zájmena mě/mně si odvozuji od berličky koho co/komu čemu, ale vždy jsem navýsost vzrušen, když zaslechnu případně čtu výraz "budou se soustředit". Proč ta křečovitá snaha o čas budoucí, proč ne přítomný čas "soustředí se" nebo "soustřeďují se"? A že se to objevuje i ve výrocích nejen některých výrazově poloprimitivních sportovních komentátorů! Ježíšmarjá, co všechno ta chudák čeština a já s ní ještě musíme vydržet? Já vím, pro někoho možná lapálie, ale já staromilec trpím. Tečka.

V. Plocek 25.2.2013 10:40

Plevelná slova, sprosťárny, svatá slova

Paní Suková, vy jste mě svoji úvahou příjemně šokovala. Přiznám se kajícně, že jsem také pěkně  "nesalonní"! typ, totiž člověk vyrostlý "ve fabrice", kde pro nějaké to tvrdší slovo nebylo daleko. A musel jsem se s tím srovnat poznáním, že takto hovořící lidé jsou často vnitřně slušnější a jemnější než spisovně hovořící ostatní.  Nesouhlasím také  s dnešním vyjádřováním ve sdělovacích prostředcích, na ulici.  Byl jsem škokován, když jsem poslouchal způsob hovoru studentů přad gymnaziem. Ale právě Váš článek mi ukazuje, jak je těžké rozlišit mezi někdy konfliktním vývojem českého jazyka a vědomou vulgaritou mě něpříjemných lidí.

Díky.

R. Šimek 25.2.2013 10:27

Všeho moc škodí

Ostatně soudím, že když člověk mluví slušně, i mírně silnější výraz zapůsobí mnohem víc, než když člověk mluví jak dlaždič - to aby pak v případě potřeby hledal opravdu silný výraz.

Použít občas silnější slůvko má význam i účinek, ale mluvit sprostě pořád je na hovno.

J. Ptáček 25.2.2013 9:04

Re: No, moje 1. učitelka angličtiny tvrdila

Rusové jsou na tom stejně, ti zase větu uvádějí vycpávkou: Vot, ...

D. Polanský 25.2.2013 7:37

Re: Ty salony neexistuji

Jak vidím, berete to třídně, ale vysvětlete mi jak to, že po roce 1989 se rozmohlo hrubé nadávání mezi mladými dívkami? Předtím ten jev nebyl ani zdaleka tak výrazný.

S tou lidovou hospodou s vámi souhlasím. Holt intelektuální stratifikace společnosti ještě několik pokolení potrvá. Podle bohatsví již proběhla, asi nejrychleji na světě. To, co Anglii trvalo 300 let, jsme zvládli za 20 let.     

J. Dlouhy 25.2.2013 5:15

Ty salony neexistuji

Pani autorko, ty salony, kde bych nemohl pouzivat vami diskutovane vyrazy, v Cesku marne hledam. Podle me neexistuji. Nemyslim dnesni snobarnu novozbohatliku, ale tu pravou ceskou elitu z R-U nebo 1.republiky, kterou je jeste mozno videt ve starych filmech. Od 25.2.1948 (dnesni vyroci) s nasledujici balkanisaci byly ty salony spolehlive zniceny. Od te doby bylo pod praporem lidovosti podporovano buranstvi a primitivism. Vysledkem je dnesni mluva, ktera v burzoasnich salonech pochopitelne nemela misto. V ceskych hospodach je ale bezna. A dnes je Cesko jen takova velka lidova hospoda. Bohuzel.

M. Kopřiva 25.2.2013 3:53

Zlozvyk, amaterizmus či zlý úmysl.

Myslím, že problem je mnohem složitější, paní autorko, jde-li o slovo mluvené či psané. To mluvené "vole" je hnusný zlozvyk, který se dá vyléčit velmi rychle. Kdysi dávno jsem přijel domů z internátu ( školního, ne trestného ), kde se takto mezi kluky mluvívalo. Když jsem tatínkovi začal něco líčit, uprostřed věty mne, bývalý důstojník, zasáhl obrovskou fackou. Tento okamžik si pamatuji s přesností centimetrů, kde jsem tehdy stál jak opařený a již nikdy více....!! Pro psané, tam je to natahování času ale bezpředmětné. Zde jde o úmysl protistranu silově umlčet, případně zranit, napadnout, jelikož hovořící se cítí vlastnit pravdu ať je argument jakýkoliv. Jde o agresi. 

Ještě hrůznější a jako mor zasahující všeobecné hovorové onemocnění je to písmem nepopsatelné "..ääää...","...ëëëë...","...hhhh..." mezi slovy. Zde řečník prokazuje, že nemá ani tušení co říci a jak větu ukončit i když je tázán/a přímou otázku z jeho/její odbornosti. Příkladem otřesným je  náměskyně ministra zemědělství, jistá J.B.Š., nebo reportérka ČT v Parlamentu. To je otřes u "profesionálů", kteří, předpokládám, prodělali, či zanedbali jisté hovorové školení. Též pan poslanec za ČSSD pan T. s jeho "...ch,ch,ch..." by s jeho vzděláním mohl mluvit lépe. Toto je nevzdělanost.

Předpokládám základní inteligenci čtenářů zde, aby si nepletli tyto zlozvyky s vadami řeči. To už bychom se dostali s výslovností "ř" a "r" asi na pandemickou chorobu českou.       

J. Vyhnalík 25.2.2013 1:40

Trvanlivost tabuizovaných slov

Je zajímaví, jak jsou některá "zakázaná" slova nahrazována podobnými, které postupně přebírají význam slov, která měla nahradit.

V posledních letech se rozšířilo třeba "ty kráso", zastupující "ty krávo". Podobně fungovaly zmíněné "ježkovy voči", které sloužily věřícím k tomu, aby mohli na poslední chvíli vyklouznout, když brali boží jméno nadarmo. Osobně to považuji za horší prohřešek než to říci naplno, protože fakticky hřešíme stejně a ještě se falešně tváříme, že vlastně ne.

Na druhou stranu je zajímavá trvanlivost některých slov. Slovo howno je údajně praslovanského původu (sdílíme ho s dalšími slovanskými jazyky) a patří tedy nesporně v rámci našeho kulturního dědictví na přední místo.

J. Jurax 25.2.2013 0:58

Hezký článek, téma zajímavé

akorát soudím, že se k němu bude blbě diskutovat - místní Zensor (to je něměcky) je staropanenský a plevelné výrazy nepustí ... on ostatně má za neplacenou reklamu, vulgární slovo či rasistický obsah i český překlad onoho Zensor ...

A. Richter 25.2.2013 0:34

No, moje 1. učitelka angličtiny tvrdila

, že Angličani používají "Well" na začátku věty jako vycpávku k získání času, aby vůbec sesumírovali, co a jak říct.

.... *8-D