Dáme si oddech.

Pobavíme se slovy a slovními spojeními, většinou cizími: super, hyper, mega, vice-, bombastický, lukrativní, famózní, dokladovat; to stejné, protěžovat, ten stejný, nad ránem, na čele. Nejideálnější, nejoptimálnější. Atd.

Jsou to výrazy pohříchu oblíbené a lidem živícím se slovy z toho asi tečou nervy:

- Super: ve výslovnosti nejčastěji supr. Z latiny, nikoli němčiny, vyslovuje se super; znamená to nej (ve stupňování je to třetí stupeň, superlativ). Takže to znamená něco, co je nade vším, k čemu se nedá nic přirovnat.

- Hyper: první část složených slov mající význam nadbytečný, přehnaný, velký (viz slovník cizích slov). To by mě zajímalo, co by tomuhle zjištění řekli majitelé obchodů.

- Mega: předpona mající význam miliontého násobku, násobku 10 na 6 (viz slovník cizích slov) Megabillboard?

- Vice – předpona znamenající zástupce, vyslovuje se krátce vice, nikoli více (viceprezident – zástupce prezidenta)

- Bombastický: nabubřelý, nafouknutý, významem přehnaný (viz slovník cizích slov). Označí-li nějaký moderátor něčí výkon za bombastický, není to urážka?

- Lukrativní: ziskový, výnosný. Nevím, co mají na mysli realitní agenti, když ve svých inzerátech píší, že nabízený byt je v lukrativní končině.

- Famózní: skvělý, proslulý, slavný (od slova fáma). Leoš Mareš (a nejen on) to říká o výkonech začínajících zpěváků. Může být něco proslulého, když to sotva začíná?

- Dokladovat: Přivlekli to kdysi do češtiny soudruzi, tolik si libující v čemkoli sovětském. Neuměli ale dobře rusky a měli zvláštní myšlení. Doklad znamená rusky referát, dokladovat je referovat. Podle soudruhů platilo, že o referátu se nediskutuje, referátu se věří, referát je totéž co důkaz. Omylu napomohlo to, že české slovo dokládat je dost podobné, má ale jiný význam než to ruské. Takže správně se nedokladuje, ale dokládá. (Nedokonavý vid je dokládat, dokonavý vid je doložit.)

- to stejné: špatný překlad z angličtiny. Správně totéž, v krajním případě to samé.

- Protěžovat: ani protěž, ani tíže. Správně protežovat, je to z francouzštiny (protégé) - chráněnec. Viz protekce.

- Nad ránem: ze slovenštiny. Správně česky zrána. Nic proti slovenštině, jen je mi líto, že se vytrácejí hezká česká slova.

- Na čele: ze slovenštiny. Správně česky v čele.

- Nejideálnější, nejoptimálnější: už svou podstatou jsou slova ideální, optimální (nejlepší) superlativy, stupňovat je nelze. Pouze ideální, optimální.

- Ústavní pořádek: další zmatek ze slovenštiny, té krásné řeči. Ve slovenštině neexistuje slovo řád. Místo toho mají – ve významu řád - slovo poriadok (zatímco slovo riad znamená nádobí). V češtině slovo pořádek znamená uklizeno. Slovenskému poriadok odpovídá české řád, takže Ústavní řád, podobně jako Trestní řád, Občanský soudní řád. (Tenhle zmatek povstal v době, kdy jsme byli se Slovenskem jeden stát a prezident motal obě řeči dohromady.)

- Potenciální (nikoliv potencionální): do budoucna možný, založený na potenciálu (síle, schopnosti) – nikoli tedy jakýkoliv, jen ten (to), kdo "na to bude mít".

- Optimistický: zdůrazňující dobré stránky života lidí i věcí (viz slovník cizích slov). Takže počasí nemůže být optimistické, optimistická může být jen jeho předpověď. Optimistický může být názor, optimistické může být očekávání, vnímání, nikoli jev.

- Celebrita – vážená, proslulá osobnost (např. papež, hrdina, vědec, význačný umělec…), nikoli tedy nějaká manekýna nebo vymetač večírků.

- VIP – Very important person – původně označení adresované ochrance, úředníkům a obsluhujícímu personálu, aby věděli, komu věnovat zvýšenou péči (presidenti, vladaři vůbec, politici…); existují také VVIP – very very important persons; rozhodně sem nepatří místní hvězdičky nebo něčí kamarádi

- Priority – to tedy rozhodně ne. Pouze priorita. Znamená to prvotnost, jednoznačnou přednost před vším ostatním. Proto může být priorita jenom jedna.

- Iniciály. Pořád slyšíme "Vezmu si vaše iniciály." Nikoliv, prosím. Ten úředník si může vzít leda vaše nacionále. Iniciála (z latiny; pro snadné zapamatování je dobré si uvědomit, že to souvisí se slovem iniciovat – zahájit, uvést) – tedy iniciála je první písmeno jména anebo ve starých knihách zdobené první písmeno kapitoly.

Jenom letmo: Uvozovky. Vyznačují přímou řeč, popřípadě znamenají ironii, zlehčení tam, kde se autor bojí, že to čtenáři nedojde ("rychlá" tramvaj, "rychlý" slimák, "velký" úlovek – rozuměj malá mřenka). Rozhodně ne názvy, u těch se naznačení, že jde o název, řeší velkým písmenem (četla Babičku, viděl Hanebný parchanty). Pokud někde užijete uvozovky, zlehčujete osobu, věc nebo činnost takto označenou.