21.10.2021 | Svátek má Brigita


AUSTRÁLIE: Tiskoviny

17.7.2015

Slovo širokého významu zahrnující povšechně vše, co kdy bylo od dob pana Johannese Gutenberga, otce moderního knihtisku, vytištěno. Žijeme v časoprostoru, kde se stále vše mění, ať si to homo sapiens uvědomuje nebo ne. Na úrovni makrokosmické vznikají, stárnou a zanikají planety, hvězdy i celé galaxie. Na protipólu, v mikrokosmu, vznikají, mutují a vyvíjejí se stále nové bakterie a viry. O základech hmoty, tedy atomech a jejich částicích, raději nemluvě, tam je frmol jako na Magistrále v době dopravní špičky. Některé subatomické částice existují jen zlomek vteřiny, takže není jisto, zda skutečně existují.

Díky neustálým změnám všeho v okolí i sebe samého má snad člověk zakódovaný odpor ke změnám a touží po permanenci, stálosti a jistotě, která je ovšem pouhým stavem mysli. Takže změnám se podvědomě brání, ba se jich i bojí. Dokonce má obavy i ze změn k lepšímu, jak bylo psychologickými testy dokázáno.

Dalo by se polemizovat, jaká změna od dob, kdy se člověk postavil na dvě zadní, byla dobrá a která špatná. Zde snad pomůže pořekadlo, že i to špatné je nakonec k něčemu dobré. Třeba, kdyby nevyhynuli skoro všichni ještěři, tak by na zemi nyní nedominovali savci, jak si rádi představujeme. Ovšem skutečně živým formám na kuličce Zemi výrazně dominují hmyz a mikrobi. Jak co do počtu, tak i co do celkové hmotnosti.

Přesuňme se do přítomnosti, kdy změny nejen klimatu, ale i ve společnosti nabývají na rychlosti. Když pomineme střet islámu, který měl v historii i svoje světlé stránky, s naší unavenou a jaksi impotentní západoevropskou civilizací, zjistíme, že v lidské společnosti, kultuře, technice, spiritualitě a ostatních bylo za posledních 200 let více změn než za celou historii lidstva. Vývoj se řítí, ať už dopředu či zpět, a lidstvo za ním zaostává, vyvíjí se pomaleji, takže na mnohé není psychicky připraveno a prostě nezvládá.

Zaostřeme na jeden obor, který snad ovlivnil život každého človíčka v rozvinutém světě. Bouřlivý rozvoj kybernetiky. Počítače za zhruba 50 let vyrostly z plenek a podstatně změnily rozvinutou společnost. Umožnily vznik informační technologie, kterou nyní najdeme téměř všude. IT hýbe světem, díky ní vznikl internet a tak byly položeny základy k propojení každého s každým. Komunikace téměř v reálném čase už není sci-fi, ale skutečnost. Umožňují to počítače ve školách i v zaměstnání, domácnostech a všude jinde. V posledních pár letech to jsou i tablety, digitální čtečky a chytré telefony, kterými můžeme nejen telefonovat, ale i posílat informace jako esemesky nebo fotky či videa. O přehršli dalších funkcí raději pomlčím.

Digitální svět jedniček a nul najdeme dnes všude. Téměř každý domácí elektrický spotřebič je ovládán logickým kontrolérem, digitálním udělátkem které řídí jeho chod. Podobně v moderním novém automobilu mají počítače kapacitu několika počítačů stolních, tedy PC. Ostatně do deseti let budou auta jezdit sama, bez řidiče, ekonomičtěji a bezpečněji, jak nám ukazuje první vlaštovka, Google Driverless Car, který najezdil už několik desítek tisíc km bez nehody. Takže doba, kdy začne mizet rozdíl mezi skutečností, tedy realitou, a počítačovou virtualitou není daleko, jak o tom svědčí nový výrobek Microsoftu Hololens. Těmito brýlemi, co mají počítačovou kapacitu několika noťasů, vidíme současně jak reálný svět, tak i virtuální jako hologram promítnutý do reálu. Co to učiní s psychikou člověka, je ovšem otázka.

Vraťme se však k původnímu tématu, tiskovinám. Knihtisk nám dobře slouží zhruba 600 let. Zasloužil se o všeobecnou vzdělanost, i když už ne o moudrost. Učebnice, beletrie, básně, kalendáře, ročenky, časopisy, noviny, vědecká pojednání a spousta jiných tiskovin nás spojuje se světem událostí, umění a vědy. V době stěhování velkých počtů etnicky totožných jedinců, zvláště po druhé světové válce, to byl právě tisk v jejich vlastním jazyce, který je v cizím prostředí spojoval. A tak i mezi českými emigranty v Austrálii se tehdy našel nadšenec, František Váňa, který začal vydávat na koleně vytvořené a téměř do jeho smrti vycházející, v české komunitě oblíbené Hlasy Domova. Toto o nich píše jedna kamarádka, co s rodinou přibyla do Austrálie jako my v roce 1968: „Pamatuji časy, kdy jsme hned po příjezdu do Austrálie uškudlili na zaplacení Hlasů Domova Františka Váni, protože to byla samozřejmost, naše vlastenecká povinnost a hrdost. Jak mohla ta léta tak rychle zmizet?“

Česká periodika vznikala všude po světě, kde byli lidé, kteří emigrovali z tehdejšího Československa. Český exil ve světě nikdy netrpěl nedostatkem česky tištěných novin, časopisů a knih. A zájem mezi čtenáři byl úctyhodný, jinak by tato různá vydavatelství zašla na úbytě i přesto, že veškerá vkládaná práce autorů, redakce a distribuce byla dobrovolná a bez nároku na odměnu.

Někteří čtenáři mohou namítnout, že veškeré tištěné informace se dají zdigitalizovat, což je pravda. Navíc, úložiště takto zdigitalizovaných, třeba knih, je nepatrně veliké, zvíci nehtu na ruce a vejde se na něj více jako 20 000 svazků, tedy úctyhodná knihovna ve formátu e-books, které je pak možno číst na čtečce, tabletu, chytrém telefonu a nebo počítači. Jenže toto vše by bylo nepřístupné, kdyby přestala fungovat elektřina nebo úložiště či čtecí zařízení bylo zasaženo vysokoenergetickým elektromagnetickým pulsem, jako například při výbuchu nukleární zbraně, a takto zničeno. To tištěné slovo můžeme číst kdykoliv a kdekoliv, kde je dostatek světla, a pokud neshoří, tak přetrvá věky.

Po frašce a klíči zvonění v roce 1989 mnohé kvalitní exilové publikace buď zanikly, nebo nastala možnost vydávat český zahraniční časopis ve vlasti emigrantů. Například vznikl český zahraniční časopis, dvouměsíčník Nový Polygon, jako přímý pokračovatel časopisu Polygon. Tento byl pro změnu pokračovatel dvouměsíčníků Reportér ve Švýcarsku a Západ v Kanadě. Jak vydavatel Petr Primus, tak šéfredaktorka a holka pro vše ostatní Dana Kratochvílová a také kvalitní dopisovatelé poskytují svoje úsilí a čas bez nároku na odměnu, tedy zdarma, jak vždy bývalo v exilovém tisku dobrým zvykem. Nový Polygon je rozesílán čtenářům do celého světa, odkud jsou i jeho dopisovatelé.

V posledních letech, díky bouřlivému rozvoji IT a počítačové techniky, se počty čtenářů tištěného slova pozvolna snižují. Tak se mnohá periodika dostávají do situace, kdy nebude možnost je z ekonomických důvodů udržet i přesto, že jak autoři, tak redakce a distribuce poskytují svůj čas a práci dobrovolně, bez nároku na odměnu. Spíš naopak, přispívají ze své kapsy, jen aby se to které periodikum mohlo vydávat dále. Ti nejvěrnější čtenáři postupně vymírají a ti mladší hledí spíše do budoucna počítačové virtuality, o které jsem se zmínil v úvodu tohoto článku. Nejsem sám, kdo se jaksi nemůže s tištěným slovem rozloučit. Jen v našem domečku máme přes 4000 knih, převážně v češtině, ale i ve slovenštině, angličtině a ruštině. A co si o tom myslí jiní krajané? Ocituji opět tu stejnou kamarádku, kterou jsem už citoval výše. „Nová mladá generace to nechce, už nedovedou číst a vychutnat krásy českého jazyka a nějaká historie – ať už politická nebo nepolitická – je naprosto nezajímá. Co potřebují vědět, to si „nagooglujou“, a když jim to za pět minut zmizí z mozku, nagooglujou si to znova. Nemá smysl vykládat jim o tom, že tištěné slovo člověku sloužilo vždy nejspolehlivěji, že zahodit to, co minulé generace s obtížemi budovaly, je lehké, ale že je těžké a většinou nemožné vytahovat zapomenuté později z trosek. Je to jako když hrachem na stěnu házíš. Je mi do breku, už nemám sílu někoho přesvědčovat. Jediné, co ještě mohu udělat, je to, že jsme nabídli náš dům , který je situován přímo u jedné z nejkrásnějších queenslandských pláží, k pobytu zdarma lidem, kteří se přihlásí k odběru Nového Polygonu. Za nocleh v campingu dnes zaplatíš většinou ne méně než 30 dolarů a já jim nabízím až týden zdarma a samozřejmě i snídani jen za 69 AU dolarů - předplacení časopisu na celý rok.... Dej tam naši adresu a řekni k tomu, že každému, kdo pojede kolem směrem nahoru do Cairns nebo směrem dolů do NSW, nabízíme zdarma vyspání i snídani ne na den, ale na dva, na tři, ale i na týden. Úplně zdarma, jen když se stanou předplatiteli Polygonu. Máme dvě prázdné ložnice s příslušenstvím, náš dům je těsně u pláže, která je 12 km dlouhá, korálové ostrovy v dohledu, rybaření, hodně k vidění. Nemohou na tom prodělat.“

Zde je to volání o pomoc, a tak kdo máte chuť, náladu a možnost, tak prosím využijte této nezištné nabídky a pomozte prosím udržet Nový Polygon:

CESTUJETE NA SEVER ZA SLUNCEM?

Yeppoon 4

Zastavte se u nás v Yeppoonu, až budete míjet Rockhampton. Yeppoon, kde žijeme, je na poloviční cestě z Brisbane do Cairns, přesně tam, kde začínají tropy. Bydlíme přímo u pláže 12 km dlouhé (jedna z mála, kde se ještě dá jezdit autem). Rybaření, korálové ostrovy v dohledu. Nabízíme dvě ložnice, horkou sprchu, pračku, snídani a přátelské přivítání a možnost oddychu. To všechno ZDARMA, jediné, co uvítáme, je abyste si předplatili a pomohli tím udržet nezávislý český časopis Polygon. Je to dvouměsíčník, celoroční předplatné pouze 69 dolarů. Původně začal vycházet před víc než 50 lety pod názvem Reportér. Je tištěný v Praze, píší do něj nejlepší čeští autoři (např. Ota Ulč, Luděk Frýbort, JUDr. Milan Hulík) a řada dalších žijících v Austrálii – MVDr. Miloš Ondrášek, muzikolog Jaroslav Kovaříček, Stanislav Moc ad. Polygon nepodléhá politické korektnosti, je pojítkem mezi námi, kteří žijeme v exilu. Prosíme, podpořte POLYGON, přijeďte se podívat k nám do Yeppoonu, nemůžete na tom prodělat.

Volejte Marcelu a Pepíka Čechovy, telefon (mějte trpělivost, zvoňte dlouho, jsme staří, zanechte zprávu) 07 49 39 76 24 nebo email marcela@cech.com.au.

Yeppoon 3
Yeppoon 2
Yeppoon 1

Yeppoon

Nový Polygon však není určen jen pro krajany, exulanty a povšechně Čechy žijící v zahraničí, ať už kdekoliv, ale i čtenáři doma ve vlasti najdou v této publikaci spoustu hodnotných a zajímavých informací, polemik a úvah od renomovaných autorů z celého světa. K nahlédnutí a přečtení je v lidových knihovnách okresních měst. Předplatit NP lze zde: Nový POLYGON, Petr Primus, Nakladatelství, Vězeňská 7, 110 00 Praha 1, Tel./fax, 00420-224828495, e-mail casopis@primus.cz. Takže vy doma můžete Nový Polygon kupovat a číst také. Roční předplatné je pouhých 590 Kč a zahrnuje poštovné.

Ovšem Nový Polygon není v této situaci osamocen. V podobné situaci jsou i v Sydney vycházející NOVINY, které na koleně vyrábí a vydává nadšenec a novinářský diletant pan Vratislav Bejšák. Tyto vychází čtrnáctidenně a poskytují prostor každému, kdo cítí potřebu se k něčemu vyjádřit a nebo něco oznámit. Roční předplatné obnáší 77 AUD a kdo tyto NOVINY podpoří, bude každých 14 dnů dostávat 16 stran zajímavých informací o dění ve světě, vlasti i v Austrálii. Kontakt: Vratislav Bejšák Tel. 02 9319 6380. P.O.Box 3335, Redfern, NSW, 2016. E-mail: noviny@exemail.com.au nebo nesemvamnoviny@gmail.com .

Snad ještě moje soukromá poznámka. Za poslední čtyři roky zdejší poštovné nestydatě podražilo, a tak se toto odrazilo i v ceně předplatného. Takže roční předplatné 26 čísel NOVIN vlastně stojí 58,80 AUD, zbytek je na poštovné.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.