28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

KORONAVIRUS: Spláčou farmaceuti nad výdělkem?

Lidský organismus se umí s novým koronavirem SARS-CoV-2 vypořádat díky specifickému typu T-buněk, které se objevují i v tělech pacientů, kteří s novým koronavirem do styku nikdy nepřišli.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Š. Hašek 29.9.2020 21:09

Ani náhodou.

Pokud nebudou čtyři muži v kožeňácích ve čtyři ráno. Ani náhodou. Není mi dvacet.

J. Zeman 29.9.2020 16:52

Tak ono samo očkování je založeno na vytváření specifických tzv. paměťových lymfocytů - jak typu B tak typu T, které jsou při setkání se s infekčním agens pak schopny produkovat specifickou imunitní odpověď. Děje se tak přirozeně a vytváří se tím specifická imunita proti určitému úplně novému agens, nebo nějakému blízce příbuznému. Pokud to lidský imunitní systém v dostatečné míře zvládne sám v dostatečně rozsáhlé části populace, hovoří se pak o tzv. "herd", skupinové imunitě.

Z vývoje SARS-CoV-2 epidemie ve světě, kde se exponenciální růst nových případů za den zastavil cca po 16 týdnech kolem 24.7.2020 lze usuzovat, že této dostatečné meze již bylo dosaženo. V zemích, kde zaváděli drakonická plošná protiepidemická opatření se to sice o dobu jejich zavedení zpozdilo, ale i v ČR se nyní po 16 týdnech exponenciálního růstu počtu nových případů za den (od cca 29.5.2020, kdy jich bylo za den od března nejméně) značně zdá, že exponenciální růst nových případů za den se v ČR rovněž zastavuje - viz http://000.sweb.cz/2020-09-29_15-52_ncov-CZ092820.ods.jpg a této dostatečné úrovně promoření se dost možná začíná v ČR dosahovat rovněž.

Pak se může skutečně stát, že farmaceutické společnosti přijdou se svou vakcínou s křížkem po funuse, politického prosazení plošného očkování - ke kterému má značná část populace nedůvěru už například z důvodu nejasností kolem bezpečnosti takových rychlokvašených vakcín - nedosáhnou a v konečném důsledku mohou splakat nad výdělkem...

K. Wágner 29.9.2020 17:17

O tom, že by vakcína nebyla potřeba, silně pochybuji. Univerzita Johnse Hopkinse na svém webu dnes ráno uvedla, že po celém světě bylo již oficiálně zaznamenáno 1 001 800 případů úmrtí s covidem-19, přičemž počet případů nákazy dosáhl 33 362 341. A to se někteří odborníci v oblasti veřejného zdraví domnívají, že na covid-19 mohl zemřít až dvojnásobek lidí, nejen kvůli omezenému testování, ale i proto, že některé vlády reálná čísla kamuflovaly. Aktuální bilance úmrtí s koronavirem tak převyšuje roční počty zemřelých s AIDS, jichž loni bylo celosvětově 690 tisíc, a je zhruba již dvojnásobná oproti počtu lidí, kteří každým rokem umírají na malárii. Takováto bilance se však začíná již blížit k často vzpomínanému 1,5 milionu úmrtí na tuberkulózu (TBC), přičemž na infekční onemocnění TBC každým rokem umírá vůbec nejvíc obyvatel naší planety.

J. Zeman 29.9.2020 19:44

Já neříkám, že by se vakcína nehodila, ale realizace onoho “největšího jednotlivého kšeftu v historii lidstva” s plošným očkováním celého lidstva proti SARS-CoV2 je politicky vzhledem k danému vývoji množství denně nakažených ve světě (a už i v ČR - viz ten graf výše) již spíše nepravděpodobná. Asi si budou muset počkat na ten SARS-CoV3 zmiňovaný Číňany v odborné literatuře již v r. 2008 - viz https://jcm.asm.org/content/jcm/46/5/1734.full.pdf

H. Paculová 29.9.2020 21:02

Pane Zemane, ten odkaz je zajímavý, jde o ASM Journal, tedy o mikrobiologii v Americe. Ale úplně to nechápu, protože jde o PŮVODNÍ výsledky z listopadu 2007. Znamenalo by to totiž, že měli k dispozici SARS-CoV1 plus SARS-CoV2 plus SARS-CoV3. Pak ovšem v případě dnešního SARS-CoV2 nejde vůbec o nový koronavirus? Víte o tom něco více ?

J. Zeman 30.9.2020 14:31

Zatím se snažíme zjistit, co přesně to znamená.

R. Vacek 29.9.2020 18:04

Ono to asi s tou kříženou odolností nebude tak slavné. Když se podíváme na některá místa s hromadnou nákazou, tak se klidně nakazí většina osob

Namátkou: 20 z 22 klientů domova se zvláštním režimem v Břevnici u Havlíčkova Brodu:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-cesko-v-cesku-v-cr-aktualne-domovy-pro-seniory-domovy-duchodcu_2004010600_ako

J. Zeman 29.9.2020 20:20

I ten váš příklad dobře ukazuje, že nakažení SARS-CoV2, ani u vysoce rizikové skupiny, ještě zdaleka neznamená propuknutí závažného onemocnění, nebo dokonce úmrtí.

Z. Koutecký 29.9.2020 11:46

Pane Wágnere, Remdesivir je v EU povolen pro léčbu nákazy covidem pod názvem Veklury. Firma Gilead požaduje za jedno inj. balení 390 USD, takže obvyklých šest dávek přijde na 2340 USD, čili cca 55 tis. Kč. Pojišťovny prozatím tento lék nehradí. Isoprinosine by musel být před případným schválením jeho použití pro léčbu covidové nákazy testován. Žádnou farmaceutickou firmu však ani nenapadne investovat do potřebných zkoušek miliardové sumy, protože licence na jeho výrobu již vypršela a vyrábí jej řada firem jako generikum. Léčba p.o., kterou navrhuje doktor Beran, by přišla při dnešních cenách na cca 420,-Kč. Protože jde o generikum, tak v případě jeho registrace pro léčení nákazy covidem, by mohla kterákoliv farmaceutická firma vyrábět Isoprinosine i pro tento účel, aniž by vynaložila finance na jeho testování. Jeho cena by se tedy zřejmě nezvýšila a firma investující do jeho zkoušek by prodělala. Šanci mají jen přípravky s perspektivou maximálního zisku, což je základní motivace veškerého soukromého podnikání. Nezbývá nám tedy nic jiného, než vyčkat, až některá firma dá na trh dostatečně drahý lék a vakcínu. Mimochodem Remdesivir (Veklura), přes svoji cenu, není ani moc vyzkoušený ani extra účinný.

K. Wágner 29.9.2020 12:05

Isoprinosine je u nás registrován, i když na něco jiného. Pokud vím, měla by u nás snad proběhnout dokonce studie v případě covidu. Nicméně není to přípravek, který by nebyl dostupný.

S. Rádl 29.9.2020 13:20

Je zcela běžné a v souladu s lege artis používat léčivo schválené v jedné indikaci i v indikaci jiné dosud neschválené, pokud je jeho účinek v této indikace prokázaný. Čili jinak řečeno, pokud se lékař rozhodne isoprinosin covidovému pacientovi předepsat, tak může.

P. Zinga 29.9.2020 11:12

Pomalu procházím procesem, jako Svatý Pavel...Ze začátku jsem -pod vlivem informací- byl pro rázná opatření (a myslím, že to bylo v pořádku), teď ale se mě vkrádá myšlenka, jestli se to nepřehání a jestli ta opatření mají význam. Vypadá to na to, že se toho sviňáka jen tak lehce nezbavíme, tož se s ním musíme naučit vycházet, nechceme-li strávit život ve strachu a izolaci. Jezdím rád na kole, ale helmu si beru pouze někdy na českých silnicích. Když ji uzákoní, kolo prodám...

K. Wágner 29.9.2020 12:07

Virus tu je a bude. A my se musíme naučit se mu bránit, když se stal součástí našeho života.

P. Rada 29.9.2020 15:09

Ano a ta extenzivní obrana může spočívat jak ve farmacii, tak ve změně kulturních návyků s cílem dosáhnout přijatelného reprodukčního čísla.Pak je ve hře ale i varianta obrany intenzivní.

Měnit zvyklosti, natož kulturní zlozvyklosti, se ale sotva komu chce. Když to zkusí může být většinově nepodloženě vnímán problematickým .... Varianta pilulka problém zdánlivě snadno vyřeší, může totiž být podstatně pohodlnější cestou a právě na to pravidelně sázejí farmaceuti. Obvykle jim sázka vychází.

Navíc je ale ve hře pozapomínaná varianta působení konkurenční velmi rafinované farmaceutické továrny, které sotva kdo pořádně rozumí, přestože když většinu jejího vybavení stále nosí v sobě. Naprostou většinu kulvitých virů se jí po věky daří intenzivně zdolávat jen rýmičkou.

M. Sedláček 29.9.2020 12:14

Řekl bych, že povinná helma na kole již uzákoněna je. Mohu se mýlit.

K. Wágner 29.9.2020 12:34

Pokud máme připomenout zákon č. 361/ 2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích pak ten říká: „cyklista mladší 18let je povinen za jízdy použít ochrannou přilbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě“.

Nad 18 let není povinná.

R. Dubravský 29.9.2020 16:47

Vzhledem k tomu, že jsem při takřka každodenním ježdění na kole už taky párkrát spadl, nosím přilbu i bez zákona.

I. Schlägel 29.9.2020 17:47

Statisticky dochází k pádu z kola nejčastěji v malých rychlostech. Bez přilby nevyjíždím. Není to kvůli strachu.

A. Novák 29.9.2020 21:51

Myslíte, že mimo české silnice vám nehrozí nebezpečí z vlastní chyby nebo defektu? Nepoužívat ochranu, která sice člověka trochu omezí, ale může zachránit život, je riskantní. Hřbitovy jsou plné lidí, kteří míru pravděpodobnosti výskytu určitého jevu podcenili :-)

M. Pivoda 29.9.2020 11:05

Dobrá psychika prý také léčí. Raději si proto zazpívejme "My jsme kluci očkovaní Satanem, my něco zastanem".

https://www.youtube.com/watch?v=LIbCjVIA4Wk

Nicméně, kdyby to snad (s tím Satanem) nevyšlo, raději bych zemřel doma, než na plicním ventilátoru v nemocnici.

Ač neinfekční, strávil jsem před několika lety preventivně několik dnů na infekčním oddělení v jedné nemocnici. To, co jsem tam viděl a slyšel od okolních pacientů, mne téměř psychicky položilo. Asi tak ve dvě hodiny v noci tam jeden pacient pravidelně vykřikoval z okna všechna možná jména (jeho známých a příbuzných), aby mu nějak pomohli. Že jim za to i zaplatí. Ha.

M. Pivoda 29.9.2020 11:18

Ještě doplním, že ten podivínský pacient v noci nevykřikoval jména farmaceutických firem, aby mu nějak pomohly.

Volal tehdy své příbuzné. To víte, bližší košile než kabát.

P. Moravčík 29.9.2020 10:24

Skrížená imunita nás čiastočne chráni pri chrípkových epidémiách, ochorenia v rámci kmeňov antigénneho driftu nemajú takú intenzitu ako u kmeňov po antigénnom shifte. Nejaké spoločné antigény aj pre koronavírusy tu asi budú (a určite sa do štúdia antigénnych štruktúr pustí mnoho pracovných skupín), ale ochrana via skupinové antigény je rádovo slabšia a nenahradí imunizáciu prostredníctvom špecifických antigénov. Zoberte si len blbú rinitídu - 104 druhov, po prekonaní nádchy jedným druhom ste chránený asi 3-4 mesiace, nie však chránený pred infekciou iným druhom. Podobne adenovírusy.

Každá, aj tá najslabšia pomoc na ochranu je dobrá, ale tu asi cesta nevedie.

P. Rada 29.9.2020 10:49

Mám za to, že COVID je předně civilizační nemoc. To v tom smyslu, že společenské zvyklosti a možnosti nastolily situaci vhodnou pro rychlejší šíření oproti tomu jak pomalu se daří medicíně hledat účinné prostředky.

Změna společenských návyků - např podávání si rukou až objímání... oproti zdrženlivější úkloně - může být nejrychlejším i nejefektivnějším řešením a v tomto smyslu dávám Wagnerovi zapravdu, že farmaceuti mohou v pružně a rozumě reagujícím civilizačním okruhu prodělat.

P. Moravčík 29.9.2020 11:27

Trochu ste ten zmysel výrazu civilizačná nemoc prevrátili. Dnešná doba prispela len k rýchlosti šírenia, v stredoveku postupoval patogén pomalšie, ale dorazil všade, kde doplávala loď a došiel pocestný. Civilizačné nemoci sú vyvolané dôsledkami spôsobu života, civilizácia nevytvára pôvodcov pandémií. Je urýchľovač, ale nie vektor. Farmaceuti nikdy neprerobia (ak nie sú úplne blbí), príroda si vždy nájde spôsob ako s tou plesňou na povrchu Zeme zamávať, a vždy sa na to v človeku nájde nejaká vhodná ekologická nika. A potom - na prvom mieste predaja v európskych lekárňach sú vitamíny a výživové doplnky, čo je logické pri tak podvyživenej populácii aká je u nás (antibiotiká sú až na treťom mieste).:-)

P. Rada 29.9.2020 13:53

Pokud by mapa ukazující celosvětové rozšíření, měrné zasažení, ... byla podstatně rovnoměrnější - pak bych souhlasil s tím, že jsem pojem civilizační nemoc dokonce "převrátil".

Zřejmě také není také pravdou, že všechny patogeny vždy dorazí všude.

K. Wágner 29.9.2020 12:10

Ano, každá pomoc dobrá. V Berlíně už izolovali různé protilátky z krve lidí nakažených koronavirem a několik z nich uměle namnožili pomocí buněčných kultur. Následně pak odborníci z Nemocnice Charité a Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění začali zkoumat množnosti tzv. pasivního očkování. Při něm by dostávali lidé předem protilátky, izolované z krve jedinců nakažených koronavirem:. „Zpravidla neposkytují takovou trvalou ochranu jako aktivní očkování. Jejich výhodou však je, že účinek nastává okamžitě, zatímco při aktivním očkování musí být v těle nejprve vytvořeny protilátky,“ řekl k tomu Jakov Kreve, koordinátor projektu, s tím, že při testech na zvířatech (křečcích) se velice nadějně jeví tři protilátky.

https://www.sciencedaily.com/releases/2020/09/200924135401.htm

K. Wágner 29.9.2020 12:28

Omlouvám se, měl jsem jenom poukázat na příspěvek dole a ne to opakovat. ;-)

Š. Hašek 29.9.2020 10:19

Pokud by tato skupina virů byla snadným úlovkem pro farmaceutické rybáře, už by ji ulovily.

Nebo si to šetří na neustálé další kontinuální kšefty. V závislosti na rostoucí vyjukanosti, růstu praktické i teoretické nevzdělanosti a přešlechtění obyvatel.

Obojí vychází nastejno, tedy přibližně.

P. Moravčík 29.9.2020 10:25

To prvé sa mi zdá najpravdepodobnejšie. A to druhé tiež:-).

K. Wágner 29.9.2020 6:26

Berlínští vědci izolovali různé protilátky z krve lidí nakažených koronavirem a několik z nich uměle namnožili pomocí buněčných kultur. Následně pak odborníci z Nemocnice Charité a Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění začali zkoumat množnosti tzv. pasivního očkování. Při něm by dostávali lidé předem protilátky, izolované z krve jedinců nakažených koronavirem:. „Zpravidla neposkytují takovou trvalou ochranu jako aktivní očkování. Jejich výhodou však je, že účinek nastává okamžitě, zatímco při aktivním očkování musí být v těle nejprve vytvořeny protilátky,“ řekl k tomu Jakov Kreve, koordinátor projektu, s tím, že při testech na zvířatech (křečcích) se velice nadějně jeví tři protilátky.

https://www.sciencedaily.com/releases/2020/09/200924135401.htm