Z. Inka 8.6.2016 10:06

je to pro mne dvakrát smutné

protože mám kočky domo-venkovní a mohu se stále jen strachovat, co se jim může stát. Ale i když jsou dost spolu, přece jenom to není taková dvojka a kdyby se jednomu něco stalo, asi by se pro toho druhého svět nebořil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pajakerryková 7.6.2016 21:33

to je napsané tak

krásně s takovým citem pro psaní a s láskou pro kočičky....

já mám jednu fotku s Terrym, teď mi jí nabídl fb jako vzpomínku a jeden můj známý ji komentoval: z té fotky úplně čiší jak toho psa miluješ

a přesně stejný pocit mám já při čtení Tořiných příběhů

no a Conynka?? to je milá kerrýčka, poslušná panenka a lumpačí s Chickulínem a peklí maminku a krásně se mazlinkuje

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jovo 7.6.2016 20:04

POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 7.6.2016 19:32

Milá Toro

jak napsala Vave - příběh sladkoborlný. Ale presto krásný stejně jako Sofie a její koťata ! Ten smutek (dokonce dvojnásobný) musel tolik bolet. Když se nám bývalá kočka Kotě několikrát zaběhla, právě strachem, že ji někde najdu "ležet" jsem v ty momenty jsem se až dusila, jak rychle mi bušilo srdce. Naštěstí se Kotě vždy našla, takže tvé ma manželovy pocity při ztrátě Zorinky a Jacka myslím umím pochopit.

Ale jinak je to moc krásný příběh a lidském odhodlání pomici zvířeti v nouzi, které nakonec bylo korunovano úspěchem (i když jen částečným a u Z+J bohužel dost krátkodobým). Udělali jste vše pro jejich blaho (včetně luxusního bydlení)a krásné Sofie a Bonni jsou stále s vámi. Budu se těšit na povídání o Silverovi. A na Z+J máte nejen krásné fotky, ale i spoustu vzpomínek už "od jejich narození".

MMCH, Toro, kterou z vašich koček máš ve svém logu (avataru) u článků ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Vave 7.6.2016 18:40

Sladkobolný příběh,

takový, jaké píše život.

Děkuju za kočenky, Toro.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Williamson 7.6.2016 17:40

Kocici smutek

dokaze byt veliky. Meli jsme dva kocoury, bratry. Narodili se u nas na zahrade znacne divoke mamine. Jeden byl uz od narozeni velky, prevazne bily s cernyma flekama jako holsteinska krava. To byl Glenn. Druhy - prevazne cerny, s bilyma ponozkama a nadhernou velkou bilou naprsenkou jak od smokingu. Drobny, stihly, elegantni. To je nas Pepa. Ti dva byli nerozlucni. Zili prevazne venku na zahrade, protoze jejich mamina je to naucila, ale meli utulek na zasklene verande pro spatne pocasi a na noc. Byla s nema strasna sranda. Lezli po vysokych stromech - hlavne Glenn, to byl kral vsech stromu. Pepa sel za nim. Kdyz jsem navecer prijizdela z prace a zastavila u brany, tak se na mne vysoko z dubu smaly dve kocici hlavicky, cerna a bila, jak z kkackovych hodin. A pak Glenn, jeste v relativne mladem veku, si nejak poridil tezkou trombozu do jedne zadni nohy a lehci do druhe. Leky nezabraly a uz to nebylo slucitelne s zivotem. Pepu a maminu jsmezavreli na terase, zatahli zaluzie a Glenna pohrbili. Nevim, jestli to Pepa vycitil, ale kazdopadne se z nej stal strasne smutny kocourek. Kdyz jsem ho rano vypustila z verandy, tak vysel se svesenou hlavou, svesenym ocasem, a odplizil se nekde pod kere u silnice a pozoroval auta. Uz nikdy nevylezl na strom. Srdce mi nad nim usedalo. Smutnil strasne dlouho, nechtel nas, snd si myslel, ze jsme mu Glenna ubezdusili. Ale vzdycky prisel na jidlo a na noc na verandu. Pak umrela jeho mamina a to uz se mu ten svet naprosto zbortil. Tak jsem pres jeho protest zacal obcas drzet v dome pres den a v kazdem pripade na noc. Nakonec tomu prisel na chut, ale ta vesela saskovska duse odesla s Glennem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 7.6.2016 15:32

Tora vzkazuje

že všem děkuji a je ráda, že se článek líbil. (Nechtějí ji sem pustit agresivní reklamy.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Joklová 7.6.2016 12:39

Toro, krásné povídání

i když slzy za Zorrinku jsem prolila taky, už na fotkách jsem si ji vyhlídla, že se mi líbí nejvíc :-((((((((

a že Jack šel za ní (a to vlastně i doslova), to je asi osudové, to prostě nemůže být náhoda, je to jak píše Yga - Filemon a Baucis (srdíčko)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 7.6.2016 12:24

To je největší bolačka

venkovních koček. Ale když je člověk vidí šťastné a v dobré formě, tak si řekne, že tak to prostě chodí - všichni jednou umřeme. Stejně děláme, co můžeme. A Tora a lidé jí podobní dělají svět lepším. Moc pěkně napsáno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Tečka 7.6.2016 12:19

Toro, tak jsem si trošku pobrečela,

Toro, tak jsem si trošku pobrečela, vzpoměla jsem si na své "Ztráty a nálezy", příběh Jacka a

Zorinky jsou hodně podobné těm mým.

Zorro má (měla) nádhernou hlavičku a pohled kočičí, Bonnie je prostě nádherná KOČKA!

Je to celé psáno srdcem. Dáváte jim možnost prožít krásný kočičí život.

Taky tu mám vedle svých koček několik strávníků, které pravidelně přikrmuju. Nedávno se tu objevil krásný malý kocourek, mourek s nádhernou kresbou, s mými kočkami se snáší, řekla bych, že touží po společnosti. Přede mnou už utíká tak na tři metry, snad se dá časem chytit, dala bych mu kapku na odčervení, už kvůli mým kočkám. Vím, komu patří, ale tam si přinesli novou kočičku, ta už má koťátka a tenhle kocourek je teď mimo okruh jejich zájmu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 7.6.2016 9:31

Toro, tvoje kočičí příběhy

mě oslovují podobně, jako třeba Mariččiny - pracujete pro zvířata, dáváte jim vše, co potřebují a nečekáte nic zpátky, i když se vám toho dostane. Kolik lidí by vydrželo pečovat o kočky, kterých se dva roky ani nedotknou? Vím, že sem na Zvířetník chodí takových lidí víc, ale pravidlem to není.

Tohle povídání je prostě zase krásné, plné lásky. A Zorro a Jack... však ona to Yga napsala přesně!

Vím, že to nečekáš, ale stejně - děkuju za ty kočky:))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 7.6.2016 8:53

Milá Toro,

krásné povídání i když smutné v případě Tvé kočičí dvojky. Miláčci,odešli za duhu a jsou tam jistě spolu. Je to k pláči a pořád taky smutním za Ájou a tak je to i pro mně těžké. Musíme ale opatřit ta živá stvoření a tak je hnedle lépe, když se máme s kým přitulit.

Díky, za všechny tuláčky, které jste přichýlili a pozvali je k Vám.

Moc hezky jsi to o nich napsala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.6.2016 8:46

OTéčko

Fotky z Rusavy

http://1url.cz/ytJ2j

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 7.6.2016 8:23

Toro,

jsi neskutečně laskavá majitelka různorodé kočičí bandy. Stejného konce jako u Jacka jsem se obávala u Světlušky, a tak jsem koupila Karamel- no a bez ní by to fakt asi nešlo, i když kombinace nemocný pes- smutný pes- rozjívené štěně byla minimálně nějakou dobu hodně náročná... ale nakonec to klaplo :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.6.2016 7:28

Milá Toro

I když jsem věděla, jak Zorro a Jack skončili, zase se mi orosily oči - byli to kočičí Filemon a Baucis, Romeo a Julie, Tristan a Izolda. Smutně krásný příběh.

A jestlipak se Bonnie už nechá pohladit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Dalmi 7.6.2016 7:08

Krásný i smutný příběh,

tak jako život sám. Díky za kočičky

• reagovat
• nahlásit příspěvek