julča 16.11.2006 11:36

Re: gratuluju a díky

ahoj terro, díky za včerejší recept na štólu (jak říká můj Přednosta)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 16.11.2006 12:02

Rádo se stalo...

Jen se doma divili, co že blbnu s receptem, když ještě není Mikuláše... 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jiný Honza 16.11.2006 12:19

Re: Rádo se stalo...

A kdo se divil? Pětihlavá smečka? 8-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 16.11.2006 13:14

Re: Re: Rádo se stalo...

Taky by se to tak dalo nazvat, ale před svým bratrem, švagrovou a třemi blonďatými tornády, která tvrdí, že jsou mé neteřinky, bych to, jiný Honzo, radši neříkal... V té smečce jsou čtyři ženské...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 16.11.2006 12:37

Re: gratuluju a díky

Jéééé, tak tyhle akce mám přísně zakázané. Já  bych bez plyšááka, nebo dvou domů nepřijela. Se znám. (ale přednosta taky) Jsem vděčná za tu úspěšnost. Není nic smutnějšího, než číča, nebo pejsek v zimě bez domova.

Terro, vracím se k té vánoční štole. My kuchařští dementi (teda JÁ) nevím, kde se potká marcipán. Třeba jsem to už někde viděla (jasně že ne v těch potrhlých krámech, které jsem protáhla včera - IKEA, Mobel, Hornbach, Skonto. A doplížila jsem se večer dom v posledním tažení.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 16.11.2006 13:10

Tak v Hornbachu

bych marcipán nesháněl. Ve větších nákupních centrech mezi cukrovinkami, v některých cukrárnách. Někdy to bývá základní marcipánová hmota, někdy bývá trochu přibarvená (nemám to rád, ale chuť to nemění), v nouzi se dá použít i marcipánová tyčinka (ta je navíc obalená čokoládou). A úplně v nouzi je možné obejít se bez něj... A teprve v úplně nejvyšší nouzi je možné ho udělat, ale to je pro mě opravdu až to krajní řešení, protože ten, kdo drtí, mele a tře to odporné množství ( asi 20 deka!) tvrdých mandlí jsem já... (Teď lituju, že tu nikde není prudce oddechující smajlík s vyplazeným jazykem...)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 16.11.2006 13:32

Re: Re: gratuluju a díky

Zdeno, nic si z toho nedělej - já se taky nadřel. Byla tam taková krásná, bílá čičina se zlatýma očima (a nebyla ani slepá, ani albín...), tak půlroční kotě. No, už jsem se díval, jestli mám v peněžence ty tři stovky. Tak jen doufám, že je teď někde, kde je třeba sama, paní domu, a dělá radost někomu, kdo by bez ní byl taky víc sám...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

julča 16.11.2006 15:21

Re: Re: gratuluju a díky

Dětem jsem to ani neřekla, že se výstava koná, znám svou krev a bez kočinky bychom neodešli Ale Pán tvorstva je nekompromisní

Už tak, že musel jet s naší potrhlou finkou (od slova fenka) na 3 dny na farmu, kde jsou teda VŠECHNY PSÍ LASKOMINY SVĚTA (mám na mysli všechna možná ho*na, ve kterých se dá super válet). Tak kočenečka by neprošla

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 16.11.2006 15:50

No prosím,

a to by žádného kočka ani ve snu nenapadlo se v něčem takovém vyválet. Má to logiku? (Teď neřeším Rputí povzdech ve vedlejší hospodě na téma "smrdutá ektoplazma" - mimochodem, Rpuť mě tím hned poránu sestřelila pod stůl).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

julča 16.11.2006 16:31

Re: No prosím,

terro, tys na to kápl!!! musím doma nadhodit, že kočinka má nesporné výhody, koblih od krávy jí nic neříká

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 16.11.2006 8:09

Ó!

Ne kvůli přednostri, ale kvůli přednostovi! I když je možné, že můj přednosta je i mou předností - musím se nad tím hlouběji zamyslet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 16.11.2006 8:18

Re: Ó!

Vave,mám dojem,že přednosta je jen jednou z Tvých předností!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 16.11.2006 12:01

Re: Re: Ó!

To je mile lichotivé a já se stydím a pýřím. Děkuju a přeju krásný den!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 16.11.2006 12:49

Re: Tak jsem tam chtěla

Vavísku, jde o několik faktorů. Počítej s tím, že kočka není pes a když ucítí sebemenší averzi, tak mu to dá sežrat přímo dokonale, včetně toho, že mu bude počůrávat postel. Tohle všechno kočky umějí. Ale taky umějí na první kontakt milovat, nebo hravě otestují, komu je v rodině zle a toho začnou hýčkat. (nepřeháním) A aby Tvůj přednosta byl zlomen a kvůli Tobě nakonec souhlasil s číčou doma, tak by to nemuselo dopadnou nejlíp. Kočka se prostě nepřetvařuje.

Co se týká balkonu. Viděla jsem desítky žebříčků, které měli chovatelé od zábradlí balkonu a číči si spokojeně chodily ven a dovnitř, jak jim bylo libo. Ale bylo to dál od silnice, tak jim nic nehrozilo. Známí měli na balkoně klip-klap okénko a Oskar si udržoval svůj rajón (celé pole).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 16.11.2006 12:59

Re: Tak jsem tam chtěla

Vave, u těch otevřených dveří na balkón záleží na kočce. My máme postarší dámu Micinku I. Vznešenou (11,5 let) a jejího synka, dnes 10letého Micánka. Oba vždy velice respektovali výšku balkónu - dříve 3. patro, dnes 5. Oba jsme vzali v náručí a nechali je podívat přes zábradlí nebo ven z okna. Reakce byla vždy jasná, oba se snažili dostat zpátky do bezpečí. Je ale pravda, že nejsou typická bytová zvířata a na venkově v domku volně chodí dveřmi i oknem dovnitř i ven. Tudíž dokáží skákat a tím asi i odhadnout výšku, kterou bezpečně zvládnou a vědí, že 3. nebo i to 5. patro je na ně moc. Tudíž nejsou blázni, aby skákali z velké výšky. Micinka jako puberťačka nás ale jednou opravdu vyděsila. Mezi naším a sousedovic oknem ve 3. patře byla úzká cca 3 cm kovová římsička. Samozřejmě po ní došla k sousedům a potom i nazpátek .  Micinka je odvážnější, na balkón ráda jde. MIcánek se bojí a zůstává maximálně ve dveřích i na kraji okna a tak kouká ven. Osobně bych měla obavy hlavně o mladé nezkušené zvíře, protože například holubi by je mohli vyprovokovat ke skoku a pak by to nemuselo ubrzdit a opravdu by mohlo vypadnout. Tudíž s našima dvěma kočkama je to opravdu bez problémů, ale jinak u zvířete, které neznám, bych asi volila zabezpečení balkónu nějakou sítí nebo něčím, co by zabránilo vypadnutí. Co se týká zvýšeného přízemi, zde snad není takové nebezpečí úrazu (kočka v pohodě doskočí a na cestu zpátky stačí kus kulatiny, aby se vydrápala nahoru, tedy osobně bych se více bála zlodějů), ale zvíře be se mohlo ztratit někde venku. Prostě se musí zvážit pro a proti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 16.11.2006 18:21

Re: Re: Tak jsem tam chtěla

Moc děkuju za rady! Já po kočence fakt toužím dost dlouho, ale teprve včera mě napadlo, že by nám mohla utíkat ven a to bych se asi bála, chodívají tu psi na volno, je tu spousta venkovních koček, jezdí tu auta. Museli bychom se asi zasíťovat a to i kdybychom se časem zasklívali, protože si myslím, že by se kočka nebála vylézt ven, když jsme tak nízko. Chjojo, to je ale rébus! Opravdu moc děkuju za podněty k přemýšlení, nerada bych nějakému zvířeti ublížila tím, že si ho nepromyšleně vezmu a ono se pak ztratí.

Myslím si, že by si kočenka přednostu nakonec omotala kolem tlapky, on kočky prostě nezná a svůj přístup k nim zdědil po svém otci, který je jinak hodný a šartmatní pán. Když si vzpomenu, jak moc nechtěl kdysi psa, musím se tomu smát. Ale myslím, že by u případného výběru měl rozhodně být.

Ještě jednou dík a ezký večer!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dee 16.11.2006 18:41

Re: Re: Re: Tak jsem tam chtěla

Já kdysi byla taky úplně kočkoprostá a kočkoneznalá. Až jsem poznala svého manžela a hlavně jeho sestru. Měla doma kočku a to byl můj první poznání kočky bytové, že to jde a že vlastně není ani žádný problém. Pak už njsem byla připravena osvojit si Klárku,pak Amose a nakonec teď Kryšpína. Tak zkus manžela pozvat někam do rodiny, kde mají milou kočku a uvidíš. Dobrou noc

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva B. a smečka 20.11.2006 17:20

Re: Re: Re: Tak jsem tam chtěla

Vavísku... jedno řešení je zasíťovat balkon, druhé, vložit rám se sítí do dveří na balkon. případně oboje... potom taky nelítají do bytu mouchy...což má taky svoje plus. za kočičku se přimlouvám, kdysi dávno jsem taky pom žádné netoužila, měli jsme dva psy.. a potom jsme našli tu první a už to šlo samo :-) teď si rodinný život bez kočky neumím představit...síť do okna pořídíte v kterémkoliv kutilovi, na zasíťování balkonu máme skvělou firmu, teď ji budu v dohledné době taky potřebovat, neb se stěhujeme do bytečku v 1. podlaží a s lodžií...naše můry / pardon micinky moje zlaté jsou zvedavci, kteří musejí vědět, co se venku šustne a přece je nepipravím o tu zábavu :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek