Jaromír Polášek 8.9.2007 11:43

Naši čtyři kamarádi

Máme koček plný dům - doslovně. Pořád mění stanovistě, procházejí kočičími vrátky do bytu a zase ven do zahrady. Teď  zrovna všichni odpočívají - zrzavý kříženec s divokou kočkou, kocour Lojza, spí v posteli, mohutný černý Mikeš spí na půdě, malinkatý černý Čičin spí na sedačce a černobílý bicolor Matýsek spí na křesle v obývacím pokoji. Máme tudíž tři černé kočky a všechy pocházejí z ulice, kam je vyhnali lidé. Jsou to naši báječní kamarádi, chodí s námi i na procházky, jezdí autem a užijeme si s nimi spoustu legrace. Je to vůbec hloupá pověra, že černá kočka nosí smůlu - ty naše to určitě nedělají.

Kočkomilové Jarek a Jiřina

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.Elicerová 9.2.2007 20:10

Kočičky

Mám od paní Zárubové taky černou kočičku už 4 roky a jsem ráda,že si ji kocourek Matýsek vybral,taky černý.Byli to krásná dvojka komeníčků

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lenka 8.2.2007 10:58

Černé kočky nikdo nechce ?

Fakt ne ? To nechápu, podle mě jsou nejhezčí, takové elegantní. I když my máme doma pestrou směs, jednu černou, dvě černobílé a jednu takovou dost nepopsatelnou - šedo, hnědo, černo, cosi. Jmenuje se Plesnivka, což je fajn v rámci rodiny, ale včera jsme s ní byla na kastraci ( čtyři kočky mi fakt stačí ) a veterinářka se zeptala na jméno...ehm...no jo, přiznala jsem se :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dalamtin 7.2.2007 17:40

Mně se vždycky líbily černé kočky,

velmi mě překvapuje, že je o ně menší zájem. Jsou krásné. Přeji oběma prima domov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karolína 7.2.2007 16:38

Nezáleží na barvě

já si nemyslím, že by nějak záleželo na barvě koťátka dospělého jedince, ale spíš na tom, jak si získá svého nového dvounohého kamaráda, protože o páníčcích tu nemůže být řeč. Když kamarádka Jana dospěla k názoru, že už nechce psa, protože jejího Bucifala jí někdo ukradl před domem ze zahrady, ale že chce něco chundelatého, mazlivého, co bude pořád doma a co bude moci rozmazlovat a ono naopak bude rozmazlovat ji, jely jsme do útulku Kozly u České Lípy. Měly jsme předem podle internetových obrázků vybraného překrásného hnědého kocourka s bílou náprsenkou, který už tam ale nebyl, takže začalo vybírání z kočiček a kocourků, kteří byli k dispozici. A Jana chtěla kocourka. Z venkovního výběhu se nám nezamlouval žádný, mezi koťaty v domečku byla krásná černá kočička s bílou náprsenkou, kterou už už Jana adoptovala, ale měla nateklé cecíky a tak paní z útulku prohlásila, že si není jistá, zda náhodou kočička nebude březí, kastrovaná nebyla a taky z toho nic nebylo. Tak zbývala jen půda, kde ještě bylo na výběr z mnoha kočičáků. Já o berlích jsem po schodech nemohla, tak šla Jana sama. Během minuty byla dole s kocourkem, který se jí držel jako klíště pacičkami kolem krku a předl jak traktor! A teď ten šok: celou cestu Jana prohlašovala, že kocourek musí být mladý (tomuto je 8 let), nechce v žádném případě bílého (je bílý jak sníh) a aby neměl dlouhou srst (podle vzhledu a potvrzeno i veterinářem se jedná o čistokrevnou tureckou angoru)! Prostě byl její předsevzetí nepředsevzetí a bylo úplně jedno, co chtěla před tím a jaké měla představy! Podívali se na sebe když vstoupila do půdní prostory, kocour nakročil k ní, ona k němu, vyskočil jí do náručí a už je nikdo nerozloučil. O barvě to fakt asi není! Dneska žijí spolu už půl roku, Jana by neměnila ani za nic a myslím, že Cid našel pravý domov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Han 7.2.2007 16:02

Prodávám, jak jsem koupila

Černé kočky se staly od 13. století a zejména ve století 16.-náctém předmětem vědeckého zájmu církevních odborníků - excorcitů a juristů. Usilovným vědeckým bádáním se podařilo ujisti, že černé kočky, zejména však kocouři, jsou vtělením nečistých sil. V této podobě  ďábel navštěvuje  své služebnice. Zvrhlé to ženštiny, které místo, aby kočku řádně a po křesťansku vyhnaly od svého prahu, nebo ještě lépe je zabily jako každý  poctivý katolík,  přijaly kočku  do své domácnosti a často i do svého lože!  Tam s ďáblem obcovaly, poslouchaly jeho příkazy a očarovávaly sousedy i jejich dobytek. Tyto ohavné skutky často páchaly ženštiny postarší, osaměle žijící  a vůbec podezřelé. Naštěstí bdělí spoluobčané, vroucně oddaní jediné samospasitelné církvi, ochotně oznamovali   úřadům jejich černé rejdy. Po zavedení řádného procesu, s použitím odborných posudků  státně zkoušených  znalců i práva útrpného, se podařilo příslušným  složkám veřejného aparátu usvědčit čarodějnici i její kočku. Obě (někdy oba) byly pro spásu své duše společně upáleny, kočka spíš pro jistotu, protože ďábel duši nemá.  Kočka někdy utekla, čarodějnice naštěstí nikoliv,  s polámanými údy se těžko utíká. Občas došlo i k justičnímu omylu, alespoň mezi lidmi se to šuškalo. Ale jak poznat osobu nevinnou od čarodějnice? No, těžko, ale naštěstí odborné autority vypracovaly příslušné  metody -  dnes bychom řekli testy, tehdy to výstižně nazvali kladivem. Mezi vědecky ověřenými atributy čarodějnice  se často vyskytoval jeden  spolehlivý znak - doprovod černé kočky.  Lidi se čarodějnic báli, taky se báli, že by se třeba spravedlivý církevní soud  (vyjímečně, jednou za sto let)  trošičku zmýlil a odsoudil na hranici osobu, která se ďáblu nezaprodala. Kočkám, hlavně těm černým,  se začali  vyhýbat, varovat před nimi děti a  své okolí a kladli jim na srdce: černé kočky přinášejí neštěstí, jenom si vzpomeňte ...   A to zůstalo  v kolektivní paměti až do dnešních dnů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva P. 7.2.2007 15:15

Cerna kocicka

Musim hlasit prispevek do nasi minizoo

Pred par tydny jsme si ke dvema boxerum, kocourkovi Matyskovi a memu priteli pribrali jeste kocicku z utulku. Ceeeelou cernou, jen bily flicek pod krckem  je uzasna, vycurana, hrava, vztekla, nenazrana a proste skvela

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vakandi 7.2.2007 14:45

SOS

ahoj fšici, musím si postěžovat, Garf už 3 den nic nejí, jen trojúhelníček sýra dnes ráno. Myslíte, že může mít zánět dásníKdyž jsem mu koukla do tlamičky, má na dásničkách červený pruh, hned nad zoubkama. Večer pojedeme k vetovi.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ri 7.2.2007 10:12

Kolem našeho hradeckého domu byly jenom černé kočky,

proto jsem se tak sháněla po zrzavém nebo bílém. Já si myslela, že o černé kočky je zájem největší, no a vida. Tak tomu říkám chybně vyhodnocená statistika

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 7.2.2007 9:41

černá kočka přes cestu

od doby, kdy jsem byla malá holka jsem nechápala, proč zrovna černé kočky nesmějí přejít přes cestu, aniž by smůlu lidem nedodaly... A nechápu to dodnes. Líbí se mi černé kočky, černí koně a černé čumáčky u psů (miluju je všechny - jen ty růžové nosíky nemusím)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jiný Honza 7.2.2007 9:31

Sákryš, já si asi budu muset pořídit nějakého kocoura

Vždyť už mám přímo kočičí absťák. Jen MLP odolává - je fakt, že se nám hrubě nevedlo, pokaždé jsme o kocoura přišli kvůli nějaké námi neovlivnitelné hlouposti (FIP, otrava ze začervení, otrava herbicidy z mulče). Myslíte, že do čtveřice budeme mít víc štěstí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek