Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KNIHA: Jan Werich za oponou
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kovaříček 3.4.2019 12:57Nikdy si nedají pokoj.... Tak ten Werich prozrazuje, že zůstal socialistické a komunistické myšlence věren. Proč tedy utíkali s Voskovcem do Ameriky a ne třeba do Sovětského Svazu se Zdenkem Nejedlým. I když ho soudruzi trochu zlobili, řece jen ta věrnost byla odměněna domem na Kampě a tučnými honoráři. Toho se jiným, kteří doplatili na Jeho "pokrokovost" nedostalo, a že i mezi nimi byli lidé talentovaní. Werich v pořadu se Škutinou vychvaloval Dubčeka, i když mnohým z nás bylo jasno, že to byl v Moskvě vychovaný kašpar. A také podepsal antichartu, i když toho vůbec neměl zapotřebí. Takovýto hrdina, o kterém Janoušek rád píše. Kdypak vydá Janoušek knihu o svém tchánovi Štrougalovi. A také napsat něco o svých kontaktech s STB v sedmdesátých letech, to by bylo zajímavé povídání! V 70tých létech cestoval Janoušek po Americe, Africe a Asii. To nebylo jen tak. Šikovný chlapec pro každou dobu. Ostatně i jeho kamarád a autor tohoto článku působil v časopise Mladý svět, takže svazák. Teď už těm jeho blábolům rozumím. S Dubčekem si Adler také dobře rozuměl, však si ho Saša vybral, aby mu tlumočil v Čierné nad Tisou při rozhovorech s Brežněvem. Takových šikovných chlapců mezi sebou máme, hodí se do každého počasí! |
|
|
P. Adler 3.4.2019 19:45Re: Nikdy si nedají pokoj.... pane kovaricku, vy jste hodne zahorkl ... nevim, co vite o dobe, o kterou jde, co jste v ni zazil, atd., ale zda se, ze mluvite jako brozury politickeho skoleni ... bylo moc malo lidi, kteri v roce 1968 tusili, oc vlastne jde, a ja bych vlastne mel byt pysny, ze jsem na jednoho takoveho jasnozriveho narazil dokonce tak dobre, ze si precetl muj clanek ... tezko vas budu presvedcovat, ze se pletete ... jen bych rad, ale opravdu MOC rad vedel, co jste v tech letech delal vy ... ono totiz dodnes plati, ze 15 milionu by zdrhlo jen hodne tezko, a ze uslovi, ze posledni zhasne bylo sice vtipne, ale neuskutecnitelne ... |
|
|
J. Kovaříček 4.4.2019 8:01Re: Nikdy si nedají pokoj.... Pane Adlere, děkuji za Vaši připomínku, i když jsem nepochopil o co jde! Jak jste přišel na to, že jsem hodně zhořkl? A že mluvím jako brožury politického školení? Já jsem žádné nečetl, na rozdíl od Vás, Vy jste je možná i psal, když to tak spolehlivě můžete posuzovat! Ten druhý odstavec Vašeho připodotknutí má také podivnou logičnost. Holt jste novinář z Mladého světa! Jak Vy víte, že v roce 1968 bylo málo lidí, kteří tušili co se děje. To spíše ukazuje na okruh lidí, s kterými jste se Vy stýkal. Mně bylo jasné co ten Váš přítel Dubček byl zač (Aparátčík, který strávil dětství v Sovětském Svazu, kam se začátkem 50tých let vrátil studovat na Vysoké škole politické. Vzorný to věru socialista. V zemi, která poznala socialismus s tváří Hitlera a Stalina, chtěl tento tajtrdlík budovat socialismus s lidskou tváří? A s takovými kumpány jako Smrkovský, Černík, Kriegl, Goldstuecker, Šik atd! Tomu mohli věřit jen bolševici, naivkové a blbci. Jistě, popularita Dubčekova vedení byla velká, protože mnozí doufali, že se v uvolněných poměrech podaří poslat komunistickou zlovůli do zadnice. V Kremlu to ovšem prokoukli. Nebyl jsem sám, kdo tu situaci viděl realisticky, žel nebylo nás dost. A stále ještě v naší zemí komunistické smýšlení přetrvává. Také byste mne chtěl přesvědčovat! O čem? O Vaší zaručené a jediné pravdě? Děkuji, nejsem žádostiv. Ptáte se, co jsem v těch letech dělal. Mimo jiné byl jsem tajemníkem hudební sekce FiTeSu, velmi odbojného uměleckého svazu. A v roce 68 jsem byl spolu s Emilem Ludvíkem spoluzakladatelem Společnosti pro lidská práva.Tiše jsme doufali, že se podaří Dubčeka a jeho bandu vykopat a tlačili jsme směrem k pluralitní společnosti. Nepovedlo se, škoda. Tož tak! |
|
|
P. Adler 4.4.2019 20:38Re: Nikdy si nedají pokoj.... pane kovaricku, vy o koze, ja o voze (nebo je to naopak?) ... ja jsem NEbyl pane dubcekovym pritelem, on o mne vedel, ze umim rusky a ze umim i tlumocit ... znal jsem ho sice od zacatku 60. let, protoze chodival v bratislave do redakce tehdy na pomery osviceneho listu kulturny zivot, kam jsem zajizdel i ja, ale to neni zadne kamaradstvi ... nechapu moc dobre, proc mi vycitate, ze jsem byl novinarem ... za sebe mohu rici jen to, ze jsem se vzdycky snazil byt poctivym novinarem ... ted, pul stoleti pote, se to jednoduse rika, ze clovek uz tehdy vedel, atd. ... neminim se chlubit, ale ja jsem to tusil take, a byl jsem tak drzy, ze jsem to rekl panu dubcekovi (ja jsem ho vzdycky oslovoval pane) do oci, jenze co s tim? nic ... ale ano, dubcek a vsichni jemu podobni slouzili zlocinecke ideologii, a ano, spolecnost pro lidska prava byla uslechtilym pocinanim ... a kdyby vas nekdo chtel narknout z don (sakra, jak se to pise spravne? vsak vite, ten, co bojoval proti vetrnym mlynum), ja budu prvni, kdo vas bude branit ... zili jsme, kde jsme zili, zili jsme v dobe, v niz jsme zili ... nejde o nic jineho nez o to, ze jsem napsal, ze vysla zajimava kniha o cloveku, ktery vyrazne ovlivnil ceske divadlo a ceskou kulturu vubec ... byl rozporuplny, ano, ale to jeho vyznam nesnizuje ... |
|
K. Salajka 3.4.2019 22:15Re: Nikdy si nedají pokoj.... Štrougal si vlastní životopis vydal sám a to dva díly, je to poměrně zábavné čtení, našlo by se asi pár mezer (prolistoval jsem to, nekoupil). Celkem máte pravdu. Janoušek samozřejmě není bezvadný charakter ale při srovnání s Hotmarem jsou jeho články skvostné a dokázal přece jenom zprostředkovat některé zajímavé informace. Po čerstvém nařízení Eu bychom se měli připravit být vděční i za takové mezerovité zorávy o skutečném světě. Otázka sociální existuje i dnes, jenom nesmíme dovolit, aby si na ní monopol přisvojovali komunističtí šašci. Voskovec se s levičáctvím rozešel, ale přátelství s Werichem to nepoznamenalo. |
|
|
P. Adler 4.4.2019 0:06Re: Nikdy si nedají pokoj.... pane salajko, musim vas zklamat: pan voskovec se s levicactvim NErozesel ... jen je trochu poamerictel ... osovbne mam za dulezite odddelovat dilo od vseho ostatniho ... picasso byl jako clovek vykvetem zhovadilosti ... chaplin (ve svem osobnim zivote) jakbysmet ... a jaka vytvorili dila! |
|
|
K. Janyška 3.4.2019 9:15On, socialista Werich, který pomohl komunistům velmi výrazně svým levičáckým dílem k jejich vítězsví v roce 1948 ? Byl jako oni... Dzp. |
|
|
M. Krátký 3.4.2019 10:06Re: On, socialista Werich, který pomohl komunistům velmi po druhé světové válce značná část českých intelektuálů totálně propadla komunistickým ideálům - viz výsledky voleb již v roce 1946 - prostě jim to většina národa sežrala a tak v tom jedeme ještě dnes pod vedením StB Andreje a pod unikátů - hezký den |
|
|
K. Janyška 3.4.2019 11:27Re: On, socialista Werich, který pomohl komunistům velmi Ano, propadla socialimu. Ano nevěděla, že nacismus je jen jeho druhem. I Einstein. Jeho esej Proč socialisnmus ? hovoří za vše... Dzp. |
|
|
A. Alda 3.4.2019 9:01Ještě jsem to nečetl. Leč podotýkám, že mou úctu k dvojici V&W nevzbudily knihy pana Wericha a o panu Werichovy, ale kniha pana Voskovce Klobouk v křoví, kterou opatruji jako jeden z hlavních klenotů mé knihovny. |
|
|
A. Alda 3.4.2019 9:02Trapné. Ale co už nadělám, že... |
