Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KNIHA: Jak to bylo s Robinsonem
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
P. Nešvara 15.3.2023 13:34DANIEL DEFOE: ROBINSON CRUSOE
Přeložil Quido Palička z anglického vydání v Everyman’s Library, nakl. J. M. Dent and Sons Ltd,London 1918, jež je věrným otiskem prvního vydání v Yorku z roku 1719., Ilustroval Jan Goth., Štočky zhotovil reprodukční závod Dvořáček a spol. v Praze XVI. Vytiskla „Práce“ v Praze II v nákladu 3000 výtisků. Druhé vydání, brož. Kčs 270.-. Vydal v roce 1946 nakladatel František Novák v Praze II.
Druhá kniha
Daniel Defoe: ŽIVOT A PODIVUHODNÁ DOBRODRUŽSTVÍ MOŘEPLAVCE ROBINSONA CRUSOE
Z ruského původního vydání Žizň i udivitelnyje priključenija morechoda Robinzona Kruzo, vydaného roku 1951 Státním nakladatelstvím dětské literatury, Moskva-Leningrad, přeložil Václav Karoch, vydalo Státní nakladatelství dětské knihy Praha 1953. |
I. Fencl 15.3.2023 14:24O. K. to jsem vynechal, článek přece jenom není bibliografie - a já tam pominul i asi 10 dalších položek (vycházel jsem hlavně z katalogu pana Pošvy) |
P. Nešvara 15.3.2023 14:45To samozřejmě ne, já to archivuji jenom ze zájmu, protože to je hezká ukázka cenzury literárních děl. V tom překladu, který se odvolává na věrnost původní předloze je Robinson Crusoe vyslán na výpravu do Afriky, aby tam nakoupil a nachytal otroky pro brazilské plantáže, zatímco v pozdějších přepisech je tato pasáž vynechána a upravena tak, aby veskrze "pozitivní" Crusoe nebyl otrokářem. Jednou jsem opět seděl ve společnosti vážených kupců a plantážníků a hovořili jsme samozřejmě o tomto jejich největším zájmu. Nazítří ráno přišli ke mně tři otrokáři a pravili, že přemýšleli o všem, co jsem jim říkal včera večer. Zároveň však mi nabídli jakýsi obchod a žádali mě, abych o něm pomlčel.
Vypravovali mi, že všichni mají plantáže jako já, ale naprostý nedostatek otroků. Chtěli tedy vypraviti loď do Guineje, nachytati mnoho černochů a dopraviti je na plantáže. Potom se o ně rozdělíme. Poněvadž obchod s otroky je zakázán a lidé se prodávati nesmějí, je třeba uchovati vše v tajnosti. Stačí prý jediná cesta. Potom se mne tázali, zdali jsem ochoten vstoupiti na loď jako obchodní dohlížitel a obstarati obchodní stránku podniku na guinejském pobřeží. Přijmu-li, nemusím do podniku vložiti peníze, a přesto dostanu tolik otroků, kolik jich potřebuji. |