Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KNIHA: Jak to bylo s Robinsonem
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Lukeš 15.3.2023 18:47Budu vtipný. A co Robinsonka od Marie Majerové. Já vím, už jdu. |
|
I. Fencl 15.3.2023 19:14Jde také o to (bez humoru), že už v 19. století byla napsána Robinsonka, kde to nebyl metaforický název. Jen si teď nevybavuju autora. |
|
P. Nešvara 15.3.2023 13:34DANIEL DEFOE: ROBINSON CRUSOE
Přeložil Quido Palička z anglického vydání v Everyman’s Library, nakl. J. M. Dent and Sons Ltd,London 1918, jež je věrným otiskem prvního vydání v Yorku z roku 1719., Ilustroval Jan Goth., Štočky zhotovil reprodukční závod Dvořáček a spol. v Praze XVI. Vytiskla „Práce“ v Praze II v nákladu 3000 výtisků. Druhé vydání, brož. Kčs 270.-. Vydal v roce 1946 nakladatel František Novák v Praze II.
Druhá kniha
Daniel Defoe: ŽIVOT A PODIVUHODNÁ DOBRODRUŽSTVÍ MOŘEPLAVCE ROBINSONA CRUSOE
Z ruského původního vydání Žizň i udivitelnyje priključenija morechoda Robinzona Kruzo, vydaného roku 1951 Státním nakladatelstvím dětské literatury, Moskva-Leningrad, přeložil Václav Karoch, vydalo Státní nakladatelství dětské knihy Praha 1953. |
|
|
I. Fencl 15.3.2023 14:24O. K. to jsem vynechal, článek přece jenom není bibliografie - a já tam pominul i asi 10 dalších položek (vycházel jsem hlavně z katalogu pana Pošvy) |
|
|
P. Nešvara 15.3.2023 14:45To samozřejmě ne, já to archivuji jenom ze zájmu, protože to je hezká ukázka cenzury literárních děl. V tom překladu, který se odvolává na věrnost původní předloze je Robinson Crusoe vyslán na výpravu do Afriky, aby tam nakoupil a nachytal otroky pro brazilské plantáže, zatímco v pozdějších přepisech je tato pasáž vynechána a upravena tak, aby veskrze "pozitivní" Crusoe nebyl otrokářem. Jednou jsem opět seděl ve společnosti vážených kupců a plantážníků a hovořili jsme samozřejmě o tomto jejich největším zájmu. Nazítří ráno přišli ke mně tři otrokáři a pravili, že přemýšleli o všem, co jsem jim říkal včera večer. Zároveň však mi nabídli jakýsi obchod a žádali mě, abych o něm pomlčel.
Vypravovali mi, že všichni mají plantáže jako já, ale naprostý nedostatek otroků. Chtěli tedy vypraviti loď do Guineje, nachytati mnoho černochů a dopraviti je na plantáže. Potom se o ně rozdělíme. Poněvadž obchod s otroky je zakázán a lidé se prodávati nesmějí, je třeba uchovati vše v tajnosti. Stačí prý jediná cesta. Potom se mne tázali, zdali jsem ochoten vstoupiti na loď jako obchodní dohlížitel a obstarati obchodní stránku podniku na guinejském pobřeží. Přijmu-li, nemusím do podniku vložiti peníze, a přesto dostanu tolik otroků, kolik jich potřebuji. |
|
|
M. Pivoda 15.3.2023 12:08Já jsem také četl Robinsona (jen toho prvého a v jazyce anglickém). Dnes ale nejraději poslouchám reálného cestovatele Miroslava Zikmunda, jak se rozčiluje, že zatímco on, jako důchodce ve Zlíně, pracuje motykou na zahrádce, někdejší lidojedi mu mu posílají počítačové texty. |
|
|
M. Pivoda 15.3.2023 12:19Když Robinson na opačné straně ostrova u vyhaslého ohniště narazil na ohlodané lidské kosti, otřásl se hrůzou. Autor nepoužil běžné anglické slovo "shiver" (zachvět se), ale "shudder" (zachvět se hrůzou). |
|
|
I. Fencl 15.3.2023 14:26super!!!! |
|
|
I. Fencl 15.3.2023 14:25Jasně, Mirek Zikmund se dožil požehnaného věku. |
|
P. Pospisil 15.3.2023 11:24Ony by se do toho výčtu robinsonád daly klidně započítat i sci-fi varianty pracující s motivem ztroskotání na cizí planetě. Pak by ten počet narostl neuvěřitelným způsobem :-) |
|
|
I. Fencl 15.3.2023 14:30Ano, to nemá smysl. Šlo mi jen o česká vydání a jejich "výtahy" plus pár titulů s Robinson v titulu. Viz třeba katalog Jiřího Pošvy z Kampy. |
|
|
J. Pokoutný 15.3.2023 9:02Tak tedy nevím. Obecně se udává, že Robinson je sepsán volně na motivy skutečného námořníka Alexandra Selkirka (1676-1721), k jehož vyprávění se Defoe nebo Hartley mohli dostat nejdříve r. 1711 (případně v roce 1709, pokud by někdo z nich potkal čerstvě po záchraně v Karibiku), kdy se dobrodruh vrátil na čas do Londýna. Pak ovšem nerozumím tomu, jak Defoe ukradl zápisky Hartleyovi a jak dlouho vlastně čekal s vydáním, když kniha vyšla už na jaře r. 1719?? |
|
|
I. Fencl 15.3.2023 14:32Ohledně Hartleyho odkazuji na knihu B. Hlinky. |
|
|
T. Hamet 15.3.2023 23:49Defoe je ukradl Selkirkovi. Resp.- Selkirk mu předal rukopis nebo příběh vyprávěl, aby ho Defoe řádně literárně upravil. Než k tomu došlo, Selkirk zemřel a Defoe potom notně upravený a rozšířený příběh vydal jako svůj vlastní. A fakt hodně rozšířený, Selkirk na ostrově strávil něco přes čtyři roky. Tak jsem to četl já. |
|
|
I. Fencl 16.3.2023 14:01to je klasická verze, viz třeba Běhounkova Kniha robinzonů, ale možná je to mýtus. Najděte si informace o Defoeových stycích s tím Hartleym. |
|
|
R. Polášek 15.3.2023 8:28Teda vypadá to, že kdo nenapsal svou verzi Robinsona nebo robinsonádu, nebyl pořádný spisovatel. Já výčet "Robinsonů" v článku ještě doplním, na přincipu robinsonády jsou defakto taky dětské knihy Arthura Ransoneho. Nevím, jestli všechny, ale většina určitě. |
|
|
I. Fencl 15.3.2023 14:33to jo. Viz mé omezení tématu v příspěvku výš. |
|
J. Ticháček 15.3.2023 16:59Děkuji Úplně jsem na ty Ransoneho dobrodružství zapoměl. A díky Vašemu připomenutí se mi udělalo hezky. |
|
|
I. Fencl 15.3.2023 19:16to je počtení, že?! Ty knihy mají svoje tempo. Průvodce jejich světem a ve stopách napsal právě Fr. Novotný, jinak adaptátor Robinsona a Kormidelníka Vlnovského. |
|
|
R. Polášek 16.3.2023 9:31JJ, budu se muset podívat nahoru kde ty knihy mám a podívat se, jestli je A. R. v mém věku ještě počteníčko. Jsem kdysi jako mladý dvě nebo tři jeho knihy četl, ty lepší, pak si i nějakou koupil a po Sametu jsem další dokoupil v antikvariátech. Tak jich pár vlastním. |
|
|
I. Fencl 16.3.2023 14:02Mně chybí od Ransoma z té série jen jedna kniha. Znalec ale nejsem a lituji, že jsem to "nedal" v dětství. |
|
|
P. Pospisil 15.3.2023 6:31Jako děcko si pamatuji, že jsme doma měli NĚUVĚŘITELNĚ salátové vydání. Půlka listů volných, spousta natržených, otrhané nebo snad ohlodané okraje. Ale nechybělo nic. Naši neměli peněz nazbyt a tohle se k nim muselo dostat od někoho, kdo to měl od někoho... Dneska vídám v kontejnerech knihy, které vypadají 100x líp. Netuším, co to bylo za vydání, ale pamatuji si tu ilustraci s banánovníkovým listem (v článku vlevo dole). |
