Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ÚVAHA: Klima a jeho inženýři
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Rada 10.8.2021 11:06S pohledu osobní odpovědnosti dospělého a znalého, jsou pro klimatické důsledky rozhodují kumulativní imise na osobu. Ty nese doposud činan sotva poloviční proti evropanům a sotva třetinové proti čechům. Do budoucna se sice může bilance změnit ale zejména s ohledem na ničivější dopady klimatu v méně diverzifikované krajině které hrozí a už nastávají v Číně, Indii... je pravděpodobnější, že tyto země začnou už zanedlouho o dekarbonizaci usilovat více. Pokud bychom geograficky leželi hned vedle - už by nám to diplomaticky až vojensky dávali vědět dnes. |
|
J. Plzák 10.8.2021 11:30Rada už nedá dohromady ani větu holou. |
|
|
P. Rada 10.8.2021 12:29Psát věty mi opravdu dělá větší problém jak přemýšlení. |
|
|
J. Jurax 10.8.2021 14:26Probůh, zanechte obého! |
|
|
P. Brich 10.8.2021 14:49Zaplať bůh, pane Rado. Jinak bychom měli všichni hnědé obrazovky |
|
L. Písařík 10.8.2021 17:45Dobře si to představujete, ale kdybyste v JV Asii nějakou dobu žil, dobře byste věděl, že vám moc možností, než vařit na ohýnku, nezbývá - když chcete teplé jídlo či teplou vodu. |
|
|
J. Fráňa 10.8.2021 11:37Až zchudneme, první co nás bude zajímat je ekologie. |
|
|
M. Valenta 10.8.2021 9:59Prý nejlepší je nedělat nic. |
|
|
J. Ganaur 10.8.2021 10:03Co děláte Vy? |
|
|
M. Valenta 10.8.2021 11:02Začal bych třeba sdílenou jízdou do práce a skončil tepelným čerpadlem, mezitím třeba účast na projektu návratu čolka do přírody, omezené sekání velké části zahrady, výběr produktů s co nejmenším podílem plastů, včetně těch tyčinek do uší, jak si z nich pan Fráňa níže dělá strandu.......zkuste také něco. |
|
|
J. Ganaur 10.8.2021 12:09Tak sdílenou jízdu do práce jsem praktikoval celý profesní život (pokud to šlo), bylo to levnější a i rychlejší, navíc jsem si mohl číst.To ostatní dělá snad každý slušný člověk, když má možnost.Ale odmítám se účasnit blbnutí např. fotovoltaiku bych si na střechu nedal, ikdybych jí měl (tu střechu).Elektromobilita (osobní) je nesmysl, který především greendealové neberou vážně, jinak by museli prosazovat nákladní (především tranzitní) dopravu po elektrifikované železnici.A vyšší koncentrace CO2 je užitečná a na klima nemá sebemenší vliv! |
|
|
M. Valenta 10.8.2021 13:54Zdali je elekromobilita slepá cesta ukáže čas (podobné úvahy si zažit téměř každý nový počin) a co máte proti sluneční energii mi fakt není jasné. Snad jedině to, že to na té střeše nevypadá moc dobře. |
|
|
J. Jurax 10.8.2021 14:24Ano. Zejména ten čolek spasí planetu! |
|
|
P. Brich 10.8.2021 14:52Píšete scénář na silvestrovskou komedii do ČT, pane Valento |
|
|
J. Fráňa 10.8.2021 10:12Hlavně ty uchošťoury, ty to vyřeší. |
|
|
J. Ganaur 10.8.2021 10:16A že nezakážou roušky a respirátory.Ty nejsou z bavlny nebo lnu.A válí se jich všude plno, na rozdíl od těch ucošťourů. |
|
|
J. Fráňa 10.8.2021 9:58Pan Rada nás opět poučuje, ale pořád mi nechce odpovědět na jednoduchou otázku. Proč před pár lety všichni klima alarmisté tvrdili, že zmrzneme? Pan Rada je též úžasný v tom, že přesně ví, jaké změny se dějí dlouhodobě. Jak dlouho člověk sleduje počasí? Jak dlouho je na planetě Zemi člověk? Nejsrandovnější je, že neumíme předpovědět počasí na druhý den, ale přesně víme co bude za 50 let. Jsou to srandisti. |
|
|
J. Lukavsky 10.8.2021 10:23"Jak dlouho člověk sleduje počasí?" no paleoklimatologie to dokáže rekonstruovat dosti daleko do minulosti, stačí nahledat. Např. vrt do antarktického ledovce (Vostok) ukázal oscilace teploty a CO2 skoro půl milionu let nazad. Velmi poučné: nejdříve rostla teplota a asi 300 let za ní CO2. Pravda rtuťový teplotoměr máme v Klementinu jen asi 150 let. J.L. end |
|
|
P. Rada 10.8.2021 10:55S vazbou CO2 na teplotu je to konkrétně tak, že na planetě Zemi jsou do cca 300ppm podobně významné až dominantnější Milankovičovi parametry a tak zejména při nižších koncentracích závisí glob teplota oceánů víc na oslunění a s růstem jeho teplot se z něj uvolnuje CO2. Milankovičovu precesi např pčed cca 5 tis lety vykompenzovalo zvýšení CO2 z 260 na 280ppm. Takto byl tehdy vypalováním lesů a zakládáním rýžovišt nastartovám neobvykle dlouhý a vyrovnaný inteerglaciál (Holocén) ... který ale s Antropocénem přechází k změnám až několika-řádově vyšším. Doby ledové jak v kvartéru už prakticky nastat nemohou. Při vyšších koncentracích se vliv Milankovičových parametrů stává nepodstatný. Po celé třetihory se proto ledové doby nevyskytovaly zato koncentrace klíčového CO2 byla po desetimiliony let stejná či násobně vyšší jak dnes. Poznání kde asi leží tato hranice bylo dlouho předmětem vědních úvah (pro mě ještě před asi desetiletím) ale i Vám by mohla k náhledu pomoci logika věci, že nejnižší koncentrace s principu poměřování škály vlivů nemohou být hned rozhodující. |
|
|
J. Plzák 10.8.2021 11:32Doby ledové jak v kvartéru už prakticky nastat nemohou. Rada, neblbni! |
|
|
J. Ganaur 10.8.2021 12:10Jen abyste se nedivil! |
|
|
P. Rada 10.8.2021 10:34Pane Fráno abych Vám odpověděl jednoduše - musel by jste jednoduše položit otázku. Na vágní dotaz typu ..."Proč před pár lety všichni klima alarmisté tvrdili, že zmrzneme?"... - lze odpovědět zas jen široce - např: Už před více jak 30 lety vyšla první hodnotící zpráva IPCC a její předpovědi dodnes sedí i když nejlépe právě ty "nejalarmističtější". V dobách zhruba před půlstoletím a dříve opravdu šlo ve vědě tu a tam ještě o spor zdali převládne ochlazující vliv aerosolů - nebo oteplující vliv skleníkových plynů - v tom se angažoval i čech Kukla který měl v USA přístup k prvním satelitním datům ... V době železnou oponou rozděleného světa prostě neměla věda zdaleka takovou informační základnu jak dnes a někteří se dávných nejistot ještě více jak půlstoletí starých doposud drží. Je to u lidí obecně psychologicky ale až tak, že procentuelně dokonce roste počet lidí, kteří v méně a méně řešitelný a přitom se zhoršující až život ohrožující fenomén "věří". Tím nejběžnějším příkladem je ohraničenost životů každého z nás a pokles vitality... k stáří - ale jen málo kdo se podle toho vědomě chová. |
|
|
J. Plzák 10.8.2021 11:35Lidstvo se ve věci ovlivňování klimatu bezmezně přeceňuje a Rada o tom přiblble kydá. |
|
|
J. Ganaur 10.8.2021 12:11
|
|
|
J. Fráňa 10.8.2021 11:36Chápu. Zeptám se tedy jasněji. Freony už nevadí? Ozónová díra již neškodí, nebo neexistuje? Takže se spletli v určení škodlivých látek a spletli se v efektu, který způsobí. Nic moc. Kde berete jistotu, že se nepletou i nyní? Dle mého nejde o informační základnu. Jde pouze o peníze. Zaplatíte grant univerzitě a ta vám vyzkoumá na zakázku co si přejete. Výsledek zkoumání si samosebou určíte také, jinak jsou to vyhozené peníze. Pak stačí mlátit touto studii politiky do hlavy dostatečně dlouho a vaše podnikání se rozjede. Nevadí, že solární panely zahluší půdu pod sebou, nevadí, že větrníky hyzdí naše hory. Nevadí, že sviští, že stojí na tunách cementu. Á propós, za jak dlouho splatí větrník emise CO2, které vznikli pálením cementu do jeho základů? |
|
|
S. Pavuk 10.8.2021 9:24Zaujal ma letecký pohľad na vytopenú ruskú dedinu. Rieka sa rozliala, všetky domy boli pod vodou. Osídlenie bolo presne na tom mieste kde bola záplava. Záplavovú oblasť lemovali neďaleké vyššie položené miesta. Tam voda nedosiahla rovnako ako rozum obyvateľov dediny. |
|
|
P. Rada 10.8.2021 9:33"Rozum" na který se odvoláváte říká paleoklimatologům na základě analogie s obdobím před cca 5miliony let - kdy byla koncentrace CO2 v atmosféře také zhruba 400ppm - že oceány v tomto treplotně ustáleném období ležely o 20m výše. Znalosti i rozum dnes jen trochu zvědavějším říkajíí, že to odpovídá oblastem planety nejhustěji osídleným s nejvyšší úrodností půd nížin kolem delta řek jako je Florida, Nylská delta, Bangladéš, Holansko.... Kam tedy asi dnes v době informatiky časově dosahuje "rozum" odpovědných za budoucí život na planetě? |
|
|
J. Plzák 10.8.2021 11:39Ještě že se za klimatickou zmatenost nezavírá do blázince. Rada, měj se na pozoru! |
|
|
P. Rada 10.8.2021 9:11Pane Husáku je to právě naopak. K sopečnému ochlazení sice může dojít a dochází ale zejména v případě, pokud jde o erupci v rovníkové oblasti planety sahající přitom do výšek nad 10 či spíše 20 kiliolometrů - kam už nesahá troposférická cirkulace. Ochlazení až o stupen a pravidelně jen na něklik let i od největších vulkánů lidské historie poté vždy vykompenzovalo dlouhodobé oteplení. Takto to ale paltilo za stavu kdy sopečné erupce znamenala přínos uhlíku do atmosféry zhruba stejně velké bylo jeho ukládání do oceánských sedimentů. Antropogenně je ale atmosféra sycena uhlíkem už dlouhá desetiletí zhruba stonásobkem oproti sopečné činnosti. Relativně nízko poletující prach a zaze proto s požárů relativně rychle vymyje srážková činnost - kdežto spálený uhlík více jak s poloviny prakticky trvale zůstane a bude jen intenzivněji působit na planetární oteplení (druhou cca půlku sorbují oceány svým okyselením). Tomu se říká zesilující efekt až kladná zpětná vazba. Požáry proto klimatický rozvrat jen a jen více a více posílí. |
|
|
J. Lukavsky 10.8.2021 10:27"zhruba stonásobkem oproti sopečné činnosti" no jsem domnivatelem, že sopky pšoukají 1 Gt CO2/rok a člověk 10 Gt, což by hnidopich bral jako 10:1=10, ale čárka sem, čárka tam. J.L. end |
