Ačkoliv se zdá, že klimatický alarmismus je poměrně mladou disciplínou, ve skutečnosti je tu s námi už pěknou řádku let. Už téměř šedesát. Za tu dobu se však výrazně proměnil.

Zatímco dnes nám podle jeho protagonistů hrozí, že se na Zemi uškvaříme, ještě v 80. letech minulého století jsme podle nich měli umrznout. Stačí se ostatně podívat o čem se v novinách psalo tenkrát a porovnat to s tím, co se v nich dočítáme v desetiletích posledních. Názorně je to vidět z výběru klimaalarmistických článků zveřejněném na portálu „Real Climate Science“. Obsahuje texty, které vyšly v různých světových médiích od roku 1969 až do 2019.

Ještě před čtyřiceti lety varovali jejich autoři před blížící se dobou ledovou. Američtí „vědci“ kupříkladu psali přímo prezidentovi Richardu Nixonovi a upozorňovali ho na její příchod a katastrofální následky, jaké bude mít. Jenom si nebyli jisti, kdy přesně ji očekávat. Ale objevovaly se i předpovědi konkrétnější a považující riziko jejího nástupu za bezprostřední. Podle jedné z nich měla totiž začít už v 21. století. A naopak existovaly i prognózy méně katastrofické snažící se veřejnost uklidnit tím, že ochlazovat se sice bude, ale pouze v rozsahu srovnatelném s malou dobu ledovou, jaká probíhala třeba v 17. a 18. století.

Jak však tehdejší klimatologové ke svým závěrům došli? Usuzovali z poklesu teplot, který zaznamenávali zhruba od poloviny minulého století. Načež prohlásili, že „období mezi lety 1930 – 1960 bylo vrcholem tisíciletého cyklu s tím, že nyní čeká Zemi sto dekád, kdy si počasí neužijeme“. Zároveň upozorňovali na jasné signály nástupu doby ledové projevující se především ve formě extrémních výkyvů počasí. Tedy častějších a intenzivnějších bouří, záplav, dlouhotrvajícího sucha nebo extrémních mrazů spojených s přívaly sněhu. Nepřipomíná vám to něco?

Pak však přišel obrat o 180° a klimaalarmisté přestali varovat před apokalypsou ledovou a začali hrozit tou opačnou. Tedy katastrofickým růstem teplot. Z „ochlazovačů“ se tak mávnutím kouzelného proutku stali „oteplovači“. Jedna z prvních jejich zpráv byla publikována 30. června 1989. Její autor tvrdil, že pokud okamžitě nezastavíme globální oteplování, tak je do deseti let se světem amen. Takže už vlastně 25 let přesluhujeme, díky čemuž nás mohou klimaalarmisté upozorňovat na „poslední šancí zastavit apokalypsu“ opakovaně. A začaly se objevovat i katastrofické předpovědi konkrétních dopadů a projevů. Společné mají jedno – nikdy se nevyplnily. A tak mají být Maledivy už pár desítek let pod vodou, v Arktidě měl před deseti lety roztát led a klima na britských ostrovech se mělo proměnit v sibiřské. I když v té poslední předpovědi se její autor zase tolik nesekl. Ve Velké Británii se opravdu klima v poslední době výrazně změnilo. Především to společenské…

Čas zkrátka ukazuje, jací jsou tito klimatičtí „experti“ mluvkové. A je úplně jedno, zda předpovídali návrat doby ledové, či katastrofické dopady oteplování. Pozoruhodný je však právě tento jejich názorový rozpor. Ještě by se daly pochopit korekce předpovědí ve smyslu intenzity a rychlosti příslušných změn klimatu. Ale v podstatě přes noc udělat z nebezpečného ochlazování hrozbu oteplování? To je ještě větší majstrštyk, než udělat ze slouhy komunistického režimu správňáka vedle kterého vypadá i Mirek Dušín jako lump. „Oteplovači“ tento obrat vysvětlují tím, že před padesáti lety neexistovaly tak dokonalé modely a nebyly k dispozici dostatečně přesná data, a tak se prostě „ochlazovači“ zmýlili. Ovšem už nedokážou odpovědět na otázku, kde berou jistotu, že současné modely jsou ty správné, pracují s přesnými a úplnými daty a hlavně, že umí výsledky správně interpretovat.

Na něčem se však se svými předchůdci shodnou. Kdo je viníkem „klimatické apokalypsy“. V obou případech je to totiž člověk. Respektive to, že spaluje fosilní paliva. Před lety prostě „ochlazovači“ vytvářeli krkolomné teorie, proč emise klima ochlazují a dnes „oteplovači“ týmiž emisemi zdůvodňují pro změnu jeho oteplování. Připadá vám to jako na hlavu? V pořádku.

Ono to totiž na hlavu opravdu je…

Psáno pro deník.to