Drtivá propagandistická mašinérie klimatických alarmistů

„Jak to zastavíme?“ ptá se Spiegel na obálce aktuálního vydání, v pozadí seschlý, prasklý, špatně vypadající glóbus, jehož celý kousek vpravo dole chybí. „Planeta se hroutí,“ říká se nám, jako by to byl nezpochybnitelný fakt a ne hysterická spekulace.

Přesně to dělají všechna ostatní mainstreamová média. Od New York Times po Guardian je poselství vždy stejné: svět směřuje ke svému konci, za všechno můžeme my a konference OSN o změně klimatu v Glasgow je doslova naší poslední šancí.

Víte, kolik stojí taková rozsáhlá propagandistická kampaň? Není možné uvést číslo. Lidský mozek si taková čísla nedokáže představit. Přesto jsem požádal Bennyho Peisera (dříve člena německých Zelených, nyní člena nadace Global Warming Policy Foundation), aby odhadl roční výdaje globálního klimatického průmyslu.

„Gigantické sumy“

„Sedm kvadrilionů?“ řekl spontánně, což bylo jen napůl myšleno žertem. „Kde začínáš?“ Platy všech akademiků, kteří řídí klimatickou agendu, odpovědných úředníků, peníze daňových poplatníků vynaložené na dotace, investice firem. „Jsou to obrovské, prostě nepředstavitelné sumy.“

A zde máme základní problém klimatického průmyslu: tento komplex mezitím natolik zmohutněl, že jej již nelze zatlačit zpět. Tento gigantický aparát, necitlivý na logiku či analýzy nákladů a přínosů, je kolos, který všechno válcuje a svými ječivými obviněními přehlušuje hlasy rozumných, slušných, znalých vědců, kteří chtějí téma diskutovat věcně, s citem pro úměru a fakta .

V průběhu let jsem mluvil s mnoha z těchto lidí – s fyziky Williamem Happerem a Richardem Lindzenem, Fredem Singerem, geologem Ianem Plimerem. Všichni jsou (nebo byli) uznávanými odborníky a vynikajícími představiteli svého oboru. Všichni byli marginalizováni svými kolegy a institucemi a do značné míry ignorováni médii, protože jejich nadějné poselství jednoduše nezapadá do módního vyprávění o katastrofě.

Jaké je jejich poselství? Docela jednoduché: globální oteplování (neboli „změna klimatu“ nebo „klimatická katastrofa“ – stále se zavádějí nové pojmy) ve skutečnosti není problém. Existuje pouze jako hrozba v klimatických modelech, které byly od té doby z velké části vyvráceny realitou.

Největší podvod v historii

Totéž platí pro všechny ostatní, neustále vyvolávané „environmentální hrozby“ – bezmocní lední medvědi, potápějící se tichomořské ostrovy, tající ledovce, mroži vrhající se na smrt, umírající Velký bariérový útes, plastový odpad v Pacifiku, okyselení oceánů, tání polárních ledovců, bezprecedentní lesní požáry, vymírání druhů a tak dále.

Ani jeden z těchto hororových příběhů neobstojí v kritickém zkoumání. Je to všechno zelená propaganda navržená k vytvoření atmosféry strachu mezi veřejností, aby určité zúčastněné strany mohly mít pěkné zisky z nákladných řešení těchto imaginárních problémů.

Téměř dvacet let sleduji tento monstrózní skandál, největší vědecký podvod v historii lidstva . A znovu a znovu mě překvapuje a děsí, jak je ta velká lež nezničitelná. Když jsem například v roce 2009 pomáhal odhalit skandál Climategate (vědci v srdci globálního klimatického průmyslu používali nejrůznější špinavé triky), představoval jsem si, že tento neuvěřitelný podvod se pod tíhou důkazů zhroutí.

Ale podvodníci jsou stejně nestydatí jako mazaní. Těší se podpoře firem, vlád a médií. BBC nedávno odvysílala film na téma „Climategate“. Ale místo toho, aby představil hlavního viníka jako podvodníka, který zneužívá výzkum klimatu k politickým účelům, byl ukázán jako hrdina, který je za to, že dělá svou práci, šikanován zlými, ignorantskými novináři.

V posledních letech byla pravda o klimatu prakticky pohřbena masivní propagandistickou kampaní – která s úctou zachází s autistickou teenagerkou Gretou s copánky jako se svatou, zatímco renomovaní vědci, kteří zasvětili své životy výzkumu těchto problémů, byli vyřízeni coby blázni a podivíni.

Před pěti lety se mi podařilo publikovat články v britských novinách o marnosti drahých, nespolehlivých a ošklivých větrných mlýnů, které jsou nebezpečné pro netopýry a ptáky. Ale ta doba je pryč. Ve Spojeném království jsou redakce zastrašovány novými a otravnými stížnostmi ekologických aktivistů na mediálního regulátora, který jim často dává za pravdu. A s klesajícím nákladem jsou noviny stále více závislé na vládních reklamách. Vláda Spojeného království je od koronavirové krize nejdůležitějším inzerentem. A protože Boris Johnson, stejně jako většina jeho západních kolegů, masivně rozšiřuje politiku životního prostředí, komerční tisk nechce zůstat stranou.

Johnson byl sám otevřený klimaskeptik. Jako fejetonista si často dělal legraci z absurdit zelených ideologů. V roce 2013 například napsal, že větrné turbíny jsou tak slabé, že „nedokážou odstranit škraloup z rýžového nákypu“.

Perfektně zinscenovaná akce

Ale od té doby, co se stal premiérem (a pravděpodobně čerpá pokyny od globální elity, která stojí za zelenou agendou), mění tón. (zde je nutné připomenout, že jeho partnerka je zuřivá klimaaktivistka!) Jeho úvodní řeč v Glasgow byla příkladem polopravd a trapných hloupostí, které klimatický komplex tak rád šíří.

Popíral výdobytky průmyslové revoluce (která udělala Británii tak bohatou a bez níž by Borisův otec nikdy nemohl dovolit poslat své syny do nóbl internátní školy, jako je Eton) a srovnával „písty a turbíny a stroje“ s tikající bondovskou „časovanou bombou“, která „navždy uhasí lidský život, jak ho známe“.

To je samozřejmě úplný nesmysl a Johnson to ví také, ale o to nejde. Klimatické konference OSN jsou čistým divadlem – dokonale zinscenovanými akcemi, které nás mají přimět k přesvědčení, že stále vyšší ekologické daně, povinné využívání drahých obnovitelných energií a zákaz benzínových a naftových aut a letecké dopravy mají jediný cíl – totiž ušetřit planetu .

Soukromé tryskáče a limuzíny

Ale to prostě není pravda. Skutečný cíl ekologické agendy zůstává nezměněn: parazitická malthusiánská elita, která pohrdá prostým lidem, chce ukojit svou chamtivost a umně maskujíc své záměry melodickými hesly rozšířit a zajistit svou moc. Proto se jejich zástupci hromadně hrnou na tyto ekologické konference ve svých soukromých tryskáčích a limuzínách, aby ukázali, jak jim na našich zájmech záleží, a připomněli nám, že my jsme lidé a oni pány.

To nejdůležitější, co by si měl každý uvědomit při čtení všech depresivních titulků inspirovaných Glasgow Environment Summit: Pravda je přesný opak toho, co říkají politici, vědci a mediální hysterici. Svět neumírá, ale je v nejlepším zdraví: Dodatečný obsah CO2 v atmosféře způsobuje globální ekologizaci – nárůst vegetace na okrajích pouště, jako je oblast Sahelu v severní Africe. Korálové útesy, které vypadaly, že odumřely bělením, se zotavily. Populace ledních medvědů vzkvétá.

V roce 2021 je třeba se obávat mnoha věcí. Blížící se ekologická katastrofa mezi ně rozhodně nepatří.

S laskavým svolením eike.de přeložil P. Zinga