M. Šejna 18.3.2023 10:17

Pan Kindl nepíše žádné fakty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 10:29

To je ten Radov 0,5C?

Zima 1289 – 1290 - „Tato zima byla neslýchane mírná, na vánoce kvetly stromy, dívky přinášely čerstvé květy z kvetoucích třešní a chlapci se brouzdali v řekách. Na den 6. ledna přileteli ptáci a dne 14. ledna se již nacházeli jahody a vínne keře již začaly kvést.

V každom prípade v tomto období prosperoval nejeden národ. Jedným z nich boli aj Vikingovia. V roku 986 osídľujú Grónsko, ktoré nazvali „Zelená zem“. Do roku 1200 počet obyvateľov Grónska stúpol na 3000. Na príjemných zelených pláňach južného Grónska Vikingovia chovajú ovce a ich populácia rastie. V tomto období je osídlených viacero severných častí našej Zeme. Nielen v Európe, ale aj v severnej Kanade.Ďalším ukazovateľom teplejšej klímy bolo pestovanie viniča. Víno sa pestovalo ďaleko severnejšie ako dnes. Dokonca produkcia v južnom Anglicku, šokovala a ruinovala francúzskych vinárov. Vínu sa dobre darilo aj u nás v Uhorsku. Víno sa pestovalo v severnejších kotlinách dokonca aj severne od Prešova v Košickej kotline.

Víno nebolo jedinou rastlinou, ktorá sa rozširovala viac severne. Nedávne výskumy na severe Fínska a na Sibíri dokázali, že les rástol pred 1000 rokmi severnejšie a v horách vystupoval aj vyššie. To mohlo byť spôsobené jedine lepšími teda teplejšími klimatickými podmienkami. Na opačnej strane Zeme zas upadla v dôsledku tepla a sucha civilizácia Mayov.

Od polovice 14. storočia sa začalo postupne ochladzovať. Nasledovala dlhá chladná etapa nazývaná: Malá doba ľadová, ktorá Európu sužovala až do polovice 19. storočia. Mnoho obyvateľov následne vyhynulo v početných hladomoroch. Nešlo ani tak o trvalé obdobie chladu ako o neskutočné striedanie extrémov. Od roku 1850 sa začalo opäť otepľovať. Keďže už máme k dispozícií teplomery, nazvali sme to globálne otepľovanie.

https://blog.sme.sk/jozefkurty/nezaradene/globalne-oteplenie-pred-1000-rokmi-ako-na-vianoce-rozkvitli-stromy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 10:39

Jedna blbost vedle druhé.

Ta mimořádně teplá zima byla v roce 1286-87, nikoli 1289 -90.

Jenže v roce 1288 napadl v červnu sníh i v českých nizinach, takže ten teplý rok byl jen výjimka pot rotující pravidlo.

Víno se v Česku pestovalo už ve 12. stoleti, takže v Uhersku to muselo být také.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 11:02

A nepíšete blbosti vy, pán Šejna? Tak aká bola zima roku 1289-90?

K tomu vínu v 12. storočí. No a? To nič nedokazuje. To by sa muselo pestovať v 15. - 16. storočí na porovnateľnej úrovni (ak nie vyššej) ako v 12tom storočí. O to sa nezaujímam, ale ak to tak je, rád sa nechám od vás poučiť.

Od polovice 14. storočia sa začalo postupne ochladzovať. Nasledovala dlhá chladná etapa nazývaná: Malá doba ľadová, ktorá Európu sužovala až do polovice 19. storočia. Mnoho obyvateľov následne vyhynulo v početných hladomoroch. Nešlo ani tak o trvalé obdobie chladu ako o neskutočné striedanie extrémov. Od roku 1850 sa začalo opäť otepľovať. Keďže už máme k dispozícií teplomery, nazvali sme to globálne otepľovanie.

Inak, ako píšete, neboli teplomery. Tak ani vy nemôžete tvrdiť, že do 14 sstoročia nebolo teplejšie ako dnes.

Pán Šejna, veď vy vyvraciate argument klimaalarmistov - globálne otepľovanie spôsobuje teplotné extrémy. Kúzlo nechceného z vašej strany.

Jenže v roce 1288 napadl v červnu sníh i v českých nizinach, takže ten teplý rok byl jen výjimka pot rotující pravidlo.

https://brainee.hnonline.sk/notsorry/news/veda/klimaticka-zmena/96017413-velky-sprievodca-extremnym-pocasim-co-to-je-a-ako-suvisi-s-klimatickou-zmenou

No a čo to osídlené, rozvíjajúce sa, a v 15 storočí opustené Grónsko? 0.5C?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 12:00

Já nejsem alarmista.

To, že v teplém klimatu ubývá extrémních projevů počasí, ví každý klimatolog.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:12

Áno, to je pravda. Nie ste klimaalarmista.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:33

To, že v teplém klimatu ubývá extrémních projevů počasí, ví každý klimatolog. - tak neviem, ktorý klimatológ ???, lebo na SHMÚ (Slovenský hydrometerologický ústav) tvrdia, že v dôsledku otepľovania pribúdajú extrémy počasia.

https://www.shmu.sk/sk/?page=1379

Následky globálneho otepľovania, poveternostné katastrofy

Ostatných 10-12 rokov je aj na Slovensku zaznamenaný rast výskytu extrémnych denných úhrnov atmosférických zrážok, čo vedie k miestnym povodniam v rôznych častiach republiky. Od roku 1996 až 2004 patrili na Slovensku k rokom s rozsiahlymi prívalovými povodňami. Povodne na riekach Váh, Hron, Morava, Kysuca, Orava, Torysa a ďalšie. Najničivejšie povodne boli v roku 1999, kedy bolo zaplavených 181 433 ha územia a spôsobené škody dosiahli výšku takmer 4,5 miliardy Sk.

S globálnym otepľovaním do určitej miery pravdepodobne súvisí aj víchrica z 19. novembra 2004, padavý vietor - bóra, ktorý sa prehnal Tatrami a na rozlohe 12 600 ha spôsobil vyvrátenie a vylámanie lesných porastov v páse lesa širokom 3-4 km a dlhom 40 km. Je možné predpokladať, že frekvencia výskytu poveternostných javov bude narastať, čo bude mať za následok zhoršenie kvality ľudského života a bezpečnosť obyvateľstva, hospodársku produkciu (Pecho a Polčák, 2009) a (Pribullová a Pecho, 2008).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:43

To, že v teplém klimatu ubývá extrémních projevů počasí, ví každý klimatolog. Aký klimatológ. Zatiaľ nachádzam presný opak vášho tvrdenia.

Ako uvádza aj zatiaľ posledná správa IPCC z roku 2007, prípadne jej "európsky ekvivalent" publikovaný o rok neskôr (správa Európskej environmentálnej agentúry o vplyvoch meniacej sa klímy v Európe - Impacts of Europe’s changing climate), extrémy súvisiace s teplotou vzduchu a atmosférickými zrážkami zaznamenali na väčšine pevnín v 20. storočí významný rastúci trend a pravdepodobnosť, že ich časový a priestorový výskyt bude aj naďalej narastať, je vysoká.

Posledné desaťročie (2001 - 2010) sa poveternostnými anomáliami len tak hemžilo a minulý rok bol z tohto pohľadu naozaj mimoriadny. Možno trochu predbehneme, ale odvážime sa predpokladať, že tento rok bude minimálne rovnako extrémny.Vyššia vlhkosť atmosféry znamená nevyhnutne aj viac dažďa. To je celkom zjavné. Ale ako sa hovorí, nie je dážď ako dážď.

.Búrlivejšie počasiePodľa mnohých vedcov, väčšie množstvo vlhkosti a energie v atmosfére v kombinácii s teplejšími oceánmi vedie k silnejším hurikánom. Rok 2010 bol napríklad prvým rokom, kedy sa nad Atlantickým oceánom súčasne vytvorili dva hurikány 4. kategórie (Igor a Júlia). Okrem toho, meniace sa podmienky v atmosfére zvyšujú pravdepodobnosť výskytu veľmi silných búrok.

https://cepa.priateliazeme.sk/nas-archiv/zo-sveta/993-globalne-otepovanie-a-extremne-poasie-o-na-to-hovori-veda

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 12:08

Na jihu a západě Grónska dosahují teploty v současnosti v létě až 24 stupňů. Proč by to nemohlo být i dobách Vikingů?

Vikingy vyhnala z Grónska Malá doba ledová a nikoli současné klima.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:16

Súhlas. A možno aj vyššie - teplomery neboli.

Len by som dodal, že to teplo pred malou dobou ľadovou nebolo spôsobené spaľovaním fosílnych palív.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 13:34

A ani Milankovičovými cyklusmi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 18.3.2023 17:53

No jo, tak čím?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 21.3.2023 8:29

Asi niečim, čo s ľuďmi a ich činnosťou nijako nesúvisí. Ale čo konkrétne? To vám nepovedia ani najväčší "odborníci" na klímu. Tí posledné desaťročia najmä strašia a predpovede im nevychádzajú. Podobne, ako kovidovým "odborníkom".

Šikanují lidstvo: klimatiční experti a jejich přepovědi.

https://rumble.com/v2e08ik-ikanuj-lidstvo-klimatin-experti-a-jejich-pepovdi.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 12:37

Myslím, pán Šejna, že sa mýlite, tých teplých zím bolo viac...

Historické extrémy počasia na Slovensku

V súčasnosti je jednou z najdiskutovanejších tém klimatická zmena a s ňou súvisiaci častejší a nepredvídateľný výskyt extrémnych javov počasia. V lete sa teploty šplhajú k 40 °C, v apríli nasnežilo, v decembri je 10 °C nad nulou. Ak je kľúčom k pochopeniu toho čo je a bude minulosť, mali by sme sa jej obzvlášť venovať. Príroda sa s ľudstvom nemaznala ani pred stovkami rokov. Množstvo zaujímavých informácií súvisiacich s extrémnym počasím môžeme nájsť najmä v starých kronikách. Napríklad:

Rok 1135 – pre dlhotrvajúce sucho vyschol Dunaj tak, že sa dal prebrodiť.

Rok 1186 – po celej strednej Európe panovalo príjemné blaho, neslýchaná mierna zima. Vo februári bolo možné nájsť jablká veľké ako lieskové orechy. V máji dozrievalo ovocie a obilie.

Rok 1258 – v januári rozkvitli stromy, v máji sa už žalo a na konci júla bolo vinobranie.

Rok 1473 – v júni až novembri bolo v okolí Levoče také sucho, že sa od slnečnej páľavy lesy zapaľovali, na poliach sa aj korene vypálili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 10:43

Omyl. Globální teplotní projev G.W. není vázán na existenci teploměrů ale na existenci dohody o TŘICETILETÍM SHLAZENÍ DAT iniciované mezinárodní meteorologickou společností. To s cílem globální meteo- jevy, trendy... charakterizovat tak, aby mezi nimi bylo možné rozlišovat s hlediska příčin i povahy. Konkrétněji s cílem odlišit periodické vlivy Sluneční a oceánských cirkulací od dlouhodoběji působících vlivů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 11:08

Vikingovia roku 986 osídľujú Grónsko, ktoré nazvali „Zelená zem“. Do roku 1200 počet obyvateľov Grónska stúpol na 3000. Na príjemných zelených pláňach južného Grónska Vikingovia chovajú ovce a ich populácia rastie. V tomto období je osídlených viacero severných častí našej Zeme.

Grónsko opustili v 14 - 15 stroročí. Asi si uvedomili, že prešvihli tridsaťročné zhladenie dát?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 11:17

Pane Boháčku nikoliv Vikingové ale pro vraždu tamní psanec E.Rudý si vymyslel název ostrova podle barvy pobřežních travin aby oblbnul a nalákal spoluosadníky dobrodružného ražení k výpravě která posléze pro neochotu přijmout životní styl místních inuitů skončila tragicky. Jeho lež se tehdy zprvu zdařila ale u některých se zřejmě traduje doposud.

Příznačně ale podobně tragicky může zkončit neochota přijmout dnešní civilzaci zásadně jiné, konkrétněji nefosilní, životní počínání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.3.2023 11:33

P. Rada. To bola veľmi efektívna lož, až taká, že ovplyvnila klímu ostrova a populáciu Vikingov.

Do roku 1200 počet obyvateľov Grónska stúpol na 3000. Na príjemných zelených pláňach južného Grónska Vikingovia chovajú ovce a ich populácia rastie. V tomto období je osídlených viacero severných častí našej Zeme.

Ale po tristo - štyristo rokoch sa prejavil ich zlý životný štýl a tí z Grónska odišli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 19.3.2023 7:18

Asi nebude problém navrtat v Grónsku ledovec a naměřit jak bylo před xx 00 lety. Také sondy do rašelinišť by mohly říci které kytky tehdá rostly protože jejich pyly se zachovají v rašelině bez problému. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 18.3.2023 10:46

Pan Kindl nepíše fakta, pan Kindl si vymýšlí, pan Kindl nečte články našeho přeního klimatologa Jiřího Svobody, který se zabývá dějinami počasí, nečetl vynikající knihu Pád Říma od Kyle Harpera, který popisuje na základě vědeckých výzkumů klimatické změny, které vedly k pádu Říma a ani nečetl knihu Německo od Češi Ferdinanda Sebita, která se podrobně zabývá soužití Čechů a Němců od dob Velké Moravy a klimatem, které na tyto změny mělo vliv. V Evropě byla vydaná třikrát a u nás zatím jednou. Takže si opravdu vymýšlím. Omlouvám se všem, že si vymýšlím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.3.2023 11:44

Tu knihu mám doma už 20 let. Nic takového, co tvrdíte, tam není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 10:21

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-22000-let

https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD#/media/Soubor:V%C3%BDvoj_pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_teplotn%C3%AD_anom%C3%A1lie.svg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 18.3.2023 11:35

Udivuje mně, že vliv skleníkových plynů platí jako dogma. Co sluneční cykly? Co běžné výkyvy globálního klimatu? Jak měřili teplotu bez teploměru před třeba 500 lety?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2023 13:06

"Udivuje mě", že fyzikální opakovaně nezávisle ověřitelný staletí známý jev odlišných radiačních vlastností atmosférických plynů vzhledem k různým frekvencím světla či infrazáření... považujete za "dogma".

Před 500 lety se psal rok 1523 a to se ještě přímá měření na jednotné teploměrné stupnici nepraktikovala. Paleoklimatologie ale přesto dokáže odvodit teplotu s tzv proxi dat i do daleko hlubší minulosti:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Paleoklimatologie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Teplom%C4%9Br

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Chrastina 18.3.2023 16:36

Pane Písaříku, celý ten grýndýl je zpupně dogmatický. Totiž na oteplování mají především vliv vodní páry, CO2 na něj má jen nepatrný vliv, nějakých 14 setin procenta. To je ta bohapustá demagogie, jíž klimaalarmisté oblbují svět. A ono proklamované neutrální CO2 nejenže nelze logicky dosáhnout, při čemž právě na tomto dogmatickém nesmyslu stojí bilionové náklady, které klimaalarmisté bezostyšně vytahují z kapes nám daňovým poplatníkům. A pak je tu ještě další věc, totiž bez přítomnosti CO2 v ovzduší by zaniklo veškeré rostlinstvo, jelikož to stojí a padá s jeho výskytem pro fotosyntézu. Tož tak

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 19.3.2023 13:20

"Jak měřili teplotu bez teploměru před třeba 500 lety?" Inu "jednouše" vyvrtali do ledovce v Antarktidě, v Grónsku aj. jádra ledu, pak je nasekali na disky, rozmrazili a stanovili poměr mezi izotopem kyslíku 16 a 13. v bublinkách vzduchu ten totiž odpovídá tehdejší teplotě vzduchu. Vrt Vostok jde "jen" 400 000 let nazad. Dá se to nahledat ve Wikipedii. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 19.3.2023 13:31

JLend e Hledal jsem nenašel. Redy dva dotazy? Jak se určí stáří ledovce - třeba v diluviu? Jaká je chyba měření podle vámi uváděného poměru izotopů O2 ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 20.3.2023 8:46

https://cs.wikipedia.org/wiki/Klimatick%C3%A9_zm%C4%9Bny stáří se tam určuje asi z prachu kde jsou nejen 14C ale i jiné prvky. No chyba měření jistě bude větší nežli z rtuťového teplotoměru v Klementinu, ale ty změny jsou dosti veliké, myslím přes 10 oC. No je to docela zajímavé čtení, doporučuji. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 19.3.2023 14:02

Ještě bych rád upozornil na význam slova proxy a tedy i proxyteploty,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 20.3.2023 9:06

Jistěže, proxyteploty jsou ve vrtech do ledovce spočítány nepřímo, z poměru izotopů 13O a 16O. Jistěže nějaká chyba tam je, a je známá, ale vrty v ledovcích v Grónsku se shodují s Antarktidou. No nakonec ani ten CO2 už se asi dneska nedělá gravimetricky absorbcí v louhu, ale měří se jako pohlcení v infračerveném paprsku, čili vlastně také proxy. Ale nedělám do toho, rád se poučím. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek