Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
STRAŠENÍ: Česko se otepluje dvakrát rychleji
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Mokrý 18.3.2023 15:14JO a všeho moc, škodí |
|
|
P. Kmoníček 19.3.2023 9:10Chvála Bohu, že nás už zase někdo šidí a že případné neúspěchy máme zase na někoho svést. Nejprve to byli kapitalisté, potom komunisti a teď daleko nejúspěšnější EU. Nejšťastnější éra české kotliny asi byla v jeskyních a na stromech |
|
|
V. Kučer 18.3.2023 10:48Lidovci by se měli vrátit ke svému křesťanskému bohu který je mnohem levnější než současný zelený. Církevní restituce nás přijdou na nějakých 150 miliard, Green Deal stojí 10x více. |
|
P. Rada 18.3.2023 11:02Nejen Lidovci ale lidé by se obecně měli vrátit k povědomí, že jsou něčím přesahováni a součástí něčeho podstatně širšího než jen finančních toků. Peníze které Vám příznačně předně vrtají hlavou jsou navíc od reality G.W. a planetárního Života odtrženy už jen s principu makroekonomické odtrženosti od jakéhokoli reálného krytí. Kolik peněz podle Vás stojí život civilizační či biosféry? |
|
L. Písařík 18.3.2023 11:14A já bych vám řekl, že dík teplé zimě jsme ušetřili něco v našich peněženkách a asi 15 % plynu a tak jsem celý rád, že teplo je. Ještě snad, kdybyste mohl něco udělat s teplotními výkyvy najaře, loni mi mráz zničil polovinu květů meruněk. |
|
|
P. Rada 18.3.2023 11:27Ano teplé zimy nám rozhodně šetří výdaje za otop např dřevem.... Na druhou stranu ale rostou nákladnější výdaje za násobně jak dřevo dražší el energii ženoucí klimatizace za častějšího letního vedera. Nejvýznamější je však teplotně/ komplexně navozené zdražení potravin. Celosvětově totiž prodkuce potravin v důsledku glob posuvu +o 1.2C a takto navozených such a povodní poklesla už o 21%. Přitom je důvodný předpoklad, že tento vývoj bude dál ještě rychleji eskalovat. Lidstvu tak do budoucna hrozí nikoliv tolik změny samotných teplot ale spíše nedostatek potravin, jimž efektivně nedokážeme prostředí růstu klimatizovat. https://theconversation.com/a-year-of-hunger-how-the-russia-ukraine-war-is-worsening-climate-linked-food-shortages-181160 |
|
|
V. Chrastina 18.3.2023 15:28Člověk by řekl, že za jménem RADA se podle všeho schovává jakási klimaalarmická neziskovka, nebýt ovšem těch humpoláckých gramatických a syntaktických chyb v psaném projevu. Tož tak. |
|
|
P. Rada 18.3.2023 17:22Gramatické, syntakticé, překlepové... chyby jsou nepochybně mou ostudnou stránkou která žel zvláště u někoho citlivějšího může snižovat i význam obsahu. Jde to na vrub mé vrozené dislexie, horšícího se zraku i obecně stařecké nepozornosti, roztržitosti... Navíc ještě koktám, kulhám, jsem hrbatý... a tímto vším by jste také mohl argumentovat aniž bych to zde byl schopen vyvrátit. To ale neděláte podobně jak neuvádíte věcné výhrady k obsahu mých sdělení. S povděkem proto kvituji, že k obsahovému smyslu příspěvků nic nenamítáte. Celkově děkuji za utvrzování ve smysluplnost situace, kdy i při nesporných osobních negativech diskutujícího může mít smysl znovu a znovu se pokoušet popisovat svět co možná pravdivěji. |
|
|
J. Jurax 18.3.2023 17:39No jo no, vite, hlavně jste s prominutím zelený magor. |
|
|
V. Kolman 19.3.2023 0:39No tak se pane Rado už konečně přiznejte i k tomu, že jste jako malý hošík trhal mouchám nožičky P.S. - Příspěvků od různých autorů, zcela prostých gramatických chyb je tu dosti málo - korektor by si smlsnul. |
|
|
J. Lukavsky 19.3.2023 7:13"prodkuce potravin v důsledku glob posuvu +o 1.2C a takto navozených such a povodní poklesla už o 21%." No to je zajímavé, protože výnosy v zemědělství stouply a odolnost proti suchu se zvýšila... díky zvýšené koncentraci CO2. Ale to není žádný div, už dávno se to ví, a zkoušeli to ve sklenících kde přidávali CO2. Ale je to drahé, pokud není zdroj CO2 ze sousední výrobny cementu kupř. Každá mince má rub i líc. J.L. end |
|
|
V. Kučer 18.3.2023 13:56Důchodci nechápou že záchrana planety má přednost a není to levná záležitost. |
|
|
V. Novak 18.3.2023 16:54Důchodci nechápou, proč zachránci planety ji nezachraňují za své, ale za jejich. |
|
|
P. Rada 18.3.2023 17:32Mnozí dnešní důchodci v Česku by měli vnímat jako pozitivum, že oproti moudrým mementům s pohádek učících už v dětství o prokletí pokladů uložených pod zemí..., si svět na pozadí jimi tolerovaného vládnutí despotů a rabování fosilů i dalšího bohatství, ještě beztrestně užili. |
|
|
L. Písařík 18.3.2023 10:46Člověku bývá vždy lépe tam kde je teplo než tam, kde je chladno. jinak by lidé bydleli spíše na pólu. To jsem vyzkoumal na vlastní kůži v experimentu delším než 80 let. Dokonce si myslím, že v minulosti bylo i tepleji. Důkaz nacházím v katastrálních mapách, kde jsou tratě v n.v. nad 450m pojmenovány Vinohrady nebo Vinohrádky. Viz třeba Čebín, kde si pan farář pěstoval mešní vího sám, nebo Boskovice, Elna Dukovany, Hrotovice a další. Dokonce ulice kde bydlím se jmenuje Vinohrady, ač jediný vinohrad zde dnes máme my, celých 12 hlav. Loni se celkem urodilo a tak jsme si sami vyrobili burčák. Ten byl |
|
|
P. Rada 18.3.2023 11:09Pane Písaříku úvodem nejspíše omyl. Životu i člověku bývá obecně nejlépe v optimálních podmínkách. Zkuste si alespon myšlenkově také vyzkoušet kde asi vydržite déle s dnes běžnými prostředky odívání. Zdali a jak dlouho v teplotě o 20C vyšší než je tělesná nebo naopak o 20C nižší. |
|
|
L. Písařík 18.3.2023 11:24Netřeba zkoušet, to ví i náš pejsek Meginka, když je jí v létě horko, jde si lehnout na kamennou podlahu do stínu aby se ochladila. Pracoval jsem před 40ti roky v Burmě, první rok byl dost krutý, přijeli jsme na začátek monzumů, ale druhý rok, kdy teploty nabíhaly postupně, jsme přivykli, dokonce i Pepík, značně při těle, horko snášel dost dobře. Horší byly mozumy, skoro 100% vlhkosti, potíte se a pot neschne, prádlo bez stropního fénu neusušíte a ve skříňce s oděvy musíte mít stále rozsvícenou žárovku, aby oděv nezplesnivěl. Pak je pochopitelné, že domorodci nemají příliš mnoho oblečení. |
|
|
P. Rada 18.3.2023 12:12Přímé zkušenosti s tropů nemám ale tím spíše jak žřejmě znáte svět je mi pak divné Vaše původní tvrzení: ..."Člověku bývá vždy lépe tam kde je teplo než tam, kde je chladno." Máte snad za to, že součastné zatím relativně mírné projevy G.W. jsou už ty konečné? Variant vývoje je zatím snad ještě několik. Rok od roku jsem však skeptičtější: https://www.databazeknih.cz/knihy/sest-stupnov-posledne-varovanie-454316 |
|
|
L. Písařík 18.3.2023 13:55Souhlasím, i já jsem skeptičtější v tom, jestli drahá a málo učinná opatření, zejména v tom, že všechny státy nejsou ochotny vydávat takové sumy peněz, mají nějaký smysl. Protože, jak ovlivní světové klima to, že Evropa sníží svá 8,5% na polovinu a navíc, výsledky se mají projevit až za 35 roků? Nerad bych opakoval historku o tom, jak se prohne most, když na něj usedne moucha. |
|
|
J. Jurax 18.3.2023 17:49Ale ... Vy vskutku máte za to, že nám hrozí 57°C ve stínu? I Vy žertéři jeden ... :-) |
|
J. Kindl 18.3.2023 10:26Máme historické zprávy o pěstování melounů v Polabí, dvojí úrodě jablek a hrušek v jednom roce i o chladnech, kdy i v létě sněžilo. První, chladné období, které se nás již přímo týká, začalo na konci druhého století. Chlad a neúroda zprvu donutily germánské kmeny zaútočit na hranice Římské říše. Roku 182 byla taková zima, že v Čechách i v létě sněžilo. Silné ochlazení trvalo přibližně 400 let. Pak následuje doba oteplení v 9. až 13. přineslo Evropě stabilitu a tehdy také vznikly základy dnešních států. S klimatickým optimem souvisí i pěstování vína. Kvalitnější (a také teplomilnější) odrůdy přišly do Čech až vlastně na počátku dalšího chladného období s Karlem IV. To, ale neznamenalo, že by se u nás víno nepěstovalo už dřív. V Čechách i na Moravě objevovala řada domácích odrůd. Ty se využily na konci příznivého období, kdy se ochladilo a dovezené burgundské odrůdy museli zemědělci roubovat a křížit s odolnějšími domácími. Teprve poté se vinařství v Čechách pevně uchytilo. Jenže v 17. století přišla malá doba ledová, která tento obor prakticky zlikvidovala, víno se muselo dovážet a podražilo a od těch dob se v Čechách začalo pít převážně pivo. |
|
M. Šejna 18.3.2023 10:33Melouny se v Polabí pestovaly vždy. To jen vy to nevíte. Dvojí úroda jablek a hrušek je pitomost. Dvojí úroda se týkala jahod nebo obilí. |
|
|
J. Kindl 18.3.2023 10:53Dobové dokumenty z té doby nemluví pravdu ale lžou. Nemluví pravdu, že Karel IV si pro melouny do Mělníka posílal povozy a nepíše pravdu přední klimatolog Jiří Svoboda, který se zabývá dějinami počasí, ale pravdu má pan Šejna on ví, že je pitomost dvojí úroda jablek a hrušek a pokud se o tom se píše v kronikách je to lež. On to ví nejlépe. |
|
|
M. Šejna 18.3.2023 11:40Popište místnímu osazenstvu, jak lze donutit jabloně a hrušky rozkvést dvakrát do roka. |
|
|
M. Boháček 18.3.2023 12:48No, tak v tomto roku by to teoreticky časovo aj bolo možné... Ale či to tak aj bolo, to neviem. Rok 1186 – po celej strednej Európe panovalo príjemné blaho, neslýchaná mierna zima. Vo februári bolo možné nájsť jablká veľké ako lieskové orechy. V máji dozrievalo ovocie a obilie. |
|
|
M. Šejna 18.3.2023 14:42Ano, v roce 1186. Takže beru zpět své tvrzení o roku 1286. Spletl jsem se o sto let. Ovšem ani v tom vyjimecnem roce 1186 nebyla dvojí úroda jablek a hrušek. Jen dozrály dřív |
|
|
L. Písařík 18.3.2023 10:51V roce 1952 jsme v červnu z oken školy ve Vysočanech u Znojma pozorovali, jak padá sníh a napadlo ho, že byl bílý poprašek na trávě. A pan učitel pravil, že to musí zapsat do kroniky. |
|
|
P. Rada 18.3.2023 10:54Ano takových pěstitelských svědectví se jedinci může zdát hodně ale při potřebě pokrýt globální jevy už četnost naprosto selhává. Primární problém také historicky tkví už jen v doložitelnosti genetické homogenity pozorovaného. Dnes se proto oborem zvaným fenologie studuje totéž ale daleko precizněji ve fenologických zahrádkách umístěných hned vedle meteostanic a rozesetých s homogenně předpěstovaným materiálem jednoho zdroje do širší pozorované oblasti - např. severního mírného páma. Přesto tato metoda nepostihne jak vývoj na pouštích tak poblíž polů a o míře jevu G.W. tak jen spoluvypovídá. |
|
|
J. Kindl 18.3.2023 10:08Čtu historickou knihu, kde se píše, že v 9 století až do 13 století stoupla v Evropě teplota o 2 až 4 stupně a to vedlo k agrární revoluci a zejména v Čechách se projevila nutnost pracovních sil ke klučení lesů a obdělávání polí. V té době příchází k nám z Bavorska, Saska Němci. Takže střídání teplot je normální a nikdo se z toho nehroutil. Třeba v době Říma se vozilo obilí z Egypta a za několik let to bylo obráceně. Na svazích Alp se pěstovaly olivy a za pár let už tam ledeovec. ještě stále v době Říma. |
|
|
M. Boháček 18.3.2023 10:16Pán Kindl, tieto fakty tu nepíšte, lebo pán Rada bude musieť zmeniť argumentáciu. A ubrať z dramatičnosti jeho +1.2C. P. Rada 18.3.2023 9:44
Malá doba ledová byla zřejmě zapříčiněna výkyvem v intenzitě sluneční činnosti. Teplotní dopad na Zemi přitom ale nestačil nevybočit s tolerance +- o.5C. Nástupy i poklesy glob teploty tehdy nastaly řádově pozvolněji jak dnes, kdy už jsme glob na +1.2C. |
