Neviditelný pes

ROZHOVOR: Klimatický jehovismus

Právě jste vydal novou knihu s názvem „Obchodníci se strachem – průvodce skeptika po klimatické apokalypse“. Předmluvu ke knize vám napsal exprezident Václav Klaus. Proč kniha vznikla? Co byste její pomocí chtěl lidem objasnit?

Chci veřejnost varovat, že mocenská elita nepřestala s propagandou v roce 1989. I dnešní režim má svou propagandu a je třeba číst velmi skepticky, co čtete v médiích. Fake news, dezinformace, to jsou slova, která se dnes hodně skloňují. Bohužel nejde jen o akademickou diskusi ve věži ze slonoviny. Pokud uvěříte statistickým trikům, může to spoustu lidí stát život. Například neuvážený zákaz DDT stál život asi milion lidí ročně kvůli malárii. Nadšení „zachránců klimatu“ pro biopaliva způsobilo v rozvojových zemích hladomor. Proto je tam také předmluva od ekonoma, který tohle porovnávání přínosů a nákladů silně vnímá. Není totiž pravda, že předběžná opatrnost nic nestojí.

Tvrdíte, že OSN manipuluje s daty o globálním oteplování. Můžete to prosím pro čtenáře trochu rozvést?

Nejprve musím zásadně zdůraznit, že my nepopíráme změnu klimatu. Ale alarmisté mají snahu zamlčovat, že současné teploty nejsou na Zemi poprvé. Zamlčují například, že před 500 lety byla mnohem větší sucha než nyní. A snaží se data „přihřívat“, aby oteplení vypadalo větší a větší. Ikonickým příkladem je „hokejkový graf“. Když se podíváte na graf teplot 20. století dnes a na jeho novou edici za pár let, vždy zjistíte, že oni dodatečně stará data poněkud přifoukli. Desítky let staré události se přepisují jako v Orwellově románu 1984. Kdy mluvili pravdu, tehdy či nyní?

Středoškolští studenti se nyní ve velkém zabývají otázkou klimatu, konkrétně v rámci pravidelných pátečních stávek Fridays for future. Je podle vás klimatická změna opravdu palčivým problémem, kterému může člověk alespoň částečně předejít?

Kdyby dinosauři věděli, že se mohou zachránit stávkováním, mohli tu být ještě s námi. Ale vážně. Klima se měnilo i v dobách, kdy jsme ještě lezli po stromech. Takže ne, klimatickou změnu zastavit nemůžeme ani mávátky, ani stávkami. Můžeme se ale na změnu klimatu adaptovat. Můžeme ochladit mikroklima měst (tzv. městské tepelné ostrovy), můžeme vybavit budovy klimatizací, jako to mají ve Středomoří. Můžeme se snažit zadržovat vodu v krajině, protože do asfaltu a betonu se nevsákne. Místo chladnomilných severských smrků můžeme u nové výsadby spíše dávat borovice, které se hodí pro teplejší a sušší místa. Ale vždy je třeba racionálně zvažovat přínosy a náklady. Panikařit, jak výslovně doporučují studentští aktivisté, to fakt nepomůže.

Jak zhodnotit ony studentské protesty? A proč se podle vám dostává protestujícím studentům tolik mediální pozornosti?

Protože mají dobře vyřešenou tzv. mobilizaci zdrojů. Tyhle lidi podporují svými granty nadnárodní byrokracie, které vidí v klimatických regulacích šanci na posílení své moci. A tleskají tomu „dobyvatelé renty“, kteří chtějí zeleně podnikat, tedy čerpat dotace. A na vzrůstající kvalitě propagandy je to vidět. Například tu dojemnou legendu o jurodivé švédské holčičce Grétě, která prorocky varuje lidstvo, tu také stvořila profesionální marketingová agentura. Jde o projekt pana Ingmara Rentzhoga z marketingové agentury Laika Consulting. Tohle má dlouhou tradici, vzpomeňte třeba na tzv. „proroctví slepého mládence“ ze středověku.

Obstojí tvrzení mladých bojovníků za klima, že na zásadní změnu máme posledních 12 let? Nebo jde jen o obchod se strachem, ve kterém jsou tito studenti pouhými pěšáky?

Já bych ty klimatické aktivisty nahnal do velké místnosti a donutil je přečíst si, co ta zpráva klimatického panelu OSN říká doopravdy. Oni potřebují více hodin čtení, naučit se ověřovat si informace. A ne se ulejvat ze školy. Ten klimatický panel OSN netvrdí, že máme posledních 12 let. Klimatologové OSN pouze analyzovali jeden scénář, kdy by emise CO2 mohly růst až do roku 2030 a pak by začaly klesat. Stejně tak můžete zpracovat scénář pro rok 2025 nebo 2050.

Klimatický jehovismus s proroctvími, která stanoví datum konce světa? To do racionální debaty nepatří. Kolikrát už jsme jim naletěli! My jsme slyšeli Římský klub prorokovat, že ropa dojde do roku 1992. Z osmdesátých let si pamatuji slogan, že planeta nepřežije rok 2000.

Podle publicisty Ondřeje Slačálka představuje studentská stávka za ochranu klimatu historickou událost. Slačálek přirovnává kritiky studentských demonstrantů argumentačně k jakešovskému režimu. Ten lidem také říkal, aby se raději věnovali činnostem, které nebudou přímo ohrožovat režim…

Pan Slačálek ve svém textu „Boj o klima v českém oligarchostánu“ říká, že není fair studenty kárat, ať se snižováním emisí začnou asketicky u sebe. Souhlasím, snížit svou uhlíkovou stopu o zlomek promile, to opravdu světem nepohne. Anarchista Slačálek ale dodává, že skutečným řešením je změnit „systém“, chce tedy demontovat kapitalismus. Zní to hezky. Ale já bych připomenul, jak zatím pokusy o nahrazení kapitalismu dopadly. Stalin. Hitler. Mao. Pol Pot. Stejně neberu jeho výpady proti „oligarchům“. Pokud to jsou „zelení“ oligarchové, to se s nimi klimatické hnutí rádo kamarádí. Vždyť stvořili celou solární mafii.

Ideologické znásilňování dětí také není nový vynález. Podívejte se do Kimovy Severní Koreje, kde rudí pionýři chodí také s mávátky na demonstrace. Mládež, které režim vymývá mozek a snaží s děti poštvat proti rodičům? To jsme viděli v komunismu, fašismu i u náboženských sekt. Co je na tom historicky nového?

Dále Slačálek ve své úvaze na serveru A2larm cituje klimatologa Kevina Andersona, podle kterého by ke snížení globální uhlíkové stopy stačilo, kdyby deset procent nejbohatších zredukovalo svoji spotřebu na úroveň průměrného Evropana. Opravdu by to něčemu pomohlo? A měl by se v této věci nějak angažovat třeba stát?

Omyl. Původním zdrojem tohoto tvrzení je nadace Oxfam. Jenže těch tzv. 10 % nejbohatších to nejsou žádní zlí továrníci v cylindrech, jak si myslí anarchista Slačálek. Země OECD, tedy vyspělé průmyslové země, tvoří 19 % světové populace. Čili těch 10 % nejbohatších lidí na planetě to je hlavně střední třída vyspělých zemí. To jsou lidi jako vy a já. Jestli si chce svůj plat a spotřebu snížit na polovinu pan Slačálek, tak já jsem pro, ale ať začne laskavě od sebe. To by nemohl ani jezdit metrem.

V souvislosti s tématem mi to nedá se nezeptat – jaký je vás osobní pohled na často diskutovanou problematiku případného rozšíření volebního práva na mladší osoby, třeba od 16 let?

Já jsem pro, ale teprve v okamžiku, až se bude dodržovat ústava tohoto státu. Tedy až ze škol zmizí politická agitace. Škola má být místem poznání, ne indoktrinace. Naopak chci poděkovat učitelům a ředitelům, kteří vedou studenty k samostatnému myšlení. Stejně tak si cením studentů, kteří nepropadli tomu třeštění, a těch je většina.

Jak se stavíte k jaderné energii? Je pro Česko do budoucna klíčová, nebo bychom se měli inspirovat v Německu a Francii a začít ji pomalu omezovat ve prospěch obnovitelných zdrojů?

Žádné obnovitelné zdroje neexistují, snad kromě topení dřívím. Solární panely i větrné elektrárny se vyrábí z křemíku, oceli a dalších neobnovitelných zdrojů. Já jadernou energetiku podporuji, protože když ponecháme stranou sci-fi mytologii o mutantech z Černobylu, tak má za sebou asi nejméně obětí na životech. Jaderné elektrárny nemají emise skleníkových plynů, fungují i v noci a nevraždí nám ptactvo, na rozdíl od mlýnků na maso, tedy větrníků.

Jaký vliv má současné zpřísňování ekologických norem v EU na ekonomickou kondici Unie? A pomáhá skutečně ve světovém měřítku něco zlepšit?

V Evropské unii vzniká jen 9 % světových emisí CO2. Takže opravdu vůbec nezáleží na tom, jaké závazky snižování emisí přijmou v Bruselu. Jde jen o rituální symbolická gesta. Asi jako když šaman tančí dešťový tanec kolem ohně.

Vzdělaný vegan, který kompostuje a jí jen organickou stravu, má pořád vyšší uhlíkovou stopu než dělník, který tofu nevezme do úst. Protože rozhodující nejsou gesta (virtue signalling), ale výše příjmů. Viz studie „Good intents, low impacts“ z roku 2017. Paradoxně nejvyšší uhlíkovou stopu mají hlavně ekologicky smýšlející lidé. Tzv „postmateriální hodnoty“ vyznávají pochopitelně hlavně střední vrstvy, které materiální nedostatek netrápí. A blahobyt rovná se vyšší uhlíková stopa. Jediný způsob, jak emise razantně snížit, je cílené zhoršování chudoby. Hodně štěstí s takovým programem u voleb.

Ptal se Marek Korejs, PL, 29.3.2019

zpět na článek