ROZHOVOR: Jak je to se zrozením aktivistky Grety

V Madridu skončila 25. konference OSN o klimatu. Média referovala, že jednání zkrachovalo a ekologové tvrdí, že nepřineslo žádné výsledky a skončilo fiaskem. Jak závěry summitu čtete vy?

Ursula von der Leyen, nový „Führer“ Evropské unie, vyhlásila za svůj cíl, aby Evropa byla uhlíkově neutrální do roku 2050. Chtějí na to věnovat čtvrtinu rozpočtu EU 2021-2027, takže finančně nás čeká dost smutný úděl – proto se tomu říká tak neradostně „zelený úděl“. Debakl v Madridu ovšem ukazuje, že zbytek světa tak hloupý jako EU není.

Jak pohlížíte na mínění některých ekologických aktivistů, kteří tvrdí, že řada států upřednostnila zájmy fosilního průmyslu před záchranou planety pro budoucí generace? Summit za rok ve Skotsku prý bude poslední šancí pro svět v tomto směru…

Konspirační teorie o fosilním průmyslu jsou úsměvné. V cestě zelenému hnutí přece nestojí uhlobaroni, nýbrž obyčejní lidé. Když jim zdražíte třeba naftu, začnou demonstrovat jako žluté vesty ve Francii. Nebo jim zdražíte veřejnou dopravu a začnou demonstrovat jako lidé v Chile. Právě kvůli těmto nepokojům přece musela konference na poslední chvíli uprchnout do Madridu. Na začátku byla smlouva magistrátu hlavního města se zelenými barony, že veškerou energii bude metro brát ze zelených zdrojů. Výsledkem bylo zdražení a rozhořčení obyvatel.

Politici jsou podle Ústavu pro světové zdroje (WRI) „odtrženi od naléhavých poznatků vědy a požadavků svých občanů v ulicích“. Je to tak? V čem se na poli změn klimatu posouvá vědecké poznání a zkoumání? Na co nového se přišlo?

WRI je jen skupina aktivistů jako Hnutí Duha. Není to žádný vědecký ústav, jen se snaží falešným názvem zmást lidi. Důvodem toho, proč městská střední vrstva vyšla do ulic, není žádný vědecký poznatek WRI. Důvodem této vlny aktivismu je Donald Trump, který odstoupil od Pařížské dohody. S touto prohrou se klimatické hnutí dodnes nesmířilo.

Největší spory v Madridu prý panovaly ve věci trhu s emisními povolenkami. Pokud byste to měl vysvětlit naprostému laikovi, o co ve věci emisních povolenek jde? A proč to působí takové dohady?

Vzpomínáte na mistra Jana Husa? Brojil proti prodeji odpustků. To totiž znamenalo, že bohatý si může koupit odpuštění svých hříchů, zatímco chudák se bude smažit v pekle. A klimatické odpustky (offsety, kredity) umožňují bohatým zemím jako Čína koupit si offset a emise pak nemusí nijak snižovat.

V ideálním případě hříšník kupuje offset od někoho, kdo emise bohulibě snížil a dává mu tím motivační odměnu. Často ale offsety vznikají fiktivně. Konference v Madridu se marně snažila přijít s pravidly, která by zamezila, aby se totéž účtovalo dvakrát. Někdy si totiž kredity jako své snížení emisí započítá jako prodávající, tak kupující.

Na summitu byla schválena tzv. Chilská a madridská výzva, která požaduje zpřísnění závazků pro objem emisí skleníkových plynů, které by naplnily cíle Pařížské klimatické konference z roku 2015. Podle nich by se teplota na Zemi do konce století neměla zvýšit víc než o 1,5 stupně. Dosavadní vývoj bez reakce světa by ji údajně zvýšil o stupně tři až čtyři. Na čem se tyto závěry a požadavky zakládají?

Podobná prohlášení nemají cenu ani toho papíru. I kdybychom přikročili rázně k činům, nikdy nepoznáme, jestli to mělo na klima nějaký dopad. Protože odhady budoucího oteplení jsou tak široké a mlhavé, že nelze rozlišit vývoj „s opatřeními“ a vývoj „bez opatření“. U obojího je chyba odhadu větší než jakékoli dosažené snížení. Asi jako když vám dieta slibuje, že zhubnete o 3 kg ± 6 kg za měsíc.

Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před svým zvolením mluvila o nutnosti dosáhnout v EU do roku 2050 uhlíkové neutrality. V českém prostoru se začalo objevovat, že by pro nás dosažení tohoto cíle znamenalo náklady 675 miliard ročně po dobu dvaceti let, což by znamenalo přes 5 tisíc korun měsíčně na obyvatele. Je to nesmysl, nebo to takto skutečně vychází? Kde by na to stát vzal?

Když uvážíte, že třeba 2018 příjmy a výdaje státního rozpočtu byly okolo 1 bilion 300 miliard Kč, tak je jasné, že nějaký nový výdaj navíc nemůže činit polovinu státního rozpočtu ročně. Tvrzení o 675 mld. ročně (tj. 60 tisíc ročně na občana) se šíří na internetu jako požár, ale podle mne je to nesmysl.

Podpora obnovitelných zdrojů (Bursíkův zákon) nás do roku 2030 má vyjít celkem na 1 bilion Kč (nebýt špatně nastavené legislativy, mohlo to být méně). Takže pokud Babiš tvrdí, že náklady na uhlíkovou neutralitu budou dalších 675 miliard Kč, tak by to nebylo nijak překvapivé číslo. Ovšem to, dle mého mínění, nemůže být ročně (jak tvrdí Fiala z SPD a ekonom Kovanda na internetu), ale celkem.

Dle webu vlada.cz by útlum uhlí měl být do roku 2050 vykryt zvýšením OZE (z cca 10 na 20 %) a zvýšením jádra (z cca 15 % na 30 %) – ta čísla jsem zaokrouhlil. Vláda totiž díkybohu počítá s jadernou energetikou. Rozšíření Temelína může stát několik set miliard (celkově), ale přinese stabilní zdroj elektřiny.

Hnutí Duha mluví už delší dobu o nutnosti uzavřít naše uhelné elektrárny, které vypouštějí víc zplodin než celá automobilová doprava v ČR. Máme takový výpadek čím nahradit? Nestačilo by pouze přestat vyvážet elektřinu do zahraničí?

Pokud nebudeme vyvážet elektřinu do Německa, tak se zhroutí evropská ekonomika. Protože Němci poté, co odstaví uhlí i jádro, budou v energetickém blackoutu. V Německu bez našeho vývozu elektřiny nastane černá hodinka.

My můžeme hovořit o energetické nezávislosti. Rakousko sice na oko prská nad jadernou energetikou, ale dlouhodobě má elektřiny nedostatek a dováží ji od nás. Nebýt Temelína, neměli bychom co vyvážet. Nicméně je to zajímavý nápad, uzavřít hranice, zakázat nějak dovoz energie do Německa a do Rakouska a nechat je „vykrvácet“, až kvůli zelené politice nebudou mít čím svítit.

Slavná aktivistka Greta se dopustila přešlapu, když v rozčilení na světové lídry, kteří podle ní opět ničeho nedosáhli, prohlásila, že bychom je měli „postavit ke zdi“. Později se omluvila a řekla, že tím myslela pohnat je k zodpovědnosti.

Její výmluva, že „att ställa någon mot väggen“ znamená pohnat někoho k odpovědnosti, předpokládá, že co pozemšťan, to pitomec. Je to očividně metafora o tom, jak někoho potrestat kulkou. Nemám rád cenzurování lidí kvůli barvitým výrokům na Facebooku apod. Ovšem od vůdce nějakého hnutí bychom měli žádat opatrnost ve volbě slov. Protože víme, co zfanatizovaný dav dokáže.

Kritici občas tvrdí, že si Gretu, třeba nepřímo, „vodí“ různé zájmové skupiny, které by z navrhovaných klimatických opatření výrazně profitovaly. Jsou to jen osobní útoky vůči mladé angažované Švédce, nebo lze nějaké spojení dokázat a podložit fakty?

Nápad organizovat stávky školáků za klima dostal švédský aktivista Thorén. Nenašel ale jiné ochotné lidi než Grétu. Ji s transparentem na ulici poslali týden před datem, kdy její matka vydávala svou knihu, kde líčí zrození aktivistky Grety.

Člověk, který ji na té ulici vyfotil a udělal z toho kampaň na Twitteru, byl pan Ingmar Rentzhog, realitní magnát a byznysmen, kterého o rok dříve v Denveru vyškolil Al Gore ve svém výcvikovém táboře Climate Reality. To je asi také náhoda. Rentzhogova firma We Don’t Have Time pak z Gréty učinila svého maskota a vydělávala na tom.

Gretin otec dělá manažera hercům i své ženě, operní pěvkyni. Nyní dělá manažera své dceři a až o své plavbě na jachtě přes Atlantik vydají dokumentární film, vydělají balík.

Každopádně politici, kteří ji nechají vystoupit na konferenci OSN, tam nechají mluvit jen toho, kdo slouží jejich zájmům. Jich se ptejte, proč si ji tam postavili.

Hnutí, které ve světě Greta prosadila, má své následovníky také u nás. Tito mladí mluví o tom, že pociťují „klimatickou tíseň“ a obávají se, že kvůli špatným rozhodnutím současných lídrů států je nečeká žádná budoucnost. Máte pro ně pochopení? Jak mohou svou budoucnost ovlivnit?

Mám pro ně pochopení. Také jsem to zažil. V posledním desetiletí komunismu jsem chodil na základní školu a zažil jsem vymývání mozků propagandou. Kreslili jsme Auroru, četli básničky o hodném strýčku Leninovi, chodili do průvodu na 1. máje. Mládež je pro indoktrinaci snadný cíl – musí sedět v lavicích a musí poslouchat. Mohou ale vzít svůj osud do vlastních ruku a začít číst a přemýšlet. Vlastní hlavou. Mladý člověk v sobě musí mít kousek rebela. A stát někde s transparentem „podporujeme cíle usnesení zasedání Evropské komise o udělení klimatických dotací v příští grantové výzvě podle odstavce cé bodu tři“, to s prominutím žádná rebelie není.

Otázky kladl Radim Panenka, PL, 22.12.2019

V březnu 2019 vyšla kniha Vítězslava Kremlíka OBHODNÍCI SE STRACHEM