Sluneční aktivita za rekordně vysoké globální teploty nemůže

Před pár dny vyšel na stránkách Neviditelného psa článek od pana Bartoně, který tvrdí, že současné vysoké globální teploty by mohla mít na svědomí vysoká sluneční aktivita. Já odpovídám krátce: NEMOHLA. A nemohla proto, protože už zhruba od poloviny 20. století má aktivita Slunce klesající tendenci. Poslední jedenáctiletý cyklus je dokonce tak slabý, že je nejslabší za posledních 100 let. Astrofyzikové se dokonce začínají klonit k názoru, že Slunce e připravuje na „oddychový čas“ a předvede nám v následujících desetiletích něco podobného jako před 350 lety Maunderovo minimum. Příčiny globálního oteplování jsou tedy úplně jinde než ve sluneční aktivitě.

Graf sluneční činnosti - od poloviny 20.století sluneční aktivita klesá, ale teploty rostou

Období od ledna do června 2015 bylo i přes klesající sluneční aktivitu v globálním průměru rekordně teplé. Navíc i posledních 12 měsíců (od července 2014 do června 2015) bylo nejteplejším dvanáctiměsíčním obdobím v historii měření.

Ještě počátkem letošního roku se v tisku hodně diskutovalo o loňské globální teplotě. Rok 2014 byl totiž zatím nejteplejším a překonal doposud nejteplejší roky 2010, 2005 a 1998. Překonal, ale jen o pár tisícin. Klimaskeptici proto vyrukovali s tvrzením, že rok 2014 možná vůbec nejteplejší nebyl a že se možná jedná jen o chybu výpočtů.

Tabulka - Čtyři nejteplejší roky (odchylka globálních teplot od průměru 20.století)

Jenže první polovina roku 2015 je úplně jinou kategorií a teploty letos zamířily opravdu velmi vysoko. Žádný růst o setiny, ale téměř o desetinu. A navíc se nedá očekávat, že by v druhém pololetí měly globální teploty poklesnout. Naopak, pravděpodobně ještě porostou. V Tichém oceánu totiž nastoupila kladná fáze klimatické oscilace zvané ENSO, tedy slavné El Niño. El Niño většinou vrcholí v prosinci. Díky tomu získalo i své jméno - El Niño Jesus (Ježíšek).

Graf epizod El Niño (teplá fáze) a La Nina (chladná fáze)

Tabulka 2 - odchylka 1.pololetí 2015 od průměru 20.století je už pod vlivem nastupujícího El Niño

Globální teploty v roce 2014 a 2015 zcela vymazaly klimaskeptické teorie o zastavení globálního oteplování, a klimaskeptická tvrzení, že klimatologické modely jsou zcela chybné, protože od roku 1998 se prý vůbec neotepluje. A pokud se podíváme podrobněji na oscilace ENSO, tak můžeme i pochopit, proč se zdálo, že globální oteplování se zpomalilo. Mezi roky 2008 až 2013 bylo klima (s výjimkou roku 2010) pořád pod vlivem ochlazující fáze ENSO. Ta brzdila rychlost globálního oteplování. V loňském roce začala převládat teplá fáze ENSO a letos dokonce nastoupilo El Niňo. A teploty vystartovaly k novým rekordům. A najednou se „stagnace“ globálních teplot vytratila.

Graf: takto to vypadalo v roce 2013 (údajný začátek stagnace globální teploty)

Graf: takto to vypadá letos (stagnace je díky rokům 2014 a 2015 pryč)

Dovolím si předpovědět, jak teplý bude příští rok, kdy se v globální teplotě maximálně projeví účinky vrcholící epizody El Niño. To vše pouze za předpokladu, že El Niño bude vrcholit v prosinci, jak bývá zvykem.

tabulka 3 - předpověď globální odchylky v roce 2016

Sázka alarmisty s klimaskeptikem.

Na stránkách Neviditelného psa jsme se mohli dočíst o sázce klimaskeptika M. Šálka s alarmistou J. Hollanem. Pánové se vsadili o hodnotu desetiletého trendu vývoje globální teploty. Jako základ své sázky si vzali data instituce NASA-GISS. Sázka byla následující:

Pokud bude desetiletý trend růstu teplot nižší než +0,14, sázku vyhrává pan Šálek. Pokud bude trend vyšší než +0,16, sázku vyhrává pan Hollan. Každý rok pak má platit ten, kdo prohrál.

Zde je průběh sázky:

Pan Hollan se může těšit na tučná léta a pan Šálek může začít přemýšlet o tom, že by mohl více poslouchat předpovědi svých kolegů klimatologů.

Adaptace na klima, nikoli boj s klimatem

Vývoj v posledních dvou letech, ale i očekávané teploty v roce příštím, opět posílí snahy mnoha vlád tvrdě omezit exhalace skleníkových plynů. Problém je, že mezinárodní smlouvy o omezování produkce skleníkových plynů nemají žádný efekt. Jsou to vyhozené peníze. Obsah CO2 a metanu v atmosféře stoupá dál a dál.

Zdá se, že mnohem jednodušší bude připravit se na vyšší teploty a na jevy s tím spojené než draze a neefektivně proti globálnímu oteplování bojovat. Přímořské státy se budou muset připravit na růst mořské hladiny a my Středoevropané na pěstování teplomilných plodin. A hlavně se musíme naučit lépe hospodařit s vodou. Voda - její dostatek či nedostatek - bude limitujícím prvkem, a tedy i stále více strategickou surovinou a možná i roznětkou pro budoucí spory mezi jednotlivými státy.