24.10.2021 | Svátek má Nina


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Šejna 15.9.2021 11:34

Jak drahý?

Emisní povolenka je dražší, než cena za stejné množství odsátého CO2 tímto "drahým nesmyslem".

V. Novák 15.9.2021 12:22

Emisní povilenka je tak "drahá", jak určí byrokrati v Bruseli. Slovo "draha" dávám do uvozovek, protože odkazuje na cenu a cena vzniká jedině na trhu.

O. Karen 15.9.2021 11:38

Ty jo 8-o Kdyby to nemysleli vážně, tak by to byla dobrá cimrmanovština.

M. Šejna 15.9.2021 11:39

Oni to nejen mysleli vážně, ale dokonce to realizovali a funguje to.

Máte něco k technologii tohoto zářízení?

O. Karen 15.9.2021 11:42

Kde vezmou prostor v podzemí, až bude vyplněn "zkamenělým CO2"? Co to vlastně je zkamenělý CO2? Uhlí? V tom případě bych mohl souhlasit, uhlí se bude hodit, až lidstvo zase na chvíli zmoudří (nedostatek a zima ho naučí).

R. Langer 15.9.2021 18:00

Jo, je to absolutní NESMYSL, technický analfabete Šejno. ;-D

V. Novák 15.9.2021 11:55

Buď je princip popsán nesmyslně, nebo je to nesmysl celé.

Jak sodovka "zkamení?

O. Karen 15.9.2021 12:00

To by mě taky zajímalo. A taky příkon toho nesmyslu a kolik CO2 vznikne při výrobě této energie.

V. Novák 15.9.2021 12:21

Podle mě natlačením sodovky do kilometrové hloubky dostanu horkou sodovku, zejména na Islandu, kde je jeden magmatický krb a sopouch vedle druhého a mezi nimi třetí. Tedy sodovku pod tlakem.

Stlačená sodovka je schopná vyrobit tak leda vřídlo.

A zrovna to nejzajímavější odbyl supertechnooptimista Mihulka jednou nic neříkající větou.

M. Šejna 15.9.2021 12:42

Jde o technologii, která míchá CO2 s vodou a vzniklý roztok vstřikuje do podzemních vulkanických hornin, do hloubky 400 až 800 metrů. Když se čedič setká s oxidem uhličitým a vodou, tak se rozeběhnou chemické reakce, na jejichž konci je bělavý minerál uhličitan.V čediči takto zkamenělo 95 procent napumpovaného oxidu uhličitého za méně než 2 roky.

Stačí tedy najít pod zemí horniny podobných vlastností. Podle geologogů je to prakticky celé dno oceánu a asi 10 procent hornin na souši.

O. Karen 15.9.2021 12:55

Tolik energie, peněz a lidského úsilí použitého pro dosažení NIČEHO.

V. Novák 15.9.2021 12:57

"Bazalty mají v porovnaní s jinými běžnými horninami malý obsah oxidu křemičitého (SiO2) - od 48 do 52 hm. %. Zbytek je tvořen převážně oxidem hořečnatým (MgO - 5 až 12 hm. %), oxidem vápenatým (CaO - okolo 10 hm. %), oxidy železa (FeO a Fe2O3 - 5 až 14 hm. %) a oxidem hlinitým (Al2O3 - více než 14 hm. %). Oproti světlejším horninám mají menší obsah CaO, Na2O, K2O. Asi 2 - 6 hmotnostních % tvoří alkálie, 0,5-2,0 % TiO2.

Alkalické bazalty mají obsah Al2O3 od 17 do 19 %; boninity mají obsah MgO do 15%. Na foidy bohaté mafické horniny až alkalické bazalty mohou mít obsah Na2O a K2O aj 12% a více."

Která zmíněná sloučenina takto reaguje se sodovkou?

K. Tomek 15.9.2021 13:25

Na uhličitany bude reagovat napřed MgO a CaO, a ostatní alkálie, a taky možná FeO. Ale celý ten proces bude řízen / zpomalován vrstvou produktů (uhličitanů) přes které musí CO2 difundovat. Takže tady bych viděl slabinu. A kromě toho se uhličitany rozloží při následujícím sopečném výbuchu - na Islandu otázka roků.

K. Drábek 15.9.2021 16:42

Viděl jste vůbec někdy čedič? Kolik je v něm prostoru pro napumpování CO2? Provrtání oceánského dna také není sranda, jsou na něm mocné uloženiny sedimentů. Navíc ukládání CO2 do hornin připravují i Němci. Našli zvodnělé vrstvy, do kterých to chtějí nacpat. Pak ovšem jakékoli uvolnění tlaku vede k zemětřesení. Přírodně vznikla tato situace u Nového Kostela na Chebsku.

K. Tomek 15.9.2021 13:17

To je nádhera, ale obávám se že zákon o zachvání energie bude plakat zapomenut v koutě. Ne že by to nebylo možné ale o spotřebách se vůbec nemluví a proces "zkamenění" CO2 mi taky nezní úplně odborně. Ani v odkazované literatuře nic není

J. Jurax 15.9.2021 14:09

Jen tak mne napadá, kolik tohle zařízení spotřebuje elektrické energie a jak se ta energie vyrábí. Na Islandu možná geotermálně, ale bylo-li by použito jinde.

Hypoteticky - jestli tato technologie je schopna eliminovat CO2 vzniklý při výrobě pro ni potřebné energie z plynové nebo uhelné elektrárny. A jestli zvolený technologický postup umožňuje přerušovaný chod a tedy fungovat jen když svítí sluníčko nebo fouká.

A konečně - CO2 prý napumpován do čedičových hornin zkamení. Zajímavé, ale jak? A chtělo by to úvahu, kolik tedy určitý objem čedičové horniny je schopen CO2 absorbovat.

A taky by to chtělo ekonomický rozbor, na kolik odstranění kilogramu CO2 přijde u tohoto experimentu (roční emise cca 870 aut jsou vzhledem k počtu aut jako když plivne do oceánu) a případně v budoucnu.

A hlavně - jestli to má vůbec smysl. Nikde není definováno cílové množství CO2 v atmosféře, po jehož dosažení po urputném a nákladném boji konečně zvítězíme. Ani jestli to vítězství klima, neboť hodláme eliminovat již nikoliv jeho oteplování, nýbrž jeho změny, vůbec pozná.

P. Eugel 15.9.2021 14:22

Přestaň blbnout, zelenej bolševiku.

P. Eugel 15.9.2021 14:23

Přestaň, zelenej bolševiku.

J. Vlk 15.9.2021 15:41

I obyčejná výsadba smrků funguje jako spotřebič CO2

J. Krásenský 15.9.2021 17:45

"Vysávání" CO2 z atmosféry je hloupost. Není proč. Vědí to i ti, kteří CO2 straší. Kdyby opravdu byli přesvědčeni, že každá tuna CO2 způsobuje změnu klimatu, nedovolovali by ani rozvojovým zemím stavět nové a provozovat staré fosilní zdroje energie. Jenže jim to nevadí. Proč? Protože vůbec nejde o záchranu klimatu, ale společenskou změnu ne menší než byly komunistické revoluce.

V. Hodorka 15.9.2021 10:59

Díky CO2 je planeta země nejzelenější za poslední stovky let. Vegetace CO2 potřebuje. Když se CO2 zbavíme, tak planeta Země bude pomalu umírat.

R. Langer 15.9.2021 11:13

Přesně tak!

V. Novák 15.9.2021 10:43

Bateriová úložiště nutná nejsou - "stačí" přečerpávací elektrárny. Na nich se dá taky lépe demonstrovat, jak obrovské by musely být, aby jejich kapacita mohla udržet v chodu stát byť jen jeden jediný den, kdy nezafouká a nezasvítí.

Zimní inverze trvávají déle...

V. Petr 15.9.2021 10:50

Bylo to v zimě někdy před třemi roky, kdy všechny české rezervní zdroje jely snad tři týdny na plný výkon a prodávaly elektřinu do Německa, kde právě nefoukalo....

V. Novák 15.9.2021 10:59

Škoda... Němci mohli prohlédnout.

P. Milan 15.9.2021 10:51

Ani přečerpávačky nevydrží celý den.

V. Novák 15.9.2021 10:58

A podle toho se dá určit, jak velké by musely být, aby ten jeden den vydržely.

Připomínám, že Dlouhé Stráně mohly být dostavěny jen díky tomu, že 1) většina práce byla vykonána "za komunistů" a 2) Zelení Khmérové dosud nebyli tak organizovaní jako dnes. V současnosti blokují všechny vytipované lokality, kde by se mohla přečerpávací elektrárna vystavět. Těch míst není mnoho - a samozřejmě leží většinou ve "zvlášť cenných lokalitách", kde se budou Zelení Khmérové (a zvláště Khmérky jako Kateřina Jaujau) připoutávat ke stromům.

R. Langer 15.9.2021 11:09

No, právě proto. ;-)

O. Istvanfy 15.9.2021 12:21

Ale za tých pár hodín k dobru sa dajú urobiť rôzne opatrenia .

V. Novák 15.9.2021 12:23

Třeba postavit několik uhelných elektráren, obnovit doly a vykutat potřebné množství uhlí?